V thajském boxu se našel. Je tvrdý

Daniel Vítovec z Nýrska se utkal o titul mezinárodního šampiona v thajském boxu. Ale skalp mistra nezískal. Už se však těší na odvetu.

Získat skalp osminásobného polského šampiona v thajském boxu chtěl Daniel Vítovec z Nýrska. Jedenadvacetiletý bojovník klubu Hanuman Gym Praha si na mistra věřil, mezinárodní titul nevybojoval. „Štve mě to. Měl jsem ho hned poslat k zemi,“ rozčiluje se nad promarněnou šancí boxer.

„Polák vyhrál na body. Ovšem nebyl to férový boj. Po ukončení prvního kola mě ještě udeřil kolenem a otevřel mi nos. Myslím, že takhle mistr nebojuje. A ještě k tomu velmi nepřesní rozhodčí. Ti si mě podávali už před utkáním, když jsem musel pětkrát přetejpovat rukavice. V potaz nebrali ani naše protesty proti příliš nízkým provazům v ringu. Také jsem z něj třikrát během zápasu vypadl. Bolelo to, ale kousl jsem se a bojoval. Ovšem k mému velkému údivu už po třetím kole sudí zvedl ruku Polákovi. On byl podle nich vítěz. Podle mě mělo být ještě čtvrté kolo,“ popsal bitvu Daniel Vítovec, který se už dnes těší na odvetu. „Určitě to Polákovi vrátím,“ slibuje.

Čím tvrdší, tím lepší

Thajský box je bojové umění staré více než tisíc let. Jeho základními zbraněmi jsou pěsti, lokty, kolena a nohy. Kromě suspenzoru, chrániče zubů a rukavic se nepoužívají žádné chrániče a bojovníci nastupují k zápasu bosí. Thaibox je jeden z nejtvrdších bojových sportů. „Thaibox je moje krevní skupina. Čím tvrdší, tím lepší,“ tvrdí bojovník pražského Hanumanu, který svojí kariéru v ringu načal jako sedmnáctiletý kickboxer v Klatovech. „Předtím jsem devět let hrál fotbal. Chytal jsem. Ale musel jsem se spoléhat na dalších deset kluků na hřišti, a když ti nezahráli, mohl jsem se v bráně rozkrájet. To mě štvalo. Po ringu jsem pokukoval už mnohem dřív, ale rodiče byli proti,“ vzpomíná Daniel Vítovec, kterého si v pražském klubu Hanuman Gym vzal pod křídla zkušený trenér Petr Macháček.

„Ten mi dává,“ směje se boxer. „Chodím víc zmlácený z tréninků než ze zápasů. Kouč se drží hesla těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Ale ví, co dělá,“ dodává automechanik z Nýrska, který si moc váží možnosti, kterou v prestižním klubu v Praze dostal. „Měl jsem štěstí. Vždyť mohu boxovat za klub, jehož jméno má zvuk nejen v Čechách, ale po celé Evropě. Ale nejdřív si mne pořádně testovali. Poprvé jsem byl hodně bit. Zkoušeli, co vydržím, asi mysleli, že si kluk ze Šumavy hned sbalí kufry,“ podotýká bojovník. „Kouč si mě často dobírá a s oblibou mi říká vesničane,“ prozrazuje se smíchem boxer, který svému koníčku podřídil všechno.

Čtyřikrát vítězem

„Je to mnohdy dost náročné. Třikrát týdně jezdím do Prahy. Kromě toho musím makat na fyzičce. Ale thajský box je můj život a vím, že nic není zadarmo,“ je jasné borci, který má velkou podporu svých nejbližších, hlavně přítelkyně. Daniel Vítovec má za sebou osm zápasů, dvě prohry a čtyři vítězství a slibuje, že ještě nějaký ten políček soupeřům uštědří. „Chci získat co nejvíc profesionálních pásů,“ tvrdí odhodlaně thaiboxer, kterého další bitva čeká v sobotu 24. října v Českých Budějovicích.