V Kyselce už se protivníci nefackují, ale co bude, stále není jasné

Výhrůžky, vzájemná obviňování z nekalostí, potyčka, u které sekundoval sám prezident Václav Klaus. Dlouhotrvající bojůvky o příští tvář Kyselky mezi Karlovarskými minerálními vodami a Asociací sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví dospěly do další fáze.

Ne, že by od Alessandra Pasqualeho a Martina Kadrmana dál vzduchem nelétala na obě strany tvrdá slova, vždyť už se při návštěvě hlavy státu do sebe italský šéf Mattonky s viceprezidentem asociace jednou pustili ručně a stručně. Teď se však zdá, že alespoň k něčemu byla tahle šarvátka dobrá.

Karlovarské minerální vody chtějí v Kyselce konečně začít se záchranou dvou památkově chráněných objektů. V domě Stallburg mají vzniknout nové byty, v pavilonu Löschner muzeum. Obojí má stát šedesát milionů korun. Opravovat se má i dalších pět objektů v Kyselce, tady se však stále čeká na změny v projektové dokumentaci.

Parky místo zborů

Projekt za 400 milionů počítá se záchranou nejvýznamnějších objektů z celkových dvaadvaceti, které v Kyselce ještě zůstaly. Dotkne se i dalšího koncepčního rozvoje obce s osmi stovkami obyvatel.

„Momentálně zaměstnáváme čtvrtinu místních pracujících občanů, ale rádi bychom obci nabídli i další perspektivu. Projekt proto počítá například s vybudováním dalších bytových jednotek, hotelu či veřejné zeleně. Parky mohou sloužit všem místo chátrajících domů, pro které není využití. Jsem zvyklý nakládat hospodárně nejen s vlastními penězi, ale i s případnými veřejnými prostředky a dotacemi od státu. Nepovažuji za hospodárné renovovat budovy, které následně budou prázdné, hledám rozumná řešení,“ říká Alessandro Pasquale.

Muzeum plánované v pavilonu Löschner připomene historii značky, včetně její expanze v posledních dvou dekádách. „Velice si ceníme, že i přes mnohé útoky kritiků nás podpořili všichni partneři, jejichž se věc přímo týká. Osobně mě zvlášť potěšilo, že kvalitu návrhu nad očekávání hodnotil i renomovaný historik, který se lázněmi v Kyselce dlouhodobě a systematicky zabývá,“ jmenuje Pasquale karlovarského historika Stanislava Burachoviče.

Podle něj je koncept projektu krokem vpřed a zdařilým kompromisem. „Vychází z reálného a aktuálního stavu budov bývalých lázní a akcentuje ty, které jsou památkově a historicky mimořádně cenné,“ říká Burachovič.

Za realistický a konstruktivní návrh považuje předložený projekt i primátor Karlových Varů Petr Kulhánek. Ten již dříve apeloval na všechny, komu rozvoj Kyselky není lhostejný, aby upřednostnili racionální řešení před emocemi. „Věřím, že stejnou podporu získáme i u výkonných orgánů památkové péče, jejichž souhlas je předpokladem dalšího pokroku,“ vyhlásil teď Pasquale.

Nejdřív pokuta

Zmíněný pokrok pomohlo zřejmě nastartovat také únorové rozhodnutí karlovarského magistrátu, který udělil společnosti Karlovarské minerální vody pokutu 1,8 milionu za špatnou péči o chráněné památky v bývalých lázních Kyselka. Tu později potvrdil také krajský úřad.

Karlovarské minerální vody ji ale nezaplatily, místo toho se začátkem března chtěly obrátit správní žalobou na soud.

„Čtrnáctidenní lhůtu, ve které úřad posoudil odvolání Karlovarských minerálních vod čítající na šedesát stran, považuje společnost za krajně neobvyklou. Nezvykle krátká doba vyvolává pochybnosti o nezávislosti rozhodování institucí v obou stupních řízení,“ uvedla v prohlášení Bibiana Beňová, mluvčí Karlovarských minerálních vod.

Prezident zastáncem

V celé věci šéf Mattonky jednal s prezidentem Klausem, kterému si postěžoval, jak přípravu projektu komplikovaly útoky ze strany Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR.

„Mrzí mě, že zatímco my jsme pracovali na řešení, samozvaní ochránci Kyselky se omezili výhradně na mediální ataky a dehonestaci naší společnosti. Přestože jsme je několikrát zvali k jednání a k předložení konkrétních návrhů, nad nimiž bychom mohli vést plodnou diskuzi. Musím se tedy ptát, co je záměrem takovéto strategie,“ zlobil se Pasquale.

Zřejmě měl stále v hlavě bizarní podívanou v prostředí lázeňské ruiny v Kyselce, kterou shromážděným u příležitosti prezidentské debaty nabídl společně s Kadrmanem.

Viceprezident asociace sdružení nejdřív nazve Pasqualeho dobytkem. V Italovi se ozve horká jižní krev, ruka vylétne vzduchem, ozve se plesknutí. Klasický políček.

„Pan Pasquale reagoval na hrubou urážku,“ omlouvá později facku Bibiana Beňová, mluvčí Karlovarských minerálních vod.

Kadrman však svá slova neodvolá. „Už jen proto, v jakých podmínkách musí někteří lidé tady v Kyselce žít,“ vysvětluje Kadrman. To když přijel spor žehlit sám český prezident.

„Lázně tady byly, ale je evidentní, že už asi nikdy nebudou. A při vší úctě k nim: Kyselka není Karlštejn,“ zdrtil Klaus bojovníky za záchranu lázní.

Přestože petici pro zachování podepsalo čtrnáct tisíc lidí. Prezident jejich arch označil za manipulaci.

„To je skandál,“ zuřil Pavel Ries, zástupce Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví České republiky. Prezident podle něj vmetl do tváře všem aktérům petice, že oni jsou těmi, kdo mohou za stav Kyselky. Ta chátrá už dvě desítky let, a čím dál víc se zdá, že už jí není pomoci. Vždyť lázně nechtěl zadarmo ani Karlovarský kraj.

Dar za několik miliard

Podle bývalého starosty Kyselky Josefa Janáta by i takový dar vyšel nového majitele v investicích do záchrany na několik miliard korun. Proč by však někdo v Kyselce tak obrovskou sumu utopil, když návratnost by byla nulová.

Společně se starostkou obce Petrou Hoffmannovou už Pasquale představil hlavě státu nové plány: na revitalizaci památkově chráněných objektů v Kyselce a záměry dalšího rozvoje lokality.

„Zástupci Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR představují pro bývalé lázně Kyselka větší nebezpečí než majitelé nemovitostí,“ reagoval pak Klaus. Podle něj je nezbytné jednat racionálně a hledat reálná řešení. „Lázně v Kyselce dvacet let nefungují, takže emotivní obvinění aktivistů, že bohatá společnost je chce proměnit na parkoviště, vnímám jako falešná,“ prohlásil prezident.

Koncept, který mu stručně nastínil Pasquale, považuje Klaus za jedinou schůdnou alternativu. „I orgány památkové péče by měly hledat kompromisní řešení, slova či striktní požadavky totiž budovy nezachrání,“ uvedl prezident.

Podstatné je podle něj zajistit financování, které může garantovat pouze soukromý vlastník. „Názory majitelů firmy či jejich zaměstnanců navíc představují stanovisko veřejnosti právě tak, jako vaše postoje,“ řekl prezident shromážděným aktivistům. Zatímco na jejich straně viděl prý pouze emoce, u kritizovaných vlastníků to byly i výsledky konkrétní práce.

Plány na záchranu Kyselky se však u znesvářených stran vždy různily. Zatímco majitelé pozemků v lázních Kyselka chtějí většinu budov zbořit a zachrání jen nejvzácnější objekty, asociace sdružení bojovala za záchranu celého komplexu a chtěla také nabídnout současným majitelům bezplatné převzetí necelých dvaceti budov určených ke zbourání. Opravíme je vlastními silami, plánovala.

Las Vegas i safari

Spoluautor projektu, architekt Tomáš Havlina z projekčního ateliéru Medika, považuje současné plány Karlovarských minerálních vod za reálné. Na rozdíl od českého Las Vegas nebo safari, které tady plánoval jeden z porevolučních majitelů Udo Markard.

Historie novodobých vlastníků Kyselky je vůbec bohatá. Jako první lázně po roce 1990 získal podnikatel Karel Franta z Prahy, ale převedl je na Friedericha Beckera z Německa. Toho později zatkla policie za podvody. Předtím však prodal lázně Udo Markardovi z Bad Kissingenu, který byl v Německu odsouzený za závažné trestné činy. Od Markarda koupil zpustlou Kyselku Dagestánec Šamil Chalitujev, ten však zbankrotoval.

Formou dražby se lázně prodávaly třikrát. Poprvé bez jediného zájemce, podruhé je vydražila za třicet milionů korun firma Rukua. Ta ovšem pro změnu nezaplatila do stanoveného termínu. Při třetím prodeji v lednu 2006 uspěla C. T. S. Duo se šestnácti a půl milionem korun. Ta je také v současnosti vlastníkem památkově chráněných objektů.