Tři příběhy o unikátních přístrojích, které využívají pražští lékaři | E15.cz

Tři příběhy o unikátních přístrojích, které využívají pražští lékaři

Do Prahy lidé jezdí za památkami nebo na úřady. Do hlavního města ale táhnou i špičkové lékařské přístroje. Vybrali jsme tři, které nemá žádná jiná nemocnice v zemi.

Nedají se srovnávat. Ani cenou, ani využitím. Navíc každý z nich má svůj zajímavý příběh.

Jeden přístroj obslouží až tisíc pacientů ročně, druhý zvládne „jen“ čtvrtinu a třetí je určen pouze ženám. Všechny ale patří k tomu nejkvalitnějšímu a také najdražšímu, co nabízí trh s lékařskou technikou.

I když jsou na ně lékaři náležitě hrdí, přistupují k novinkám s úctou a respektem. Vždyť mnohdy trvá měsíce, než se zdravotnický personál naučí s několikatunovými „mašinkami“ za desítky milionů korun zacházet. Když se to ale naučí, stojí to za to.

300 milionů korun za snímek mozku

Na dvůr střešovické vojenské nemocnice se snáší první sníh letošní zimy. Chladno je i na operačním sále bez oken. Neurochirurgové se střídají nad spícím pacientem už od rána. Hlavu mladého muže drží ve spáncích dvě kovové spony, aby se nemohla pohnout, v týlu má v lebce otvor o velikosti dlaně.

Na velké obrazovce je dobře vidět, co se děje pod mikroskopem. Cysta, která utlačovala některá mozková centra, má na počítačových obrázcích tři centimetry. Ve skutečnosti je to sotva několik milimetrů. Po čtyřech hodinách je konečně venku. Snad.

„Za chvíli budeme vědět více,“ říká jeden z operatérů, přednosta neurochirurgické kliniky Vladimír Beneš.

Stůl se spícím pacientem se dává do pohybu. Po úzkých kolejnicích jej tlačí lékaři spolu s dalšími přístroji, které hlídají dech a krevní tlak nemocného, k obrovským nepropustným dveřím – na magnetickou rezonanci, která je unikátní svou silou.

„Na snímcích můžeme vidět každý detail nemocné tkáně. Pokud se ukáže, že není ještě celá cysta venku, vrátíme pacienta zpět a pokračujeme v operaci,“ vysvětluje Beneš.

Špičkové zařízení, které mají jen dvě pracoviště na světě, v Belgii a americké Arizoně, si před čtyřmi lety vysnil ředitel nemocnice Štefan Brunclík. Dva roky trvalo, než operační sál s magnetickou rezonancí za tři sta milionů korun do Střešovic přivezli.

„Někteří kolegové mě od investice zrazovali, na druhé straně mě poháněla myšlenka na pacienty, kterým můžeme díky ojedinělému kompletu zachránit, prodloužit a zkvalitnit život,“ říká ředitel nemocnice.

Specialisté na nemoci mozku a páteře se v něm střídají už téměř dva roky. Statisticky lékaři odoperují ve špičkových prostorách jednoho pacienta denně. Sál nikdy nezavírá.

Gama nůž ze sbírky nahradil nový. Lepší

Na první Leksellův gama nůž se skládali ještě Češi a Slováci dohromady. Jednu z prvních porevolučních sbírek uspořádala Nadace Charty 77. Byla to výjimečná akce, mezi lidmi se za neuvěřitelných třináct měsíců podařilo shromáždit potřebných devadesát milionů korun československých. A tak se v květnu roku 1992 mohl gama nůž s výrobním číslem 37, osmý v Evropě, stěhovat ze švédské výrobní linky společnosti Elekta do Nemocnice Na Homolce.

První pacient si „pod nůž“ lehl pět měsíců poté a od té doby ozářily gama paprsky deset a půl tisíce pacientů se zhoubnými i nezhoubnými nádory v hlavě, cévním mozkovým onemocněním či očními nádory. Nyní už ale na Homolce není, dosloužil a na jaře jej nahradí nový. Dražší a vylepšený.

Dražší nůž dokáže léčit hlavu i krk

Jmenuje se – jak jinak – Perfexion a sto třicet milionů korun za něj zaplatila česká vláda. „Nový gama nůž je technologicky na vyšší úrovni než předešlý přístroj. Je rychlejší, pro pacienty i personál pohodlnější. Kromě ozáření oblasti mozku a hlavy je na něm možné dělat i zákroky v oblasti krku,“ říká ředitel nemocnice Vladimír Dbalý.

Samotný zákrok, který je nekrvavý, trvá několik minut. Výhodou dvacetitunového zařízení je, že hojivého účinku lékaři dosáhnou, aniž by otevřeli lebku. A tak dokážou vyléčit i pacienty, u nichž není operace s otevřenou ranou možná.

„Největší přínos má u pacientů s metastázemi v mozku. Na starším typu se nedaly léčit vůbec, nebo se musely zákroky dělat opakovaně,“ podotýká primář oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie Roman Liščák.

Jak gama nůž léčí? Nemocné místo v hlavě se ozařuje pomocí přesně cílených gama paprsků. „Hlava pacienta je při zákroku fixovaná v helmě, v níž je umístěných na dvě stě kobaltových zářičů. Jejich paprsky se protínají v jediném místě, kde je chorobné ložisko,“ vysvětluje Liščák. Teď je nový gama nůž ve zkušebním provozu, naplno začne pracovat v dubnu.

Svoji slávu jediného přístroje v zemi si ale zřejmě užije jen krátce. V létě má spustit provoz modernější obdoba gama nože v ostravské fakultní nemocnici. Kybernetický nůž začne fungovat v létě.

Mamograf, který sám vyhodnotí snímek

Hologic Selenia. Jméno, které by mohla nosit hrdinka nějakého sci-fi příběhu, patří nejmodernějšímu mamografickému digitálnímu přístroji. Tedy zařízení, díky kterému dokážou lékaři odhalit rakovinu prsu.

Selenia od ledna funguje v Centru diagnostiky chorob prsu Vaska Polaka ve Všeobecné fakultní nemocnici na Karlově náměstí a dokáže toho mnohem více než běžný mamograf.

Zaprvé je plně digitální. „Snímky mají vynikající kontrast, je to rozdíl oproti filmu, který používají běžné mamografy,“ říká přednosta radiodiagnostické kliniky Jan Daneš.

Díky digitální technice si „obrázky” lékaři mohou posílat a problém konzultovat. Nejbližší, podobně výkonný mamograf má i berounská nemocnice, a tak se nejčastější diskuse odehrávají „na trati“ mezi Prahou a Berounem.

A to nejzajímavější nakonec. Hologic Selenia jako jediná v Česku dokáže na lékaři nezávisle hodnotit mamografické snímky. „Ty jsou okamžitě posílané do speciálního počítače, který označí podezřelá místa, kde by mohl nádor být,“ vysvětluje lékařka Petra Steyerová. Pomáhá tak odborníkům vlastně vyhodnocovat sporná místa na záznamu.

Zařízení podle Daneše sice nenahradí ani dvojí čtení snímku specialisty, ale pomáhá zjišťovat i minimální nádory prsu.

„Rozeznává i pouhý jeden až dva milimetry velký nádor a dokonce upozorní na místo, kde sice ještě nádor není, ale mohl by se vyvinout,“ dodává Steyerová.

Dar od motocyklového závodníka

Šestnáct milionů korun na zakoupení mamografu dostalo centrum z dárcovského fondu Vaska Polaka. Václav Polák byl český motocyklový závodník, který v roce 1948 uprchl před komunistickým režimem do Německa a později se dostal do jižní Kalifornie. Tam začal obchodovat s auty.

„Když jeho manželka Anna Marie zemřela na rakovinu, začal podporovat centra pro léčbu rakoviny prsu,“ říká profesor Daneš.

Za jedenáct let daroval českému centru přes pětatřicet milionů korun. „Je to největší dar, který dal soukromník na zdravotnictví,“ podotýká Daneš. Ročně vyšetří na Karlově náměstí pětadvacet tisíc žen.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!