V Ústí mizí strašidelný les

Městské sady: vstup zakázán. Lidé se sem nedostanou už přes půl roku. Co se děje za plotem?

Ještě v loňském srpnu se tu procházely davy lidí. Teď Městské sady, jedna z největších a nejoblíbenějších zelených ploch v Ústí nad Labem, vítají jen dělníky. Na konci roku se tu pustili do zásadní obnovy, na jejímž konci bude park oázou krajského města.
Projekt je nákladný. Třiaosmdesát milionů korun. A lidé se těší, hodnotit budou moci už na podzim.
„Velkou komplikací byla nezvykle dlouhá zima. Chceme maximálně chránit zeleň, i to nám přidělává práci. Přesto si myslím, že to v termínu stihneme,“ říká obchodní ředitel SKD Průmstav Aleš Dobrovolný.
Jedna ze zásadních proměn je vidět už zvenčí. Zmizela divoká změť křovisek, která lemovala park podél Masarykovy třídy v místech od polikliniky směrem ke stadionu. Dlouhé roky tak měnila jeho spodní část na strašidelný les.
„Pár lidí nás pochválilo, že se konečně nebudou bát chodit okolo. Když se kácelo, našli jsme spoustu nechutných věcí včetně použitých injekčních stříkaček,“ vypráví stavbyvedoucí Václav Řezníček.
Na místě křovisek se rýsují cesty pro bruslaře a skateboarding. Už jen kovové zábradlí chybí dřevěné lávce, která se klene nad nimi. Navazuje na nový vchod do parku, který vzniká zhruba v polovině Šaldovy ulice.
„Cesta ze Šaldovy na Masarykovu bude zajímavá. Můstkem přes horkovod, kamennou hrází prostředkem jezírka a dřevěnou lávkou ven z parku,“ dodává Řezníček.
Před nevzhledným horkovodem už na některých místech uvnitř parku vyrůstá kamenný paravan.

Nové kašny i cesty. Jiný park

Za plotem, který dělí ústecké Městské sady od zbytku světa, vrcholí několikaměsíční práce. Už brzy se tu zase projdou lidé.
Zní to jako příběh z ideálního světa. Ústecké Městské sady se mají stát moderním odpočinkovým centrem pro všechny generace. Park, který vznikl před devadesáti lety na místě bývalého výstaviště Hospodářské a průmyslové výstavy 1903, prochází největšími úpravami za dobu své existence.
Parková úprava tohoto místa v roce 1919 stála město čtyři sta tisíc korun, dalších 129 tisíc korun dalo v roce 1920 na zavodňovací systém. Současná rozsáhlá přestavba Městských sadů má stát necelých třiaosmdesát milionů. Někteří z kritiků poukazují na výši nákladů, jiní se bojí například o stromy.

Vznikají tu fontány, čas je dokrášlí rzí

„Pustili jsme se do velké rekonstrukce. Můžeme předpokládat diskuse o jednotlivých částech stavby, třeba o uměleckém ztvárnění kašen. Ale určitě se park rychle stane přirozeně a rozmanitě využívanou částí města. I zatvrzelý kritik musí uznat, že tuto funkci Městské sady dosud neplnily nebo jen z velmi malé části,“ přidává svůj názor Aleš Dobrovolný z Průmstavu.
Vnitřek parku se hemží lidmi různých profesí. V průměru tu dělá kolem šedesáti lidí, nad kterými dozoruje pětice vedoucích. Upravují původní cesty a postarali se o to, aby vznikly i nové v místech, kde si je lidé léty vyšlapali. Dokončují prostory pro sport.
Na dvanácti „křižovatkách“ vyrůstají fontány, zdobené kovovými uměleckými prvky, které má čas dokrášlit rzí.
„Kašen mělo být čtrnáct. Od dvou nakonec investor upustil, ohrozily by kořeny stromů,“ vysvětluje stavbyvedoucí Václav Řezníček.
Schodiště do Palachovy ulice dostává nové schody. Hudební pavilon z roku 1933 září barvami. Záhony už jsou osázené. V říjnu by mělo být hotovo. Včetně skromné, ale důležité budovy. Po letech znovu otevřených veřejných toalet.