Cedule s nápisem Pozor jed v teplických parcích a ve sklepech domů upozorňují od počátku listopadu lidi na to, že kolem nich leží jedovaté pasti proti potkanům. Ti se totiž od léta v Teplicích nebezpečně rozmnožili a deratizéři teď mají za úkol město před hlodavci ochránit.
„Vytipovali jsme patnáct set míst hlavně v domech, v kanálech a také v parcích, všude, kde mohou potkani sehnat potravu, a proto se tam zdržují,“ říká Marie Vokáčová z firmy Voma, která má deratizaci na starosti.
Do konce listopadu rozhodí téměř tři sta osmdesát kilogramů nástrah v podobě otráveného zrní nebo sáčků podobných malým uzenkám.
Potkani se začali po městě častěji objevovat začátkem letošní lázeňské sezony, kdy v okolí Zámecké zahrady zůstávaly odpadky a nepořádek. V létě už vyvedli mladé a pokud by s tím radnice nic nedělala, přemnožili by se. „Zatím to není tak zlé, jen občas nám lidé hlásí, že se jich někde objevilo víc,“ řekla Jarmila Jurčíková z odboru životního prostředí. Hubení potkanů přijde město ročně na 120 tisíc korun.
Potkani versus deratizéři. Vítězí jed
Z parkoviště u největšího a nejnavštěvovanějšího teplického parku Zámecké zahrady přichází Marie Vokáčová se synem Petrem z deratizérské firmy Voma. Na sobě mají žluté montérky, prošívané vesty a na nohách kotníkové kožené boty. V rukou nesou kbelíky plné jedů. Boj s teplickými potkany může začít.
Signál pejskařům
„Ke každému místu dáváme tabulku s výstrahou a telefonem. To aby lidé mohli zavolat, kdyby si všimli mrtvého potkana,“ vysvětluje Petr Vokáč. Dalším z důvodů je okamžitá pomoc, pokud by se majiteli zdálo, že jeho pes omylem návnadu snědl.
„Už jsme takový případ měli. Nakonec se ukázalo, že pes snědl kus rohlíku. Někdy ale tabulky lidé kradou a dávají si je na vlastní pozemky, aby jim na ně nechodili pejskaři. Při kontrolách jsme zjistili, že ze tří stovek jich už polovina zmizela,“ konstatoval Vokáč.
Skupina se přesouvá o několik set metrů dál k vodní hrázi. Pod železným poklopem visí buřt uvázaný na provaze. Návnada. Místo masa ale obsahuje jedovatou směs. Na druhém konci zůstal ale jen igelitový obal. Potkan se chytil. Jed obsažený v buřtu začne v jeho útrobách účinkovat po třech dnech a do pěti dnů hlodavec uhyne. To, že jed účinkuje tak pomalu, má svůj účel.
„Ve svém hejnu mají speciální ochutnávače. Ti žerou jako první a ostatní je pozorují. Když zůstanou na živu, je to signál, že jde o potravu. Proto jed zabírá až s časovým odstupem,“ doplnil Vokáč.
Potkani žijí u vody
Jeho matka Marie Vokáčová pracuje jako deratizérka už devatenáct let. Za tu dobu se o životě potkanů hodně dozvěděla. „Lidé si občas potkany pletou s krysou. Zásadní rozdíl mezi nimi je v prostředí, kde žijí,“ říká majitelka firmy, která se stará o hubení potkanů v Teplicích. Podle ní potkani potřebují k životu vodu. „Pro krysy jsou typická suchá místa. Potkani se zdržují tam, kde je vlhko, například u jezírek, v kanálech nebo odpadních potrubích,“ doplnila Vokáčová.
Nedůvěřiví hlodavci
Jednou z povahových vlastností potkanů je, že jsou nedůvěřiví. „Pokud na ně člověk líčí návnady, musí počkat, než si na novinky zvyknou. Když kontrolujeme návnady, snažíme se také místo upravit tak, jak vypadalo původně. Jakákoliv změna, třeba jinak nahrnutá půda, je upozorní, že něco není v pořádku,“ vysvětlila Vokáčová.
Vyhubit úplně početné kolonie hlodavců ve městě není podle ní v lidských silách. „Potkani se stěhují na místa, kde mají dostatek potravy. Pokud lidé budou například v Zámecké zahradě dál krmit okolní zvířata nebo nechají po sobě zbytky jídla, další generace potkanů se sem vrátí,“ dodala deratizérka.
Počet potkanů? Neznámý
Na otázku, kolik je vlastně v Teplicích potkanů, neumí odpovědět ani Vokáčová ani její kolegové z branže. Neví to hygiena ani radnice. „Množství potkanů neznáme. Museli bychom zadat studii, a to by stálo čtvrt milionu korun,“ vysvětlila Jarmila Jurčíková z teplického magistrátu. Proto je pro radnici levnější nechat hlodavce hubit pravidelně. „Není to stoprocentní, ale aspoň se nám daří jejich počty snižovat,“ dodala Jurčíková.
Přenašeči chorob
Také hygienici považují za důležité potkany pravidelně hubit. „Zvířata přenáší řadu nemocí jako například leptospirózu, na své kůži pak ektoparazity nebo různé bakterie. Po kousnutí potkanem nebo škrábnutí může člověk onemocnět i haverhillskou horečkou,“ uvedl ředitel Krajské hygienické stanice v Ústí Josef Trmal. Největším lákadlem pro hlodavce je podle něj nepořádek u domů a kolem popelnic. Novodobí krysaři budou klást pasti po Teplicích do konce listopadu. Vrátí se na jaře s prvními odpadky a lázeňskou sezonou.
