Ve školách se zastavil čas
Když člověk vejde do některé ze základních škol v Uherském Hradišti, připadá si jako cestovatel do minulosti. Dnešní školáci mnohde sedí na stejných židlích, na kterých sedávali před desítkami let jejich rodiče, hrbí se u nízkých lavic, z oken na ně fouká a na záchodech rezaví potrubí. Návštěvníci webů radnice i Sedmičky označili právě nevyhovující vybavení škol za největší problém města.
„Lavice jsou podrápané, židličky se kývají, šrouby upadávají,“ říká Sabina Presová ze sedmé třídy základní školy Unesco. Problém budovy nedaleko radnice je ten, že dosud neprošla rekonstrukcí. „Prakticky celá škola je v havarijním stavu,“ upozorňuje zástupce ředitele Jan Vorba. Pět dalších městských škol už nechali radní opravit, ale jejich vybavení pořád těžce zaostává.
Problémy mají i některé mateřské školy. Z osmi městských školek jsou opravené jen tři, ve zbývajících je zařízení staré i čtyřicet let. Kastlová okna netěsní, rozpadají se a v zimě jimi fouká. „Často protéká i potrubí na dětských záchodcích a my musíme platit údržbu,“ stěžuje si ředitelka hradišťských mateřských škol Ilona Močičková.
Ve školních rozpočtech nezbývají na nové vybavení peníze, a tak musí pomáhat rodiče a sponzoři. „Z peněz, které jsme získali na školním plesu, se koupila interaktivní tabule,“ říká matka jedné ze školaček z Unesca Martina Kocábová. Radní teď slibují, že začnou zastaralé vybavení ve školách a mateřských školkách vyměňovat příští rok.
„V nové koncepci školství by měla být od příštího roku výměna vnitřního vybavení škol hlavním úkolem,“ tvrdí místostarosta Evžen Uher. Ještě letos chce vedení radnice stihnout alespoň opravu školky na sídlišti Štěpnice. Pro modernizaci škol se v anketách na internetových stránkách Sedmičky i Uherského Hradiště vyslovilo přes 160 hlasujících. „Vím, že problém je třeba i s lavicemi. Děti, které jsou vyšší, se nad nimi hrbí víc, než by měly,“ říká třeba otec dvou školáků Tomáš Zůbek.
Zmiňovaná budova školy UNESCO potřebovala podle rodičů, školáků i učitelů opravu už dávno. Okna jsou nevyhovující už sedm let, fasáda odpadává, dobu životnosti má za sebou i školní hřiště, ve sprchách se propadá podlaha a na záchodech rezavějí radiátory. Místo šaten mají děti pletivové kóje a jedna ze tříd je vybavená nábytkem ze sousední obchodní akademie.
Radnice se však k opravě zatím nemá. „Škola sídlí v historické budově, a proto jsou na řadě jako poslední. Musíme se na ní domlouvat s památkáři, a to není snadné,“ vysvětluje místostarosta.
Ani v Mařaticích školní podmínky nevyhovují potřebám dětí. Školáci třeba musí chodit na tělocvik do nedalekého kulturního zařízení. Mají tam sice sportovní nářadí, ale například míčové hry uvnitř hrát nemohou. Okna totiž nemají ochranné sítě a z nízkých stropů visí klasická světla.
Zastaralý nábytek i další vybavení počítají také v hradišťské škole za Alejí. „Třeba kabinety jsou vybavené úplně žalostně,“ podotýká ředitel Vratislav Brokl. Učitelé tam mají k dispozici nábytek starý pětatřicet let, který se kvůli svému stavu ani nedá stěhovat, protože by se rozpadl. A kromě lavic je všechno staré i ve třídách.
