Vážně musíme mít v zimě jahody? ptá se klimatická aktivistka | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

Vážně musíme mít v zimě jahody? ptá se klimatická aktivistka, která letí na summit OSN

Petra Jansová

Petra Jansová

Česká studentka Lucie Smolková je jednou ze 100 mladých osobností, které získaly pozvánku a rovněž letenku na mládežnický ekologický summit OSN v New Yorku. "Pro mě Greta svou plavbou demonstrovala, že to jde i jinak, i když se nedá ani ve snu očekávat, že by snad bylo pro ostatní dostupné ji následovat," uvedla Smolková, jedna z organizátorek školních stávek pro klima v Brně.

Jak budete do New Yorku cestovat?

Já, tak jako zbytek účastníků summitu OSN, včetně našich vládních představitelů, se přes oceán přepravím letecky. Díky tomu, že jsem jednou ze 100 držitelů a držitelek takzvané “zelené letenky”, emise způsobené mým letem budou kompenzovány finanční podporou nějakého projektu podporujícího boj proti změnám klimatu, třeba výsadbou stromů.   

A jak jste vnímala diskusi, kterou v českých médiích vyvolala cesta švédské aktivistky Grety Thunbergové?

Je opravdu smutné, že média odvracejí pozornost od problému, na který studentské hnutí spolu s vědci poukazuje, a místo toho si za terč volí poukazování na individuální uhlíkovou stopu vybraných jednotlivců. Musíme-li řešit tento globální problém příliš rychle se měnících klimatických podmínek pro život člověka na Zemi, nepůjde to bez mezinárodní spolupráce, která ovšem není možná bez nadnárodních setkání. Pro mě Greta svou plavbou demonstrovala, že to jde i jinak, i když se nedá ani ve snu očekávat, že by snad bylo pro ostatní dostupné ji následovat.

Greta Thunbergová je symbol selhání světové politiky, říká klimatolog Radim Tolasz

I vy bojujete proti letecké dopravě?

To, co potřebujeme zakázat, nejsou výlety rodin na dovolenou, ale zbytečné přenosy surovin a podobné. Kupříkladu opravdu musíme mít v zimě jahody a dovážet je z druhé strany zeměkoule letadlem? A když už ano, není cena za tyto jahody naprosto nepřiměřená tomu, kolik škod v globálním měřítku emise vypuštěné leteckým transportem způsobí? Opět to, co potřebujeme, jsou změny v nastavení systému, nikoli omezení lidských svobod. Dokonce si myslím, že by lidé měli cestovat mnohem více, poznávat různé kouty planety, rozšiřovat si obzory vnímání světa, jeho různorodosti, krásy i problémů, aby dokázali být chápavější a otevřenější vzájemné pomoci. Zmírnění blížícího se kolapsu celoplanetárního ekosystému totiž stojí a padá na schopnosti mezinárodně spolupracovat a nejen na úrovni politiky, ale hlavně občanů. 

A jak se snažíte uhlíkovou stopu minimalizovat vy?

Planeta se bez nás obejde, ale my bez ní ne. Krom takřka bezvýznamných individuálních snah, které dělám spíše z morálního přesvědčení, se snažím řešení problému přispět právě veřejnou apelací na zodpovědný a komplexní přístup k řešení narůstajícího problému klimatických změn. Jakákoli individuální aktivita, která napomůže vykolejit systém ze zaběhlých kolejí a přiměje ho přehodnotit své směřování, není bezvýznamná a určitě bych ráda vyzvala každého, ať dělá i malé dostupné změny, jako třeba podpora lokální produkce potravin, úspory energií, šetření, recyklace a zadržování vody, bojkot plýtvavých textilních řetězců a další. Ovšem v situaci, kdy deset procent největších firem světa je zodpovědných za produkci 73 procent emisí uhlíku, ani statisíce individuálních akcí nestačí, pokud se to nezmění.

„Po Klimakempu má strach konkrétní tvary,“ říká účastnice Dorota Vašíčková

Co od účasti na summitu očekáváte?

Snažím se k věcem přistupovat bez očekávání, takže bych řekla, žádná očekávání nemám. V čem ale vidím hodnotný přínos už nyní, je setkání se s lidmi z různých částí planety a rozšíření svého horizontu světa o jejich vnímání změny klimatu skrze jejich osobní prožitky. To si myslím, že bude opravdu zajímavé, poučné a třeba mi otevře dveře k vnímání problému klimatických změn v širším kontextu. Zajisté také bude užitečné sdílení zkušeností a navazování vzájemné podpory.  

Byla jste jednou z organizátorek studentských stávek v Brně. Jaká byla na tyto akce zpětná vazba? Setkávali jste se spíš s kritikou?

Byla a ještě chvíli budu. Nejčastěji se setkáváme s kritikou plynoucí z čisté dezinformace. Kupříkladu, že poučujeme vědce. Přitom jedno ze základních mott hnutí je: „Poslouchejte vědce, problém zkoumají a informují o něm už desetiletí, na ně se obracejte pro spolupráci v hledání řešení.“ Častá je kritika vycházející z pochybnosti znalostí účastníků stávky.

Česká společnost není o problematice dostatečně informovaná?

Ano, ne všichni, kteří na stávku přijdou, tématu plně rozumí, na druhou stranu, pokud se o něm nevyučuje adekvátně ve školách, jak by mohli. Ani ti, co řídí náš stát, tématu nerozumí, jinak by naše směřování muselo vypadat jinak. Je důležité zmínit, že velkou část problému vnímáme právě ve špatné informovanosti společnosti, proto jsme třeba na brněnských stávkách zavedli takzvanou pouliční akademii, kdy akademici přijdou přednášet na náměstí a vysvětlují situaci, její příčiny a následky na velkých informačních billboardech. 

Za poslední století roztála v Alpách půlka ledovců, tvrdí italský glaciolog

Co konkrétně chcete stávkami změnit?

My nejsme odborníci, my nejsme ti, kteří by měli vytvářet konkrétní, komplexní strategie a plánovat kroky, které jsou nezbytné ke změně energetiky, lepší mezirezortní a mezinárodní spolupráce. Od toho tu jsou vědci, akademici a odborníci z celého spektra souvisejících témat. Náš souhrnný požadavek je: nehazardujte s životy naší generace.

A stačí to? 

Je potřeba pracovat s tématem jak na ulicích mezi lidmi, tak v politice. Stejně tak ale v průmyslu, zemědělství, školství, lékařství, lesnictví, inženýrství, stavitelství, IT. Zkrátka všude. Potřebujeme se této výzvě postavit společně a společně hledat cesty, jak propojovat znalosti a dovednosti jednotlivých sektorů, tak aby řešení jedné části problematiky nezpůsobilo deset dalších. Studentské stávky jsou jen jedním z mnoha faktorů, potřebujeme však všechny. 

Narážíte na generační problémy?

Životní okolnosti naší generace jsou úplně jiné než těch předchozích. Žijeme ve světě technologií, progresivního vývoje, zahlcení informacemi a neustálých změn. Starší generace žily v úplně jiném modelu společnosti a dnešní neustálá proměnlivost je pro ně myslím velmi nepříjemná. Snad i proto máme tak neuvěřitelnou setrvačnost v zavádění opatření napomáhající řešení klimatické změny v porovnání s věděním, které je v této oblasti již léta dostupné. Vtipem trochu je, že jsme často terčem starší generace pro přinášení “novot”, přitom my jsme ti, kteří nechtějí, aby se mnohé změnilo, aby se změnily naše podmínky pro život, naše krajina, dostupnost vody, čistý vzduch, oproti čemu pokračování v demoličním způsobu hospodaření na naší planetě ke ztrátě tohoto základního bohatství povede.   

Jedna tuna oxidu uhličitého. Obří vesmírné těleso upozorňuje na znečišťování ovzduší

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!