Po sedmnácti letech se na budějovickou scénu vrátilo čítankové dílo Karla Jaromíra Erbena Kytice. Opět ve vtipném a svižném pojetí, jak je k obrazu svému přetvořili tvůrci z legendárního Semaforu.
Jeho mimořádně úspěšná inscenace se ale tentokrát stala vodítkem pro svébytný tvar, v němž Jihočeši propojili operní soubor s činoherním. Má i zcela nový hudební kabát, jehož autorem je skladatel, písničkář a kytarista Pavel Malhocký.
Režie a choreografie je dílem Martina Packa, který se snažil představení hodně rozpohybovat. „Každou ze šesti balad jsme pojali výtvarně jinak, a přesto tvoří jednotný celek,“ řekl režisér.
Herci na jevišti vystřídají asi sto třicet kostýmů od scénografky Samihy Maleh. Objeví se i sexyryba nebo ryba-koketka.
Vodníka hraje Jan Dvořák, který má k Semaforu blízko. Působili tam jeho spolužáci a on často chodil do zákulisí, Suchého poznal osobně. „Moc se mi líbí jeho slovní hříčky a textové nápady. K tomu jsem si vymyslel hastrmanskou řeč, která vychází z emocí a lze ji přeložit jakkoli,“ dodal.
Dramaturg František Řihout označil Kytici za rodinné stříbro. „I povinná školní četba se může v převypravování tvůrců divadla Semafor stát velkou a hlavně inteligentní legrací,“ zdůraznil. Podtitul Velký kapesní muzikál, který Jihočeši pro Kytici zvolili, vychází ze Suchého hry s češtinou. Nyní je na divácích, aby se přesvědčili, že to není protimluv.
V muzikálové Kytici vystoupí i sexyryba
Humor a poetika Jiřího Suchého a hudba Ferdinanda Havlíka jsou prvním předpokladem, že při novém představení Jihočeského divadla se může publikum dobře bavit.
