Už je to tady. Ostrava se spojí se zbytkem světa

Jestli existuje nějaký příměr, pak jedině s okamžikem, kdy do města zavedli železnici. Průjezd prvního vlaku z Lipníka nad Bečvou do Bohumína přes Ostravu po novotou zářící Severní dráze Ferdinandově se uskutečnil 1.května 1847. „Bylo to za obrovské účasti obyvatelstva. Nádraží byla ozdobena prapory a chvojím, hrály muziky,“ popisuje onu událost ostravský městský historik Martin Juřica. Lidé se na Ostravsku mají důvody k radosti kvůli konečně postavené dálnici. I když radost kalí dvě věci. Tou první je, že to vše trvalo tak dlouho a druhou, že zatím se na osmnácti kilometrech mezi Hladkými Životicemi a Bělotínem bude jezdit pouze na jedné straně dálnice. Komplet vše má být hotovo někdy v polovině příštího roku.
Kde ty peníze jsou?
„Dávno už to mělo být. Jsme tady o sto roků později,“ rozhořčuje se Karel Vítek z firmy Autodoprava Ostrava. „Nevím, proč platíme daně , stále dražší dálniční známky a ti nahoře pak říkají, že nemají peníze. Tak kde ty peníze teda jsou?,“ diví se. „Samozřejmě, že otevření dálnice vítám, ale ještě více bych uvítal její otevření před pěti lety,“ míní Pavel Bartoš, předseda Krajské hospodářské komory. „Jsem ale optimista. Doufám, že nová dálnice vydrží hodně věcí a bude kvalitnější než v Ostravě,“ naráží Bartoš na fakt, že i v Ostravě se již několik měsíců kvůli opravám vozovky jezdí po dálnici jen po jedné straně a místy jen šedesátkou.
V době uzávěrky tohoto vydání ještě nebylo jasné, v kolik přesně se slavnost uskuteční a především, kdy se po nové dálnici budou moci řidiči nerušeně projet. Zda již 25.listopadu nebo až o den později. „Ladíme detaily,“ hlásila mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeniková.
Éra klepání a tajných smluv
Vůbec poprvé se Sdružení pro výstavbu dálnice D 47 sešlo na ostravském magistrátu v roce 1991/!/. Tehdy vypadalo vše jednoduše. Režim padl a vše se zdálo tak snadné. Do Ostravy se vjíždělo směrem od Nového Jičína částečně po cestě z panelů a spíš to všechno připomínalo vjezd do nějakého JZD než do průmyslového centra republiky. Podle tehdejších plánů měla být dálnice hotova již v roce 1996 a stát měl za stavbu zaplatit devět miliard korun. Obé dnes zní jako poněkud špatný vtip. Pokud se něco kolem dálnice v devadesátých letech dělo, pak to byla diskuze. Padaly dokonce návrhy, aby dálnice vůbec nevedla Ostravou, ale kopírovala trasu z Nového Jičína přes Frýdek-Místek na Český Těšín. Tato varianta naštěstí pro ostravské řidiče spadla včas ze stolu. V roce 1998 přijíždí důležitě do Ostravy tehdejší premiér Miloš Zeman a klepe slavnostně na základy stavby pod svinovskými mosty. To samé se děje i o čtyři roky později. Klepe se tentokrát v Přívoze. Během slavnosti poblíž smyčky tramvaje fatálně selžou mikrofony. Jako by to bylo špatné znamení pro to, co bude s dálnicí následovat. „Jedenáct ze sedmnácti ministrů jsem odvolal pro mnohem menší prohřešky, než je tento,“ komentuje Zeman tehdejší trapas. Tehdy je už ve hře projekt, že celou dálnici postaví izraelské konsorcium Housing&Construction. Dodnes nikdo neví, jak by to celé v takovém případě dopadlo. Zemanova vláda má s konsorciem o stavbě podepsat tajnou/!/ smlouvu, podpis oné tajemnosti je však stále odkládán například kvůli špatnému překladu smluv. Cena, které konsorcium za stavbu a následnou údržbu dálnice chce stále stoupá, až se usídlí někde na 125 miliardách korun. Českou pobočku společnosti dokonce začne řídit český generál ve výslužbě Jiří Šedivý. „Buď bude z Ostravy Manhattan kraje a máme před sebou světlou budoucnost, nebo se Ostravsko stane zadním dvorečkem,“ opěvoval Jiří Šedivý v Ostravě výhody izraelsko-zemanovského řešení. Cena najednou klesla ze 125 miliard na 117 miliard. Přilétá Špidla Jenže v té době se už Zeman loučí, stěhuje se na Vysočinu a vlády se ujímá nový premiér Vladimír Špidla. V dubnu 2003 přiletí do Ostravy vrtulníkem a oznámí, že vše je jinak. Dálnici postaví stát za své, izraelské konsorcium končí. „Je to mnohem efektivnější způsob. Vláda bude mít stavbu pod kontrolou,“ vysvětloval Špidla zásadní změnu strategie. Tehdy sliboval, že dálnice bude hotova v roce 2008. Čeští daňoví poplatníci však zaplatili za kompenzace za vypovězení smluv izraelskému konsorciu 600 miliónů korun. Zeman, už jako důchodce z Vysočiny, nemohl Špidlovi jeho obrat s D47 zapomenout. „Přerušení spolupráce s Izraelci a financování stavby státem označil v roce 2005 v Ostravě za jeden z největších zločinů Špidlovy vlády. Zeman trval na tom, že díky jeho plánu s Izraelci by pořízení dálnice přišlo český stát levněji a také D47 by byla rychleji postavena.
Po to všem je až skoro zázrak, že osmdesátikilometrová dálnice skutečně začala růst a že 25. listopadu bude, tedy skoro, hotova.