„Už nás nebavilo hrát stejné písničky“

Baskytarista Václav Vlasák z Hranic vydal se skupinou Citron po dvaadvaceti letech novou desku.

Bylo to v roce 1988, kdy spolu Jaroslav Bartoň, Radim Pařízek a Václav Vlasák naposledy natočili desku. V kapele Citron s nimi tehdy zpíval Ladislav Křížek a jejich nahrávka Radegast se stala milníkem českého hard rocku. Teď se dalo úspěšné trio znovu dohromady a se Stanislavem Hranickým za mikrofonem a kytaristou Jiřím Šperlem vydalo album Bigbítový pánbů. „Dvacet let jsme hráli pořád stejné písničky, a už nás to přestávalo bavit,“ říká o nové desce baskytarista Václav Vlasák z Hranic.

Proč desky Radegast a Bigbítový pánbů dělí od sebe tak dlouhá pauza? Přišla na nás tenkrát ponorková nemoc a měnili jsme sestavu. Navíc Radim Pařízek a já jsme po revoluci začali podnikat a nebylo tolik času.

Co vás teď znovu svedlo do studia? Přidal se k nám nový kytarista Jiří Šperl, který do kapely vnesl elán. Museli jsme něco udělat. A s novými písničkami přichází nová energie.

Jak písničky na nové album vznikaly? Připravovaly jsme je v Ostravě, ale dvě třetiny desky jsme natočili u mne v divadle v Hranicích na Staré střelnici. Aranží se ujal Jarda Bartoň a produkování Američan Steve Walsh, který vystudoval aranžování a kytaru na slavné hudební vysoké škole Berklee College v Bostonu.

Kde jste takového producenta sehnali? Byla to shoda okolností. Přivezla ho k nám hranická kapela November 2nd, která u mě v divadle natáčela svou desku.

Jak Walsh ovlivnil výslednou podobu desky? Poslechli jsme si spoustu amerických i evropských kapel a Steve nás nasměroval na moderní cestu. Nakonec z toho všeho ale stejně musí být slyšet Citron. Víc než na Radegasta navazujeme na předchozí desku Plni energie, kde s námi naposledy zpíval Standa Hranický. Ale muzikantsky i zvukově jsme se samozřejmě posunuli. Taky ubylo kytarových sól.

Jaké to bylo, zavřít se po tak dlouhé době společně do studia? Je jiná doba, nebylo to jednoduché. Dříve se všechno natáčelo do analogových pásů, zatímco dnes se nahrává digitálně do počítače. Ale myslím, že se to povedlo. Na desce jsou různorodé písničky, které ale mají stejný kabát. Nechybí ani balady. Třeba titulní písnička Bigbítový pánbů je tam ve dvou verzích. Se španělkou a potom s klavírem.

Co zatím říkají fanoušci na novou desku? Většinou se jim hodně líbí a zatím se i dobře prodává. Doufám, že dospějeme až ke Zlaté desce (ocenění za deset tisíc prodaných alb - pozn. red.).

Jak dopadl květnový křest desky? Křest byl v pražském Hard Rock Café a měli jsme z něj celkem hrůzu. Ale dopadlo to dobře. Dorazilo kolem tisícovky lidí. Kmotrem desky byl Pepa Vojtek z kapely Kabát, křtili i naši rivalové Petr Janda a Aleš Brichta. Nechyběla ani vynikající americká kytaristka Janet Robin nebo zakládající člen Citronu Petr Michalík.

K některým vašim deskám vznikly jejich anglické verze. Dočká se jí i Bigbítový pánbů? Na křest jsme pozvali našeho bývalého producenta z Německa. Líbily se mu čtyři písničky, tak snad to vypadá slibně. Ještě musíme vyřešit, kdo nám ty anglické texty napíše. Třeba na desce Full of Energy se toho tehdy ujal Ondřej Hejma.

Blíží se léto a s ním hudební festivaly. Kolik chystáte vystoupení? Budeme hrát hodně a i na velkých festivalech. Čeká nás přes léto asi čtyřicet koncertů, zahrajeme i 19. června na festivalu Rockové Hranice. Doufám, že to všechno přežijem.