Tisíce objevených exoplanet. Kdo ale vidí nás? A můžeme se před mimozemšťany schovat? | E15.cz

Tisíce objevených exoplanet. Kdo ale vidí nás? A můžeme se před mimozemšťany schovat?

Petr Kubala - VTM.cz

Astronomové objevili tisíce exoplanet, které přecházejí před svou hvězdou a způsobují poklesy její jasnosti. Mimozemské civilizace mohou vidět přechod maximálně 3 planet Sluneční soustavy před Sluncem. Vědci vytipovali oblasti a planety, ze kterých je vidět přechod Země.

 

Astronomové do dnešních dní objevili více než 3600 exoplanet. Většina z nich byla objevena tranzitní metodou.

Planety u cizích hvězd v drtivé většině případů nevidíme, ale můžeme pozorovat jejich vliv na mateřskou hvězdu. V případě tranzitů se využívá situace, kdy planeta z našeho pohledu přechází před svou hvězdou a způsobuje poklesy v její jasnosti.

Tranzitní metoda má své výhody i nevýhody. Přechod vzdálené exoplanety můžete pozorovat i doma ze zahrady. Stačí CCD kamera, kvalitnější montáž a dalekohled za pár tisíc korun. Při objevování tranzitů je ale potřeba štěstí. Nejen, že se musíte trefit do okamžiku, kdy planeta před hvězdou přechází, ale pravděpodobnost, že planeta z našeho pohledu před hvězdou vůbec přechází, je velmi malá.

Video: Princip tranzitní metody

480p 360p 240p
Určování planet podle změny jasu hvězdy

Pravděpodobnost, že uvidíme tranzitovat více planet u jedné hvězdy, je ještě menší. Všechny planety musí obíhat prakticky v jedné rovině. Ale jde to... u hvězdy TRAPPIST-1 objevili hned sedm tranzitujících exoplanet!

Kdo nás může vidět?

R. Wells a jeho kolegové se v nové studii podívali na problematiku z opačného konce. Definovali „Transit Zones“, což jsou v podstatě místa na obloze, ze kterých by bylo možné pozorovat tranzit alespoň jedné planety Sluneční soustavy.

Případný pozoroval, nacházející se na libovolném místě v Galaxii, má pravděpodobnost asi 1/40, že může pozorovat tranzit alespoň jedné planety Sluneční soustavy. V případě dvou planet klesá pravděpodobnost na 1/440 a v případě tří na 1/3700.

Odsouzeny k zániku: Malé měsíce Uranu se v budoucnu srazí

Z žádného místa v Galaxii nelze pozorovat tranzit více než tří planet Sluneční soustavy. Všech osm planet Sluneční soustavy sice obíhá v téměř v jedné rovině, ale slůvko téměř je zde důležité. Přesně jedna rovina to totiž není.

Tento závěr je docela zajímavý. Ukazuje, že hvězdy, u nichž byly objeveny tranzitující exoplanety, mohou mít daleko početnější planetární systém – jen zkrátka další planety netranzitují, a tak je nevidíme.

Autoři identifikovali 68 exoplanet, z jejichž povrchu by bylo možné pozorovat tranzit některé z planet Sluneční soustavy. Z většiny (43) to byl tranzit Merkuru.

Tranzit Země by bylo možné pozorovat z povrchu 9 planet. Ani u jedné z nich se nepočítá s existencí podmínek vhodných k životu. Číslo ale s dalšími objevy poroste.

Vyřešení vesmírné záhady: Jak fungují exploze silných nov?

Z povrchu jedné známé exoplanety by bylo možné pozorovat tranzit tří planet: Jupiteru, Saturnu a Uranu.

Můžeme se schovat?

V loňském roce vyšla studie na podobné téma. Jeden z nejslavnějších odborníků na exoplanety nebo spíše na měsíce exoplanet David Kipping se společně se svým studentem zamyslel nad možností, jak se před mimozemskými lovci planet schovat.

Je možné udělat něco, aby vzdálený pozorovatel tranzit Země neviděl? Jde to překvapivě snadno s využitím současných technologií. Stačí k tomu 30 megawattový laser na palubě družice.

Máme první důkaz o tom, že na Marsu řádí intenzivní sněhové bouře

Z povrchu jedné konkrétní exoplanety lze pozorovat tranzit Země jednou ročně po dobu několika hodin.

Pokud bychom se chtěli schovat v celé šíři spektra, byl by potřeba vyšší výkon –asi 250 MW.

Kyslík? To tady nevedeme...

Tranzitní metoda nabízí řadu možností pro výzkum exoplanet a to včetně tzv. transmisní spektroskopie. V okamžiku tranzitu zanechá atmosféra planety ve spektru hvězdy „podpis“. Vědci už tuto techniku dnes běžně využívají k průzkumu složení atmosfér obřích exoplanet.

Případné mimozemské civilizace mohou takto zjistit, že máme v atmosféře komponenty, které ukazují na přítomnost života nebo podmínek k životu – například kyslík.

Německý startup chce na Měsíc umístit vysílač mobilního signálu

Podle studie by tak stačilo vymazat jen informaci o přítomnosti kyslíku v naši atmosféře. Země by najednou vypadala jako mrtvý svět. K tomu stačí pouhých 160 kW.

Na druhou stranu platí, že civilizace podobně primitivní jako my nejsou pro naší planetu žádným rizikem.

Vyspělejší civilizace dokáží planety zobrazovat přímo. Budeme to umět v budoucnu i my – možná už hodně brzy.

Autor: Petr Kubala - VTM.cz
 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!