V restauraci Na Paloučku jídla lépe vypadají, než chutnají
Podnik sídlí v domě, který byl k hostinským účelům postaven v roce 1932. Od té doby své zaměření nezměnil. Měnili se pouze majitelé a název.
Experta na gastronomii Jakuba Řičicu mile překvapil moderní interiér a složení jídelního lístku. Naopak ho zklamala zprvu nepříjemná obsluha a nízká kvalita podávaných pokrmů.
Dominantou restaurace je výčepní pult. Pivní strategii odpovídalo i menu. „Je vidět, že hodně sázejí na klasickou českou kuchyni. Není to na škodu, naopak je třeba ocenit slušný a přitom nijak přeplácaný výběr,“ hodnotil nabídku jídel Řičica.
Vzhled předčil chuť
Z přehledného menu testovací tým vyzkoušel restovaná kachní jatýrka s jablky, grilovaného candáta se šťouchanými bramborami a koprovou omáčkou a smaženou zmrzlinu.
Kuchař si uměl s jídlem pohrát, výsledná díla vypadala lákavě. Ale jen na pohled.
„Mezi restovaným a opečeným na uhel je docela podstatný rozdíl. Škoda, že to mistrovi nic neříká. Těžká prohra,“ řekl zklamaně Řičica. Ani candát nebyl o nic lepší.
„Ryba byla přesušená a nedosolená, omáčka naopak přesolená. Podle mě šlo spíš o sýrovou než koprovou omáčku. Nepochutnal jsem si,“ řekl Řičica. Šťouchaných brambor bylo podle Řičici moc.
Totálním fiaskem skončil i dezert. „U smažených dezertů je největší chyba, pokud to kuchař máchá v tom samém oleji, jako hranolky. A to byl přesně náš případ,“ mínil Řičica.
Vyškolit kuchaře
Restaurace Na Paloučku neurazí, ale ani nenadchne. Obecně míří správným směrem.
„Pozitivní je, že je to na první pohled čistý a příjemně vypadající podnik,“ dodává Řičica, který doporučuje vyměnit nebo vyškolit kuchaře.
