V pátecké stanici odborníci ročně zachrání stovky zraněných zvířat | E15.cz

V pátecké stanici odborníci ročně zachrání stovky zraněných zvířat

Zásah elektrickým proudem, střet s autem. To jsou nejčastější příčiny zranění volně žijících zvířat.

Zahrada záchranné stanice na okraji obce Pátek u Poděbrad působí jako oáza. Není divu. Ročně tu lidé ze stanice zachrání život stovkám zraněných a opuštěných živočichů.

„Tomuhle výrovi schází po zásahu elektrickým proudem část křídla, druhý se srazil s autem,“ vysvětluje vedoucí záchranné stanice Luboš Vaněk, zatímco fotografka Karolina fotí ze dvou metrů vznešené opeřence s nádhernýma žlutýma očima.

„Tady to je můj miláček. Nebojte, můžete jít blíž, ale raději budu u vás,“ vysvětluje vedoucí stanice u další voliéry, která patří nádhernému orlu skalnímu. Obrovského dravce hladí, jako by byl jeho domácím mazlíčkem.

„Orel se k nám dostal ze zoo. Rodiče ho odmítli krmit,“ dodává Vaněk, který v pátecké stanici zachraňuje zvířata už pětadvacátým rokem. Z další voliéry bere do ruky dudka chocholatého, který před fotoaparátem předvádí svou nádhernou hlavičku.

„Ještě nakrmím vlaštovčí mládě a můžeme si povídat,“ omlouvá se Vaněk. Potom pinzetou dává pískleti do zobáčku jednoho červa za druhým.

Jak dlouho trvá, než vypipláte ptačí mládě?

Záleží, v jakém stáří se k nám dostane. Minimálně to trvá dva měsíce. Měsíc mají mláďata na to, aby dorostla, a měsíc a půl, aby se naučila létat a lovit. Pěvcům pomáháme třeba tím, že jim schováváme červy pod kůru.

Jak moc vám zvířata, o která se staráte, přirostou k srdci?

Říkám na rovinu, že nejde se na ně citově vázat. To by se člověk umořil. Páteckou stanicí projde ročně sedm set zvířat. Spousta z nich také uhyne. Jsou to zvířata, která se k nám dostanou ve stavu, kdy už jim nemůžeme pomoci. Měli jsme tu například vzácného orlovce říčního, který u nás nehnízdí, jen tudy táhne. Za Kolínem v mlze narazil do elektrického vedení, měl otevřenou zlomeninu pažní kosti a ztratil hodně krve. Operace se povedla, ale pták druhý den uhynul.

Neříkejte, že si nějaké zvíře přece jen neoblíbíte trochu víc.

Asi před rokem jsme se starali o mládě jelena evropského. Přivezli nám ho lidé, protože mámu u Mělníka přejelo auto a ono běhalo kolem ní. Malá laň byla na mě hodně citově vázaná. Chodila za mnou na procházky jako pejsek. Byla u nás necelý rok. Teď je v oboře, kde je také v kontaktu s lidmi. Ve volné přírodě by nemohla žít. Stejný problém je se srnci. Jakmile si zvyknou na člověka, už se nemohou vrátit do volné přírody.

Jakou máte pracovní dobu?

Jsem v pohotovosti čtyřiadvacet hodin. Z devadesáti procent si pro zvířata jezdím sám. Zrovna před chvilkou mi zavolala paní, abych si přijel pro zraněné veverčí mládě. Kolikrát ráno sednu do auta a večer z něho vyjdu. Tím, že pod páteckou záchrannou stanici spadá nejen celý nymburský a kolínský okres, ale i okresy Mladá Boleslav, Praha východ a Jičín, najedu ročně za zvířaty čtyřicet až padesát tisíc kilometrů. Proto ve stanici vítáme, když nám zraněná zvířata lidé sami přivezou.

Co je nejčastější příčinou zranění živočichů?

U ptáků to je náraz do elektrického vedení. V mlze nebo dešti o ně pták brnkne křídlem a proud projde jeho tělem. Většinou mu odumře křídlo a pařát. V poslední době přibývají úrazy zvířat po střetu s auty nebo vlaky. Týká se to třeba kalousů, ti loví v noci u silnic.

Způsobují živočichům zranění také lidé?

Občas tu máme krahujce a poštolky postřelené vzduchovkou. Nebo krahujce, který se chytil do želez. Holubářům třeba vadí, že dravec létá k holubníkům, tak na něj přichystají takovouhle past. Každý člověk si chrání svůj majetek a někdy to je na úkor přírody. Zvláště lidé ve městech se brání přírodě. Když jim pod okny hnízdí kalous a jeho mláďata celou noc pískají, zavolají mi, abych si je jel odchytit, že je pískot ruší. Lidem dneska mnohdy vadí, že pták zpívá. Proto na něj klidně i vystřelí.

Proč přibývá mláďat, která potřebují vaši pomoc?

Hodně za to může větrné a deštivé počasí, které v Česku poslední dobou převládá. Přívalové deště rozmáčí hnízdo a mláďata vypadnou. Nejvíc jsme se v letošním roce starali o mláďata vlaštovek a rorýsů. Týká se to také savců, kteří si stavějí hnízda na stromech, jako například veverky. Pro ně máme speciální záchrannou stanici v Kojicích.

Musí to být krásný pocit, když po měsících péče vypouštíte ptáka do přírody.

Spíš to je odlehčení. Práce se živočichem je pro nás někdy velmi náročná. Například mláďata pěvců musíme krmit každou hodinu. Vypouštění živočicha do volné přírody je třešnička na dortu. Když se to povede a zvíře se začlení do přírody, je to krásné. Kvůli tomu jsme stanici zřídili. V případě, že zvířata zůstanou handicapovaná, necháváme si je ve stanici, případně je rozdáváme do různých zoo koutků nebo do domů dětí a mládeže.

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!