Americký fotbal dominuje v zámoří, pervitin zase vládne českému trhu s tvrdými drogami. Drsný sport i tvrdé drogy spojuje příběh třicátníka Igora, bývalého útočníka amerických fotbalistů z týmu Brno Alligators. Redakce jeho jméno změnila, Igor má dnes dvě děti a dobrou pracovní pozici, chce proto zůstat v anonymitě.
„První dávku pervitinu jsem si dal v osmnácti čistě z hecu na párty. Na droze jsem měl pocit, že dokážu cokoli, spoustu energie a nekonečně dobrých nápadů. Až později jsem si uvědomil, že to byly samé nesmysly,“ vzpomíná Igor. Peněz měl na drogu dost z kapesného.
Peří místo tréninků
Manažer týmu Zbyněk Zelinka si Igora, který do týmu přišel v šestnácti letech, pamatuje jako usměvavého rychlonohého kluka. „Americký fotbal hraje na jedné straně jedenáct hráčů. Někteří jsou těžkotonážní, další běžci. Igor byl bleskurychlý a platný hráč,“ vzpomíná Zelinka.
Zlom nastal už pár měsíců potom, co mladík okusil „peří“, jak uživatelé pervitinu přezdívají. „Peří jsem bral čím dál častěji, ztratil jsem zájem o fotbal a s lidmi z týmu jsem třeba měsíc nemluvil. Předtím jsem se na tréninky těšil,“ vzpomíná Igor.
Když jeho problémy vyšly najevo, snažilo se mu vedení klubu i spoluhráči pomoci. Nakonec ho tahouni týmu po tři čtvrtě roce „dokopali“ na hřiště. „Kondiční trénink je ale náročný, nezvládal jsem ho. Po patnácti metrech běhu jsem zvracel a říkal si, že se na to vybodnu,“ vzpomíná Igor.
Trenér i spoluhráči si brzy uvědomili, že se bývalá opora změnila i povahově. „Z úsměvu byl najednou kyselý výraz. Začal být nervózní a agresivní. Jako by v jeho těle byl jiný člověk,“ líčí Zelinka.
Americká pomoc
Ačkoli Igor svou mizernou formou tým oslaboval, snažili se jej spoluhráči motivovat. V té době Aligátory koučoval Američan John Croft. „Koupil mi v Americe tričko s rozsypanými prášky v podobě šišatého míče. Bylo na něm napsáno ‚Jsem závislý na americkém fotbalu‘,“ vzpomíná Igor.
Aby ukázal, že mu důvěřuje, vzal Croft Igora nakonec i do Ameriky, aby poznal, jak se fotbal hraje. „Možná i proto u mě převážil vztah ke sportu. Když jsem se dostal ze závislosti, musel jsem spoluhráčům poděkovat. Na drogách jsem jejich pomoc nechápal,“ hodnotí Igor.
Časem se mu vrátila i výkonnost. „Už to ale nebyl člověk, kterého jsme znali,“ lituje Zelinka. Igor říká, že pervitin už patnáct let nebere. „I tak mám dnes problémy se zdravím,“ tvrdí Igor.
Podle Zelinky ale nebyl jediný z Aligátorů, kdo měl problémy s drogami. „Těžká fyzická zátěž je všechny naštěstí donutila s drogami skončit,“ věří Zelinka.
