Čip i jeho obvody jsou extrémně tenké a po nalepení na kůži téměř neznatelné. Zařízení vydrží na kůži celý den, vývojáři nicméně pracují na prodloužení této doby. Tetování sbírá údaje o hladině glukózy v těle uživatele z tekutiny v mezibuněčném prostoru kožních buněk: do kůže po deset minut pouští slabý elektrický proud, čímž k sobě přitahuje sodíkové ionty a s nimi i glukózu.
Hlavní výhodou tetování by krom bezbolestného používání mělo být také to, že jeden kus vyjde podle slov autorky vynálezu Amay Bandodkarové „jen na pár centů“. Podobné zařízení, které bezbolestně měří hladinu cukru v těle, loni představila také společnost Google, v jejím případě však šlo o kontaktní čočky.
Podle Bandodkarové jde o první technické řešení pro využití glukózového senzoru tohoto typu, neznamená to však, že jej lze nasadit pouze u diabetiků, ale třeba i pro monitoring jiných metabolitů v lidském těle či dokonce pro postupné uvolňování léčivých látek. Tetování je navíc schopné zaregistrovat i výkyvy hladiny cukru v těle po jídle, a to stejně přesně, jako běžné jehličkové testy.
Bandodkarová a její kolegové nyní pracují na tom, aby zařízení bylo schopné odesílat naměřené údaje pomocí NFC či Bluetooth do zařízení, které bude získaná data analyzovat a přesně vyčítat. Výsledky své práce publikovala v časopise Analytical Chemistry.
Diabetici ohrožení amputací by se mohli léčit kmenovými buňkami
