Granátové jablko, bílá čokoláda s červeným melounem nebo krvavý pomeranč. I takové druhy se najdou v nabídce polabských zmrzlinářů. Někteří si dávají na přípravě zmrzlin skutečně záležet.
Točí se až do půlnoci
Test Sedmičky začal v Poděbradech na náměstí v cukrárně U Reinvaldů, kde se točí vyhlášená vanilková zmrzlina. V sezoně jí denně cukrářky namíchají šedesát litrů. „Je dobrá, příjemně sladká,“ hodnotí ji na výbornou cukrář František Buchal.
U míchané banánovo-jahodové má drobnou výhradu a ke známce jedna přidává mínus. „Je osvěžující, ale chuť by mohla mít víc ovocnou,“ podotýká Buchal. Dodává, že ovocné zmrzliny miluje a podle svítivé barvy jim říká jedovaté.
Ve stánku s jadranskou zmrzlinou odborníka překvapí nabídka točených zmrzlin. „To je obdivuhodné. Většina cukráren nabízí jeden dva druhy točené zmrzliny, a tady jich je sedmnáct,“ diví se Buchal.
„Vanilkovo-čokoládové, jogurtové i banánovo-granátové jablko dávám jedničku s hvězdičkou. Ovocná má výraznější chuť než v cukrárně na náměstí. A čokoládová opravdu chutná po čokoládě,“ chválí cukrář.
Prodejce zmrzliny Ali Saliji říká, že si zmrzliny připravují podle vlastních chorvatských receptur. Dál prozradí jen to, že využívají čerstvé suroviny a italské ovocné pasty.
Další plus získává „Jadranka“ tím, že si na ní lidé mohou pochutnat až do deseti hodin večer. Pokud je na kolonádě akce, je stánek se zmrzlinou otevřený do půlnoci.
Na poděbradském Riegrově náměstí se prodává „točenka“ z Opočna. „Je dobrá. Záleží na tom, jaký poměr se při míchání zvolí. Jestli se dá k prášku víc, nebo o trochu míň vody. Zde je to akorát, dávám vanilkovo-čokoládové jedničku,“ říká Buchal. Na výbornou hodnotí i točenou zmrzlinu na konci města v Palackého ulici. Prodejce si ji objednává už namíchanou od italského výrobce.
První zastávka v Nymburce v cukrárně Jahůdka je mírným zklamáním. „To že je višňová? Podle oranžové barvy bych ji tedy nepoznal,“ tvrdí Buchal. „Ale chuťově není špatná. Za tu barvu si ale zaslouží jedna mínus. U vanilkové musím být přísnější. Je moc vodová, dávám jí nejhorší známku dvě mínus,“ zdůrazňuje odborník.
Vede „krvavá zmrzka“
Chuť si spraví v cukrárně na náměstí. „Výborná. Tam jsou určitě čerstvé banány,“ říká na adresu zmrzliny míchané z banánu a krvavého pomeranče. Provozovatel cukrárny Tomáš Fiala potvrzuje jeho slova.
„Jakmile je ovoce cenově výhodné, připravujeme zmrzliny z něj,“ vysvětluje Fiala. Prodavačky dodávají, že krvavý pomeranč je dobrý tahák na děti. „Krvavá“ zmrzka je něco pro ně.
V cukrárně Anna v Palackého ulici mají v nabídce také banánovou. Chuťově je jiná než ta na náměstí. Odborník jí v kombinaci s čokoládovou dává jedničku. „K hotové směsi přidáváme šlehačku,“ vysvětluje prodavačka Anna Karásková.
Sedmička testuje jako poslední banánovo-jahodovou zmrzlinu v cukrárně Balada ve stejné ulici. „Banánová je dobrá, ale jahodová je nevýrazná. Dávám jí dvojku,“ říká porotce.
„Celkově vyhrály poděbradské zmrzliny. I když by jejich prodejci mohli hřešit na to, že si lázeňský host dá zmrzlinu a odjede, nedělají to. Naopak oproti nymburským točí větší porce,“ uzavírá Buchal.
Pochoutka je stará už pět tisíc let
Na zmrzlině si lidé pochutnávají už pět tisíc let. Oblíbili si ji staří Číňané i egyptští faraoni. Ve starověkém Řecku a v Babylonu byla luxusním zbožím. Do té doby ale šlo pouze o sníh nebo led se sladkými přísadami.
Pro zmrzlinu běhali v Řecku
V Číně objevili, že med chutná skvěle s ledem. Pod Olympem si zámožní Řekové nechávali pro sníh a led posílat běžce, kteří si náklad předávali jako štafetový kolík. Vylepšovali ho medem, ovocnými šťávami nebo vínem. Na antické zmrzlině si pochutnával Alexandr Veliký a Hippokrates.
První dobrotu připravili Mongolové
První zmrzlinu podobnou té dnešní vyrobili Mongolové. Dokázali připravovat různé nápoje z kozího, kobylího, jačího a velbloudího mléka.
V chladném horském klimatu nápoje lehce zamrzaly. První mléčná zmrzlina byla na světě.
Do Evropy přivezl recept na chladivou pochoutku na konci 13. století italský cestovatel Marco Polo. Italové se ale zmrzlinu naučili vyrábět až od Arabů. Právě z Apeninského poloostrova se umění výroby zmrzliny rozšířilo dál po Evropě.
Umělý led vynalezl Ital
V roce 1530 vyrobil italský cukrář Blasius Villafranca první umělý led. Přišel na to, že lze cokoliv ochladit pod bod mrazu tím, že posypete led solí nebo ledkem. A tak se už o tři roky později mohly konat zmrzlinové hody na svatbě Kateřiny Medicejské s Jindřichem II. Francouzským.
V roce 1790 vynalezla Američanka Nancy Johnsonová stroj na výrobu ruční zmrzliny. Směs zchlazovala v nádobě plné ledu a soli. K jejím prvním zákazníkům patřil prezident George Washington.
Zmrzlinový kornout byl patentován v roce 1903. A díky vynálezu chladničky si této pochoutky lze dopřávat dodnes. /jan/
