Konec ručního praní v českých zemích přinesl rok 1900. Valchy tehdy začala nahrazovat novinka: ruční pračky, které prodával Joža Rak z Hranic. Všiml si ale, že trh zaplavují drahé a ledabyle vyrobené německé prací stroje. A tak se rozhodl v roce 1904 založit vlastní výrobu pracích strojů pod názvem Rak a Wollner. Byla to vůbec první firma na prací stroje v českých zemích.
Pradlena, která nepije
Závod začal fungovat se čtyřmi lidmi a rychle přibíral nové dělníky. Už na Vánoce v roce 1904 vyšel inzerát: „Cenným dárkem jest náš světoznámý prací stroj Ideal, který je pradlenou, která nejí a nepije, aniž platu bere a přece vykoná svoji práci svědomitěji a rychleji než každá živá pradlena.“
Pračku Ideal si mnozí ještě pamatují. „Vzpomínám si, jak se v dřevěné pračce šťouchalo prádlo pákou,“ říká třeba Ladislav Janda z Hranic. Výrobky značky Ideal byly tím nejkvalitnějším, v čem mohli lidé prát. „Byla to absolutní špička. Měly páku nebo kolo, kterým se točilo s prádlem,“ popisuje odborník přes historii praní Miroslav Jančík ze svitavského muzea.
Továrna byla podle mapy z roku 1906 v Čaputově ulici, dnes Komenského, v místě, kde sídlí firma Krok. V čelním domě s letopočtem 1903 ve štítu bydleli manželé Joža a Růžena Rakovi.
Střídali se majitelé
Jak se v továrně střídali společníci, měnil se i její název. Podle ředitele Okresního archivu v Přerově Jiřího Lapáčka ještě v roce 1905 Karel Wollner z firmy odstoupil a jeho místo zaujal Vladimír Hobza. Továrna tak začala vyrábět pod názvem „Rak a Hobza“.
V inzerátech firmy z roku 1905 stálo, že firma dostala na své výrobky dva tisíce děkovných dopisů a některé z nich citovala. „V říjnu 1904 odebral jsem prací stroj Ideal. Dnes mohu svou úplnou spokojenost ctěné firmě vysloviti: lehký chod, přesný výkon stroje – prádlo skvělé, velká úspora času a mýdla. Odpadá hluk a shon v domácnosti, mokro a výpary po celém domě. Stroj mohu vřele doporučiti,“ napsal například farář Josef Kubíček ze Všechovic.
Zakrátko se továrna stala největší svého druhu v českých zemích. V roce 1905 už zaměstnávala osmdesát dělníků a vyrobila 2500 ždímadel, mandlů, vybavení prádelen a sušíren, žehlících, škrobicích a pracích strojů značky Ideal. Výrobky vyvážela do celého Rakousko-Uherska, Ruska, Rumunska i Egypta. Zařizovala prádelny a sušírny pro hotely i nemocnice. Inzerátům a reklamním pohlednicím dominovala od té doby po nejméně pětadvacet let kresba ženy v kroji, která si čte noviny u haldy prádla a pračky Ideal.
Když v roce 1907 vystoupil ze společnosti Jožo Rak, továrna pokračovala pod názvem „Hobza a spol.“ a v Praze otevřela vzorkovnu svých výrobků. V roce 1910 firmu opustil i Hobza. Novým majitelem se tak stal dlouholetý účetní firmy Jaroslav Čejka a továrnu „Jar. Čejka dříve Hobza a spol.“ vedl dvanáct let.
V roce 1922 přibral Čejka společníka, továrníka z Březové Hory Františka Melichara. Firma tak opět změnila název na „Melichar a Čejka“. Vyráběla vylepšené a elektřinou poháněné prací stroje a jako první v republice zavedla výrobu velkých hraček. Vznikaly v ní dřevěné dětské automobily, houpací koně, labutě, kočky, psi, sloni a dřevěné vozíky. Firma hračky vyvážela až do Ameriky.
Čtyřicet tisíc strojů
Na historii továrny byli její vlastníci náležitě hrdí. „Již 25 roků vyrábíme naše prací stroje Ideal, které nebyly do dnešního dne žádným jiným systémem předstihnuty! Naší firmou dodáno přes 40 000 kusů strojů Ideal!“ psali v tehdejších inzerátech.
Slavné chvíle však pár let nato skončily. „Od roku 1930 nejsou o firmě skoro žádné informace,“ říká ředitelka hranického muzea Hana Svobodová. Podle obchodního rejstříku vlastníci továrny uvažovali v roce 1933 o likvidaci, po roce 1939 ale dále vyráběli v Nádražní ulici 18. Živnost zrušil až majitel František Melichar v roce 1950.
PRAČKA IDEAL
Mechanické pračky Ideal vyráběné od roku 1904 firmou Rak a Hobza Hranice měly takzvaný prací kříž a byly dokonalejší než valchové pračky. Vypraly prádlo lépe, ale poškozovaly ho. Přesto byly špičkou na trhu. Jsou k vidění v unikátní expozici prací techniky ve svitavském muzeu.
PRAČKY Z LIPNÍKA A MILOTIC
Pračky vyrábělo od roku 1918 i Družstvo Hospodář Milotice nad Bečvou a od roku 1931 také továrna Josefa Molocha v Lipníku.
