Trápení humoristy Jirotky

Marie Stypková

Slavný humorista Zdeněk Jirotka by se letos dožil sta let. Autor Saturnina pochází ze Slezska. Jeho matka Žofie se narodila na Frýdecko-Místecku. Sedmičce se podařilo získat exkluzivní podrobnosti o jeho dětství.

Zdeněk Jirotka, autor nejpopulárnější české knihy Saturnin, strávil většinu života v Praze, narodil se ale na pravém břehu Ostravice v Polské, dnes Slezské Ostravě. V tamním kostele ho pokřtil farář Josef Marcall. Dokládá to zápis v knize narození, který Sedmička objevila na matrice slezskoostravské radnice. Jirotka své dětství za příliš šťastné nepovažoval. Už jako malý chlapec musel snášet rozmary své teatrální matky Žofie a tvrdou náboženskou výchovu fanatické babičky Veroniky. „V době velmi těžkého porodu dcery odjela babička Veronika do rodných Raškovic. Na vnuka že se přijede podívat, až bude pokřtěný, protože s pohanem pod jednou střechou nebude,“ vypráví dcera Zdeňka Jirotky Hana Sýkorová. Ta dodnes nechápe, jak to mohla udělat, když sama měla devět dětí, tedy až do křtu pohanů.
Jirotka prožil své dětství na Zámostí v Polské Ostravě. Jejich dům stál na Jaklovecké, dnes Keltičkově ulici. Do Jirotkova rodiště jezdívala jeho dcera Hana Sýkorová v dobách svého dětství. Její kroky však směřovaly do Ostravy – Mariánských Hor, kam se rodina později přestěhovala.
„Do svého rodiště mě táta vzal jen jednou. Chtěl mi ukázal dům, ve kterém se narodil. Byla jsem malá. Pamatuji si jen, že to bylo u nějakého kopce porostlého trávou, asi u haldy, a že jsem tam našla čtyřlístek, který jsem dala tatínkovi pro štěstí,“ vzpomíná.

Rozvod rodičů a třaskavé kuličky Malý Zdeněk se narodil počátkem ledna 1911 za nepříjemných okolností. Čtrnáct dnů před jeho narozením zemřel jeho starší bratr. Byly mu teprve dva roky a jeho rakev si Jirotkova matka nadělila na Vánoce v roce 1910 pod stromeček.
Jirotkovi rodiče se seznámili v divadelním ochotnickém spolku Kolár v Polské Ostravě. Otec Ladislav byl sochař, nadšený herec a režisér. Matka Žofie pocházela z Raškovic na Frýdecko-Místecku. Vyučovala ruční práce v nedalekých Janovicích, později v Ostravě – Mariánských Horách. „Jirotkova matka mě učila. Bylo to před sedmdesáti lety a musím říct, že Jirotkův otec Ladislav musel být mučedník, když to komandování své ženy vydržel. Já pořád slyším to její hlasité ,fertig!‘ Bylo to nepříjemné,“ vzpomíná dnes osmdesátiletá Alena Grušková z Ostravy.
Teatrální povaha matky a osmnáctiletý věkový rozdíl se promítly i do manželství Jirotkových rodičů. Přestávali si rozumět. Když bylo Jirotkovi jedenáct let, požádala jeho matka Žofie o rozvod.
„V té době to bylo velmi neobvyklé a celá rodina to nesla velmi těžce. „Asi i táta, protože začal mít potíže ve škole. Vyloučili ho z kvinty reálky, kterou navštěvoval na Matiční ulici v Moravské Ostravě. V hodině náboženství nasypal učiteli na stupínek kýchací prášek a třaskavé kuličky,“ vzpomíná Sýkorová. „Táta říkával, že to udělal proto, že učitel byl zlý a neměl rád děti.“ Mladý Jirotka se po rozvodu rodičů přestěhoval k otci do Hradce Králové. Po vojně nemohl sehnat zaměstnání, a tak se stal vojákem z povolání. Jednu dobu pracoval jako stavební dozor v Přáslavicích u Olomouce, kde se setkal s nastávající manželkou Helenou. Jirotkův otec Ladislav byl jedním ze zakladatelů divadelního ochotnického spolku Kolár v Polské Ostravě. Měl štukatérskou dílnu a miloval divadlo. Pracoval jako sochař, zpíval, hrál a režíroval divadlo. Do Ostravy přišel na začátku dvacátého století, v době, kdy se město prudce rozvíjelo a nabízelo hodně pracovních příležitostí. Založil reklamní agenturu, zřídil panoramu GEA, což byla velká místnost s panely do kruhu. V nich se promítaly diapozitivy s prostorovým dojmem. Chodily tam školní třídy, protože tam byly pro ně různé výukové programy z přírodopisu, zeměpisu a dalších předmětů. „Nebylo to žádné pípšou, ale vím, že tam promítali i diapozitivy s názvem Krásy ženského těla,“ doplňuje Sýkorová. Po rozvodu přenechal prostory nedaleko Sýkorova mostu nejmladšímu bratru Karlovi, který tam vybudoval obchod s elektro zbožím.
Jirotka měl tři mladší sourozence – Jarmilu, Květu a Jiřího. Jarmila byla učitelka. „Květa se starala o prababičku, babičku, vážně nemocného manžela. Obě tatínkovy sestry žily v Ostravě. Jiří se stal redaktorem v Praze. Všichni sourozenci zemřeli dřív než otec,“ uzavírá Sýkorová.