Některé betlémy bývaly prosté papírové, jiné představovaly z pokolení na pokolení děděné skvosty řezbářského umění. Betlémy byly vystaveny až do Hromnic (2. února). Před Vánoci se prováděl výlov rybníků a také se zabíjelo prase. Bez zabíjačky byly dříve venkovské Vánoce nemyslitelné. Zabíjačku si ovšem mohli dovolit jen majetnější sedláci.
Štědrý den
Vánoční nadílka se děla různě. Kolem poloviny l9. století byla často až po půlnoční mši, později se nadělovalo dětem po večeři, či někde až ráno na první svátek vánoční (Doubí, Stanovice, Dalovice, Děpoltovice). Pokud se nadělovalo až po půlnoci, připravili rodiče stromek a dárky po večeři, kdy musely jít děti spát.
Po půlnoční mši byly probuzeny s tím, že zatímco spaly, byl tu Ježíšek s dárky. Po roce l900 všude převládly nadílky hned po večeři. Příchod Ježíška ohlašoval zvonek.
Po nadílce se lilo olovo, házelo botami, zvedaly se hrnky, do kruhu děvčat se vodila husa, počítala a tahala se polínka a házelo se slupkami jablíček, z jejichž tvaru prý bylo možné vyčíst iniciálu jména vyvoleného. O půlnoci se hledělo do komína a kdo uviděl rakev, ten měl do roka zemřít. Cibule se krájela na dvanáct dílů a sypala solí - z vlhkosti a zabarvení dílků staří lidé usuzovali na počasí. Podobných her a pověr existovaly desítky. Někde o Štědrém večeru obcházel domy Cempr, strašidelná bytost obalená hrachovinou, jež žebrala dary. Vyvrcholením Štědrého dne byla půlnoční mše v kostele. Na mši chodili všichni dospělí v domě, jen babička hlídala děti.
První svátek vánoční
O tak zvaném Hodu božím vánočním se vzájemně navštěvovali příbuzní a přáli si veselé Vánoce. Nová doba návštěvy potlačila rozesíláním vánočních pohlednic. Těžištěm dne bývala v minulosti návštěva mše. O prvním či druhém svátku vánočním chodili kmotřenci přát svým kmotrům a dostávali za to dárky, k nimž vždy patřila vánočka, někdy se zapečeným penízem.
Obědy byly bohaté, ale bez nějakého určitého sledu. Jedla se vepřová pečeně, jelita, jitrnice, husa, drůbež, zvěřina a také jáhlová kaše. Muži chodili do hospody, ženy po návštěvách, hostily se vánočkou, kterou máčely do kmínky.
Druhý svátek vánoční
O druhém svátku vánočním neboli o Štěpánu se měli projet koně, nebo měli být alespoň vypuštěni ze stáje, aby zůstali zdraví. Mučedník svatý Štěpán platil za patrona koní. Sedláci koně s oblibou zapřahali do saní a dlouze okázale se projížděli (Otovice). Na Štěpána byli přijímáni sloužící (Andělská Hora), což se dělo i o Silvestru a na Nový rok.
Toho dne se měly nechat posvětit sůl, víno a voda. Obě tekutiny se měly pít proti uštknutí zmijí (Ostrov). Poprvé od začátku adventu se na Štěpána smělo tančit, takže se odbývaly četné vánoční věnečky.
z knihy Výroční zvyky a obyčeje na Karlovarsku
