Cressida je maličký tmavý měsíc planety Uran, jehož osud je zřejmě zpečetěn. Podle astronomů se během pouhého milionu let srazí s dalším z malých Uranových měsíců, Desdemonou. A nebude to jediná srážka na oběžné dráze Uranu.
Cressida je maličký tmavý měsíc planety Uran. Jeho velikost je jenom pár desítek kilometrů a objevila ho až v roce 1986 meziplanetární sonda Voyager 2. V současné době obíhá v těsné blízkosti Uranu, jednou za necelou polovinu pozemského dne. Osud Cressidy je ale už zřejmě zpečetěn.
Cressida, pojmenovaná podle tragické postavy ze Shakespearovy hry Troilus a Kressida, je součástí nejtěsnějšího známého systému oběžnic ve Sluneční soustavě. Devět měsíců Uranu obíhá tak těsně u sebe, že se všechny vejdou do vzdálenosti 18 tisíc kilometrů.
Až doposud jsme toho o Cressidě mnoho nevěděli. Robert Chancia z Univerzity v Idahu a jeho kolegové teď ale odhadli hmotnost tohoto malého měsíce. A vyvozují z toho dalekosáhlé závěry, které ale Cressidu moc nepotěší. Domnívají se, že Cressida se během pouhého milionu let srazí s dalším z malých Uranových měsíců, Desdemonou.
Chanciův tým začal tím, že studoval jeden z Uranových prstenců, prstenec Eta. Badatelé zjistili, že dotyčný prstenec není perfektně kruhový, ale že má lehce trojúhelníkovitý tvar. To nikdo z nich nečekal. Když přemýšleli, čím by to mohlo být, tak samozřejmě podezřívali gravitaci. Brzy soustředili pozornost na měsíce Uranu a hlavním podezřelým se stala právě Cressida.
Pokud Cressida působí na prstenec Eta svou gravitací, tak to má co dělat s jeho hmotností. Chancia s kolegy nakonec ze zjištěných souvislostí odvodili, jaká je vlastně hmotnost měsíce Cressida. Jsou první, kdo dokázal „zvážit“ některý z malých měsíců Uranu. Ukázalo se, že hmota Cressidy by měla odpovídat přibližně jedné třistatisícině hmoty našeho Měsíce.
Hustota Cressidy podle Chancii a spol. odpovídá asi 86 procentům hustoty vody. Cressida je tím pádem mnohem hustší než malé měsíce Saturnu. Ty jsou sice tvořené většinou vodním ledem, ale zároveň jsou velmi porézní, takže jsou výrazně méně husté nežli led. Cressida je sice také porézní, jinak ji ale zřejmě tvoří převážně horniny, nejspíš bohaté na sloučeniny uhlíku.
Výpočty vědců ukazují, že pokud se něco zásadního nezmění, tak asi do jednoho milionu let se Cressida srazí s Desdemonou. A nebude to jediná srážka na oběžné dráze Uranu.
Stejný osud nejspíš čeká i další dva měsíce Uranu, Cupida a Belindu. V blízkosti zmiňovaných měsíců jsou navíc ještě dva nezřetelné prstence, které jsou možná pozůstatkem podobných srážek v minulosti. Jak se zdá, u Uranu je rušno.
