Válka Opavu změnila v haldu trosek
Že se Opava nevyhne nejtěžším bojům na našem území, se dalo předpokládat už před vypuknutím takzvané ostravské operace Rudé armády, která znamenala konec války v kraji. Cílem operace bylo obejít ze severu a východu průmyslovou Ostravu tak, aby německá vojska musela ustupovat, a boje tak co nejméně poškodily uhelné doly.
Hitlerovy jednotky ale chtěly hodnotné území bránit do posledního muže. Opava měla být pro osvobozenecká vojska výchozím bodem. Ta ji oficiálně osvobodila 22. dubna, boje ale trvaly mnohem déle.
„Osvobozování Opavy trvalo déle než bitva o Berlín. Některé objekty v Jaktaři například dobyla osvobozenecká vojska až koncem prvního týdne v květnu,“ upřesnil předseda opavské Matice Slezské Jaromír Breuer.
První bomby spadly na město už 20. listopadu 1944. Od Vánoc pak Opavou projížděly transporty uprchlíků a vězňů z nacistických koncetračních táborů.
V lednu začali němečtí vojáci v okolí města kácet stomy, které měly posloužit jako chybějící palivo a také k budování zátarasů. O dva měsíce později pak dostala německá vojska příkaz hájit pozice v Opavě do posledního muže.
„Hlavní obrannou sílu na Opavsku představovala první tanková armáda pod velením Waltera Nehringa. Její součástí byla i elitní divize lyžařských myslivců, která se po neúspěchu při obraně Ratiboře přesunula k Opavě,“ dodal Breuer.
Opevnění v rukou nacistů
Německá vojska využívala při obraně síť bývalého československého opevnění, což postup Rudé armády zpomalilo.
„Němci sice odstranili z pevností při okupaci zbraně a střelecké zvony, přesto opevnění během obrany využili. Často bunkry dokonce osadili původními zbraněmi, nicméně během války šla vojenská technika hodně kupředu, takže střely nemohly účině použít proti silnějším pancířům na vozech a tancích Rudé armády,“ dodal Breuer.
Na dobrý obranný val doplatila Rudá armáda už 10. března, kdy se jí nepodařilo přes Němce přejít. Po výměně velení a posílení šedesátou armádou čtvrtého ukrajinského frontu přešla osvobozenecká vojska 15. dubna přes Sudice. „Fronta se zastavila 17. dubna u Pustých Jakartic, kde se bojovalo asi pět dnů,“ doplnil Breuer.
Mezi tím systematicky dopadaly na město ruské dělostřelecké granáty. V budově radnice vypukl požár, který trval šest dnů. Starosta pak do konce bojů úřadoval ve škole na Otické ulici.
Do Kateřinek pronikla Rudá armáda 21. dubna a ve stejný den opustil město jeden z posedních německých civilistů starosta Stellwag von Carion. „Obě armády bojovaly dům od domu, a i když se uvádí, že Opavu vojáci osvobodili 22. dubna, do Kylešovic dorazili sovětští vojáci až o den později. O některé domy bojovali až do konce prvního týdne v květnu,“ uvedl Breuer.
Ozvobozovací boje přečkaly v rozvalinách města stovky civilistů, kteří odmítli přikaz k evakuaci. Nejvíce lidí zůstalo v Kylešovicích. Během šesti válečných let přišlo o život celkem sedm tisíc Opavanů a z tisícovky Židů, kteří žili v Opavě před válkou, se jich vrátilo padesát.
