Teplárna potřebuje levné uhlí

Politici letos rozhodnou o miliardové teplárně – prodat, či nechat si ji? Dotaci na spalovnu ohrožuje stížnost.

Městští zastupitelé mají před sebou jedno z nejdůležitějších rozhodnutí v celé novodobé historii Plzně. Blíží se čas, kdy se bude projednávat obchod století, tedy zda prodají za několik miliard Plzeňskou teplárenskou, nebo ji nechají ve vlastnictví města. Společnost vykazujícící v uplynulých letech stamilionové zisky potřebuje podle vedení teplárny strategického partnera. „Doporučím to akcionářům jako nejlepší řešení. Už v roce 2013 budou chybět v Čechách miliony tun uhlí, které by se daly sehnat za obvyklé ceny. Doba velkých zisků už je pryč,“ varuje šéf teplárny Tomáš Drápela.

Uhelné zásoby drží velcí hráči, právě oni dávají nabídky partnerství. „Strategický partner může zajistit přijatelné ceny uhlí, a tím i slušné ceny za teplo v plzeňských domácnostech,“ argumentuje Drápela. Za tento dobrý skutek ale bude něco chtít – a to je právě rozhodující podíl ve společnosti. Zatím byli pro prodej ně- Teplárna potřebuje levné uhlí Plachetnice vs. krabice. Architektonický návrh spalovny se sedlovou střechou je variantou proti klasickému modelu. Virtualizace/ Plzeňská teplárenská kteří zastupitelé ODS, ale je možné, že se může výrazně posunout i dříve negativní postoj sociálních demokratů. „Je to živý organismus, stále se musí sledovat vnější vlivy. A strategický partner by mohl pomoct,“ říká Jiří Bis. Senátor také připomíná, že jednou z možností je spojení několika tepláren. „To je sice možné, ale z velkých tepláren jsme zůstali sami,“ reaguje šéf teplárny. Ceny tepla se zatím drží kolem 400 korun za gigajoul, v případě razantního zvýšení mohou vystoupat až na hodnotu přes 600 korun.

„Město by se mělo rozhodnout určitě do konce roku,“ myslí si ředitel. V roce 2009 byla odhadovaná cena společnosti tři miliardy korun. O koupi mají zájem tři společnosti: Energetický a průmyslový holding (vytvořený J&T a PPF), Czech Coal a MVV Energie. Plzeň potřebovala ročně přes 600 tisíc tun uhlí, postupně se spotřeba teplárny snížila až na současných 350 tisíc tun. Další překážka Otazník visí také nad připravovanou spalovnou v Chotíkově. A to i přesto, že její projekt prošel na Krajském úřadě v Plzni schvalovacím řízením EIA, zkoumajícím vliv na životní prostředí. Přes částečný odpor nápad posvětili v referendu obyvatelé Chotíkova.

A ve volbách v Touškově i Chotíkově pak vyhrály politické reprezentace, které postavení spalovny schvalují. Přesto zařízení, které má spalovat odpad z celého kraje, nakonec nemusí vůbec stát. Stížnost občanského sdružení Plzeňané proti spalovně Chotíkov zaslaná k evropským komisařům může pozdržet vydání územního rozhodnutí ke stavbě. A to je zase nutné k získání miliardové dotace z Evropské unie. Teplárna chce žádost o peníze zaslat do konce června, územní rozhodnutí musí mít v tom případě do konce roku. „Pokud by se to nepovedlo, a my nezískali dotaci ve výši jedné miliardy korun, bylo by postavení stavby za dvě a půl miliardy z vlastních zdrojů v této době na hraně,“ upozorňuje Tomáš Drápela.