U šipek pivo či panák nevadí | E15.cz

U šipek pivo či panák nevadí

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
V Palkovicích hází šipky na nejvyšší úrovni v kraji. Tamní Lucky Boys působí v první lize.

Šipky jsou sportem, ve kterém je dopink povolený. Tedy aspoň určité formy dopinku. Hráči se mohou občerstvovat i během samotných závodů. Někteří preferují dobře vychlazenou desítku nebo dvanáctku, jiní zase panáka rumu či slivovice.
„Šipkám jsme se začali věnovat v roce 1999. Je to fajn zábava a odreagování. Nejsem člověk, kterého baví jen tak sedět u piva. Takže si u něj vždycky zaházím. Navíc v zimě se stejně kolem chalupy nedá nic dělat,“ popisuje jeden z hráčů Lucky Boys Palkovice Martin Ručka.

Za deset let čtvrté ligy do první

Palkovice jsou sice malá vesnice, ale zdejší oddíl Lucky Boys se během desíti let postupně prokousal až do nejvyšší soutěže Moravskoslezského kraje. „V této soutěži zatím bohužel hoříme. Naši soupeři jsou
schopni naházet 501 bodů v průběhu šesti, nanejvýš osmi kol. Ve druhé lize jsme na to měli mnohem více času. Tam se hra zakončuje zhruba v desátém kole. Vypadá to tak, že po roce spadneme do druhé ligy,“ říká smířlivě předseda a kapitán týmu v jedné osobě Ladislav Karp. Pokud by chtěli zůstat mezi nejlepšími, potřebovali by mnohem více trénovat. A na to není čas. „Nemáme čas jen na to, abychom chodili každý večer do hospody,“ směje se Karp. Lucky Boys však pořádají také turnaje, kterých se mohou účastnit i neregistrovaní hráči. „Ty nemají s ligou nic společného, takže si na nich může zahrát prakticky kdokoli,“ uvádí Ručka. První liga je rozdělená do několika skupin, které přibližně
kopírují hranice krajů. Nejlepší týmy každého kraje se na konci sezony utkají na mistrovství republiky o absolutního vítěze v zemi. „Aby se tým dostal na takovou akci, musí se pravidelně účastnit pohárů. Tady mají takové ambice spíš celky, jako je Rubín Ostrava. Jenže ti trénují i čtyřikrát týdně, takže to mají v ruce. My trénujeme každé úterý a pak už házíme jen na zápasech,“ vysvětluje Karp. Ačkoli to na první pohled tak nevypadá, i šipky jsou sportem, který stojí dost peněz. „Nedávno jsme byli dvakrát
v Opavě. To máte šedesát kilometrů tam, šedesát zpátky. A na hospodský sport žádného sponzora nepřitáhnete,“ říká Karp. V některých případech se snaží palkovickým šipkařům pomoct obec. „Občas nám přispěje nějakými penězi formou cesťáků. Ze začátku tady byli nadšenci ochotní dělat i reklamy
na trička. Dneska sice reklamy pořád ještě máme, ale sponzory už nikoli,“ konstatuje Ručka.

Při některých zápasech bývá dusno

Šipky si už zahrál snad opravdu každý. I když si to mnoho lidí nemyslí, i při takovém sportu někdy tečou nervy a pořádně houstne atmosféra. „Nestává se to sice moc často, ale občas jsou někteří soupeři
hodně agresivní, když se jim nedaří. Najdou se takoví, kteří kopou do stroje s terčem. Někdy mi připadá, že by ho snad dokázali i rozkopat. Jiní jsou schopní hodit zbylé dvě šipky po tom, kdo něco vykřikl při jejich prvním nepovedeném pokusu,“ popisuje nejvyhrocenější situace Ručka. Šipky přesto zůstávají hospodským sportem. Podle toho také vypadá občerstvování šipkařů při zápasech. „Hráč nesmí stát na čáře s cigaretou. Když však zrovna nehraje, může si klidně potáhnout z cigarety, napít se piva nebo do sebe kopnout nějakého panáka. Nic z toho se nepovažuje za dopink. Je to opravdu volný sport,“ zakončuje Ručka.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video