Téměř všichni kuřáci, kterých je dnes v České republice asi pětadvacet procent dospělých lidí, začali kouřit ještě před dosažením plnoletosti. To aspoň tvrdí oficiální statistiky.
Sedmička si vlastním průzkumem mezi více než čtyřmi sty dětmi v Moravskoslezském kraji ověřila, že kouření je rozšířené už na základní škole. Tedy u dětí do patnácti let.
V tomto věku se vytvořená nikotinová závislost může jednoduše stát celoživotní. Mladý organismus začne totiž nikotin brát jako samozřejmou součást života a dítě se stane pravidelným kuřákem.
Podle průzkumu Sedmičky dvacet procent páťáků už zkusilo svoji první cigaretu. Mezi nimi chlapci mírně převažují nad děvčaty. V sedmé třídě už kouřit zkusila více než polovina dětí. Dívky i chlapci ve stejném počtu.
Zatímco v páté třídě nikdo nekouřil pravidelně ani příležitostně, v sedmé je to už osm procent.
V deváté třídě je to šestadvacet procent, což odpovídá číslu dospělých kuřáků.
Ředitelé škol, které se průzkumu zúčastnily, tento výsledek víceméně očekávali. „Na vině ale nejsou samotné děti. Ty pouze kopírují své rodiče,“ míní ředitel frýdecko-místecké základní školy na sídlišti Slezská Milan Gengela.
Jeho samotného by zajímalo, jestli rodiče mají přehled o penězích, které mají jejich děti k dispozici. „Vždyť dneska stojí krabička cigaret šedesát až sedmdesát korun. Kde na to děti berou?“ nechápe Gengela. Podle ředitele karvinské Základní školy Dělnická Petra Jurase je na vině trend dnešní doby.
„Děti dříve dospívají. A tím, jak vypadají starší než my před čtyřiceti lety, jsou jim cigarety dostupnější. Prodavačka těžko může poznat, že jim ještě není šestnáct,“ říká Juras. Stejně jako Gengela se domnívá, že všechno začíná přístupem v rodinách.
Vedení vítkovické nemocnice si vysoké číslo mladistvých kuřáků uvědomilo jako závažný problém. Hodlá k jeho řešení přispět tím, že otevřelo nové centrum léčby závislosti na tabáku. Zaměří se speciálně na mladé kuřáky.
„Je třeba si uvědomit, že nejvíce ovlivňuje budoucího kuřáka jeho okolí. Vliv má především, kouří-li rodiče či sourozenci, ale důležití jsou i kamarádi a ostatní lidé, se kterými přichází dítě do styku,“ vysvětluje primář dětského oddělení Vítkovické nemocnice Jan Boženský.
Osvěta pro kuřáky
Přitom neočekává v nově zřízeném centru zástupy mladých dětí dychtících po léčbě závislosti. Cílem je spíše upozornit na škodlivost kouření a také na možnost prevence.
„Rádi bychom, aby se lidé dozvěděli, že existuje místo, kde odborníci rádi pomohou v případě, že se někdo rozhodne začít odvykat,“ doplňuje primář. Lékaři v centru nabídnou odhodlaným pacientům rovněž psychosociální podporu a navrhnou potřebnou terapii.
Boženský upozorňuje na fakt, že u dětí vzniká závislost na tabáku rychleji než u dospělých. „Až polovina mladistvých kuřáků ztrácí svobodnou vůli nad tabákem v době, kdy kouří jen sedm cigaret měsíčně,“ objasňuje primář. Pro vznik závislosti u dítěte přitom stačí jen občasné kouření po dobu jednoho měsíce.
Na nemoci spojené s kouřením přitom zemře v České republice každý rok asi osmnáct tisíc lidí. Každé páté úmrtí ovlivňují právě nemoci z kouření. Ekonomické roční náklady České republiky na léčbu kuřáků činí přibližně osmdesát miliard korun. Proti tomu příjem z daní tabákových výrobků je pouze pětatřicet miliard korun.
Lékařka radí rodičům
„Kouření tak výrazně zatěžuje zdravotní systém České republiky a společnost jako celek na kuřáky značně doplácí,“ dodává primář.
Lékařka Drahomíra Hrubá se na odvykání kouření specializuje. Díky své dlouholeté praxi dokáže poradit rodičům, kteří se snaží, aby jejich děti nekouřily.
V případě rodičů kuřáků je zásadní chybou dětem říkat, že kouření je věc jednotlivce. Podle Hrubé to není pravda. Naopak ovlivňuje celou rodinu. Spotřebovává peníze z rozpočtu, zvyšuje riziko požáru či nehod při řízení auta. „A především ohrožuje zdraví ostatních členů rodiny, pokud se kvůli vám stávají pasivními kuřáky,“ podotýká lékařka.
Kuřáctví by proto rodiče měli vysvětlovat tak, že začali jako mladí, většinou z hlouposti. Varování o zdravotním riziku odbyli mávnutím ruky, protože dlouho žádné problémy neměli a možná stále nemají. „A taky že věřili, že mají vše pod kontrolou. Děti tato vysvětlení pochopí a přijmou jako varování. S největší pravděpodobností dokonce rodičům nabídnou pomoc tento zlozvyk překonat. Važte si toho a neodmítněte,“ doporučuje Hrubá.
Nekuřácké zóny v bytě
Podle ní je nutno vyhradit v bytě nekuřácké zóny a nikdy nekouřit v přítomnosti dětí. Ani doma, ani venku. Ideální je podle ní mít domov, kde se vůbec nekouří.
Pokud jsou rodiče nekuřáky, není ani tak na škodu posilovat u dětí přesvědčení, že kouření k životu nepatří.
„Dávejte najevo při každé příležitosti, jak je zápach cigaretového kouře nepříjemný. Dokud je dítě malé, nedovolte kuřákům, aby kouřili v jeho blízkosti. Požádejte návštěvníky, aby nekouřili u vás doma,“ radí lékařka.
Tři věty dítěte
Návštěvy kuřáků, kteří by nechtěli respektovat přítomnost dítěte, rodičům rozmlouvá. Dále by měli učit dítě, aby se samo bránilo dýchat vzduch znečistěný cigaretovým kouřem. „Buď tak, že odejde z okolí kuřáka, nebo jej požádá, aby odešel se svojí cigaretou on,“ říká Hrubá.
V této souvislosti má pro děti tři věty, které můžou na neohleduplného kuřáka použít. „Promiňte, já nechci kouřit spolu s vámi. Příteli, vaše právo kouřit končí u mého nosu. Prosím vás, kouř z vaší cigarety mi nedělá dobře, můžete s tím něco udělat?“ uzavírá Hrubá.
POČTY KUŘÁKŮ NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE
Nikdy jsem to nezkusil/a:
5. ročník - 80 %
7. ročník - 37 %
9. ročník - 21 %
Nekouřím, ale už jsem to zkusil/a:
5. ročník - 20 %
7. ročník - 55 %
9. ročník - 53 %
Kouřím příležitostně:
5. ročník - 0 %
7. ročník - 6 %
9. ročník - 18 %
Kouřím pravidelně:
5. ročník - 0 %
7. ročník - 2 %
9. ročník - 8 %
