Teplice: živá hudba v kavárnách a pivo za korunu sedmdesát | E15.cz

Teplice: živá hudba v kavárnách a pivo za korunu sedmdesát

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Řemeslníky sháněli Tepličtí před dvaceti lety jedině v hospodě. Vzpomínají ale i na tančírny a rušný společenský život.

Předělat v kuchyni odpad, opravit elektriku, vymalovat pokoj. Takové starosti měli obyvatelé Teplic před revolucí stejně jako dnes. Ale před dvaceti lety byl problém sehnat dobrého řemeslníka. Kdo nechtěl čekat třeba s vymalováním bytu půl roku, musel pro něj do hospody.
„Tenkrát byla trochu jiná morálka. Hospodu měli vedle družstva služeb a všichni se tam scházeli,“ říká Věra Urbanová. Zná tehdejší pracovní dobu řemeslníků velmi dobře, protože její manžel pracoval jako řemeslník a také chodil s partou kamarádů popíjet. „Myslím, že té hospodě říkali Krušovice. Přesný název si už nepamatuji. Ale v deset dopoledne zasedla parta ke stolům a ve tři jim padla. Jediná možnost, jak se domluvit na nějaké opravě v domácnosti, byla právě tam. Aby ne, když desítka tenkrát stála kolem dvou korun,“ dodává Urbanová.
Hospody, restaurace, kavárny, cukrárny a hlavně tančírny, to byla místa, kde to žilo. A to i díky lidovým cenám. Třeba pivo bylo tenkrát desetkrát levnější než dnes.

Hospodu dělají hosté

„Pamatuji si, že desítka stála korunu sedmdesát. A utopenec kolem osmi, maximálně deseti korun,“ vzpomíná Vladislav Boháček. Do své tehdy oblíbené hospody Městské sály chodil skoro každý den. „Tenkrát se uměli lidé víc bavit. Někdo přinesl harmoniku, jiný kytaru, zpívalo se, bavilo a hospoda byla plná až do půlnoci. Dnes tam bzučí tak akorát automaty,“ posteskl si Boháček.
Vnitřek hospody byl zařízený v dřevěném stylu. Tedy klasické dřevěné stoly, židle a strop. Městské sály bývaly populární, v Teplicích vyhlášené a chodilo tam hodně lidí. Fungují dodnes. Svým vybavením se ale už řadí k lepším restauracím ve městě. „V létě se tam vytočilo i dvanáct hektolitrů piva. Dneska je to mnohem míň. Taky už se nedá tolik posedávat jako tenkrát. Pivo je totiž mnohem dražší,“ míní pětapadesátiletý pamětník. Podle něj dělají hospodu i hosté a to, o čem si spolu povídají. „Člověk potřebuje občas vypnout, a tak se propírají různá témata. Tenkrát kolovalo tolik vtipů, zpívali jsme sprosté písničky a tlachali o ženských. Dneska se lidi baví jen o politice, vyčítají si peníze, kariéru a sem tam si popovídají o fotbale,“ vylíčil své postřehy Boháček.

Zpustlá tančírna

Jedním z vyhlášených míst zábavy v Teplicích byla kavárna Na Vyhlídce na dnešním Benešově náměstí. Raritou pro místní byla živá hudba, která hrála k tanci a poslechu. „Byla to taková stylová kavárna, ale ceny neměla nijak přehnané. Vyhrávali tam někdy hluboko do noci, to v té době bylo něco,“ vzpomíná šestapadesátiletá Anna Sedlecká.
Dnes už většinu tehdejších hospod a restaurací vzal čas. Smutný osud potkal tančírnu Lipový Dvůr, v Teplicích známý jako Lipák. „V patnácti jsem tam chodil do tanečních a později prohánět holky. Na parketu mohlo tancovat až sto padesát lidí. Dnes je to ruina,“ konstatuje smutně Jindřich Vendl. Vstupné na zábavu bylo pětadvacet korun, dvě deci červeného stály deset a kafe osm korun. „Dům patřil Závodům Boženy Němcové, které po revoluci skončily. Tím pádem nebyl nikdo, kdo by se o sál staral a všechno zpustlo. Pochybuji, že ten dům ještě někdo opraví,“ dodává skepticky dvaašedesátiletý pamětník.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.