V podzemí u vápenky leží tajemství Černotínských jeskyní

Část „ztracených“ Černotínských jeskyní se možná ukrývá v podzemí u motorestu Vápenka.

Kousek za Hranicemi směrem na Valašské Meziříčí stojí v někdejším vápencovém lomu zajímavá kruhová stavba zrekonstruované staré vápenky, kde je dnes motorest Vápenka. Mnoho z lidí, kteří tam přijíždějí, možná ani netuší, jaká tajemství okolí motorestu skrývá.

Největší záhadou jsou Černotínské jeskyně s obrovským podzemním jezerem, které náhodou lidé objevili už před 144 lety. Ovšem po přesném místě vstupu do jeskyní odborníci dosud pátrají. Na možný vchod narazil nedaleko vápenky před pár lety jeskyňář Fraňo Travěnec, zkoumání ale musel kvůli komplikacím s vyřizováním povolení a také nedostatku peněz ukončit.

„Před lety se v podzemním jezeře v Jeskyních Na Kučách potápěl speleopotápěč Jan Šimeček. Říkal, že odtud proplaval sifonem do Černotínských jeskyní,“ uvedl majitel pozemku a motorestu Stanislav Ďurčan. Jan Šimeček tuto informaci už nepotvrdí. Zahynul při potápění v Moravském krasu.

Majitel pozemku tuší, kde by mohl vstup do Černotínských jeskyní být. „Je tady jedno místo, které, ani když je minus dvacet stupňů, nezamrzne. Myslíme si, že právě tam je vchod,“ domnívá se Ďurčan. O existenci jeskyní svědčí podle Ďurčana i prohlubně na poli mezi Vápenkou a Hranickou propastí. „Sníh v prohlubních se v zimě rozpouští, musí tam být podzemní prostory,“ uvedl Ďurčan.

Na Černotínské jeskyně narazili dělníci v lomu ještě dávno předtím, než bratři Chromí objevili v roce 1913 Zbrašovské aragonitové jeskyně. V lednu 1866 našli dělníci při lámání vápence v lomu vstup do jeskyní. S loučemi došli ke křišťálově čiré vodě. Hranický malíř Tadeáš Millian se spojil s úředníkem dráhy Königem, nechali dopravit plavidlo, spustili ho do jeskyně a veslovali chodbou podzemního jezera, aby zjistili, co se ukrývá dál.

„Po patnácti metrech vypluli ve skalním dómu, ve vysoké a široké jeskyni. Pohled to byl ohromující,“ napsal pak v roce 1870 Tadeáš Millian do časopisu „Notizen Blatt.“ V článku „Nové skalní jeskyně u Hranic, část podsvětí“ popsal první objev podzemních prostor v Hranickém krasu a zveřejnil rozměry a popis jeskyní. „Vchod do jeskyně byl ze stupidity zasypán,“ napsal ještě v článku Millian. „Jezero bylo přes třicet metrů dlouhé a zhruba sedm metrů široké,“ upřesnil Fraňo Travěnec.

V lednu 1899 narazili dělníci opět na jeskyně. „Zda se jednalo o původní, nebo nový objev, je otázkou. Tehdy publikoval Mořic Remeš v Časopisu vlastivědného spolku musejního v Olomouci plán jeskyně a informaci, že vchod je za první vápenkou. Dnes nikdo neví, která vápenka byla míněna jako první,“ dodal Travěnec. Ani z fotky z té doby není patrné, kde vchod byl.

Zničené, nebo ztracené?

Nikdo neví, zda jeskyně, které objevili dělníci v roce 1866 a poté v roce 1899, jsou zničené těžbou vápence, nebo je jen vstup do nich dobře ukrytý. Od šedesátých let zkoumali oblast potápěči a jeskyňáři. V devadesátých letech se v lomu pohyboval i Travěnec. „Tehdy jsem našel v této lokalitě ,mastnej flek‘. To je místo, kde se v zimě sníh rozpouští, protože je pod zemí dutina. Nejspíš je tam zasypaný vchod do Černotínských jeskyní,“ řekl Travěnec.

Jeskyňáři zkoušeli vchod otevřít. „Nejdřív ručně, pak bagrem. Jeskyňář Martin Novák vlezl do čtyř metrů, dál si netroufal, protože bylo potřeba nejdříve vstupní část jeskyně zajistit, aby se nezřítily,“ vysvětlil Travěnec. Jeskyňáři museli pátrání odložit.

Nabízí se otázka, která padla už v roce 1926 v článku „K historii objevu jeskyní Černotínských“: „Jaké že jest to tajemné podzemí? Soudíme-li podle propasti i Zbrašovských jeskyní, zdá se, že by tam mohly být pozoruhodné jeskynní prostory. Příchod k tušenému prodloužení Černotínských jeskyní je zatím uzavřený.“