Redaktor Sedmičky píše o zkušenostech s dopravní zácpou, která by měla být důsledkem nového obchvatu minulostí.
Když jsem ještě učil angličtinu, vyrazil jsem z Poděbrad do jedné nymburské firmy. Jedu s předstihem, připravený na ucpané centrum Nymburka. Po čtvrt hodině popojíždění na pěti stech metrech mě začíná tento „traffic jam“ značně znervózňovat. „Ucpaný Nymburk,“ posílám jednomu ze studentů zprávu a přidávám omluvu. Do firmy přijíždím s desetiminutových zpožděním. K mému zděšení nemá od učebny nikdo klíče. „Má je u sebe Michal,“ informuje mě studentka. Ptát se, kde Michal je, nebylo nutné. „Jede přes Nymburk, máme počkat,“ zazní z hloučku studentů. Místo předminulého času stíháme jen krátkou konverzaci o stavu dopravy v Nymburce. V imperativu.
