České firmy investují hlavně do výroby. Potřebujeme se ale přesunout k moderní ekonomice služeb

Helena Horská

Helena Horská Zdroj: Raiffeisenbank/Pavel Růžička

Helena Horská
Diskuze (1)
Partner obsahu

Česká ekonomika neustále hledá cesty, jak posílit svou produktivitu a konkurenceshopnost. Jednou z nich je bezsporu i zlepšení investiční strategie. Ta totiž jasně odráží tradiční orientaci na výrobu, což vyplývá z průmyslového charakteru domácí ekonomiky. Takový přístup ale nepodporuje efektivní posun směrem ke konkurenční ekonomice služeb, charakteristické zaměřením na zákaznickou zkušenost a inovativní služby.

České firmy, zejména ty výrobní, nadále upřednostňují investice do výroby a logistiky. Tento tradiční přístup, kde se investice „do výroby z výroby“ stávají hlavním motorem, je sice pochopitelný z hlediska historické zkušenosti, ale zároveň omezuje potenciál modernizace. Výrobní společnosti často podceňují význam zákaznické zkušenosti a lidských zdrojů, přičemž právě tyto oblasti mohou být zásadní pro udržení zákazníků i zaměstnanců.

Moderní ekonomiky, jako jsou Spojené státy nebo západoevropské země, se už dávno posunuly směrem k modelu, kde služby a zákazník stojí v popředí. Chceme-li zvýšit hodnotu našeho průmyslu, měly by české firmy zvážit větší investice do zákaznického servisu, digitalizace a do lidských zdrojů.

Menší a střední firmy jsou odvážnější

Zajímavým fenoménem jsou menší a střední firmy (100 až 249 zaměstnanců), které projevují odvahu v investicích a často jsou dokonce odvážnější než velké korporace. Tyto firmy si uvědomují, že bez modernizace a zavádění nových technologií je konkurence snadno převálcuje. Podobně překvapivé je, že dokonce mikrofirmy pod sto zaměstnanců mají ambice expandovat na nové trhy nebo plánují akvizice, což naznačuje zdravého podnikatelského ducha v české ekonomice. Zásadní však je, aby tato odvaha nebyla osamocená a inspirovala i větší firmy k inovativnímu přístupu.

Digitalizace, automatizace a nutnost dohnat ujetý vlak

Investice do služeb se zaměřují zejména na finanční sektor, kde automatizace a digitalizace hrají klíčovou roli. Rostoucí úrokové sazby, nedostatek pracovní síly a rostoucí mzdové náklady nutí firmy hledat efektivnější řešení, aby kompenzovaly zvýšené náklady. Digitalizace a automatizace umožňují snižovat provozní náklady, ale české firmy zde často čelí výzvám a investují spíše z nutnosti než z proaktivní vize budoucnosti.

S tím souvisí i fenomén umělé inteligence. Zatím se prosazuje především ve velkých firmách, zejména v sektoru služeb. Firmám by mohla přinést konkurenční výhodu a strategické zlepšení v řízení rizik a plánování, ale u českých společností stále převládá názor, že AI je „nice to have“ namísto „must have“. Většina firem ji vnímá spíše jako nástroj pro snížení nákladů, zatímco přínosy pro zákazníky nebo zlepšení značky zůstávají opomíjeny. Tento konzervativní přístup lze změnit pouze zaváděním pozitivních zkušeností a výsledků, které umělá inteligence skutečně přinese.

Výrazně pak výrobní firmy podceňují zákaznickou zkušenost a investice do HR, tedy lidských zdrojů. Nedostatek investic do zákaznického servisu může znamenat ztrátu věrných klientů a oslabení na trhu. HR investice jsou neméně důležité – kvalitní a motivovaný tým je pro úspěch firmy klíčový. Výrobní společnosti by je proto měly začít vnímat jako strategickou oblast, která přináší nejen zlepšení produktivity, ale i loajálnost zaměstnanců a jejich nižší fluktuaci.

Překážky inovací a celoživotní vzdělávání

Na nízkých pozicích v prioritách firem se nacházejí i investice do inovací a celoživotního vzdělávání. Dlouhodobý rozvoj lidského kapitálu je pro české podniky nutný, ale většina z nich nevnímá výhody dlouhodobých investic do odborného vzdělávání. Kromě toho nedostatek odborníků na trhu práce způsobuje, že firmy nemají ani dostatečný lidský kapitál pro zavádění moderních technologií. Změna mentality směrem k růstovému nastavení by mohla zlepšit dlouhodobý růst firem.

Změna myšlení a orientace na budoucnost

Progresivní růst firem brzdí konzervativní myšlení a strach ze změn. Mnoho podniků vidí inovace spíš jako náklad než investici, což často vede k tomu, že chybí jasné strategické směřování a orientace na budoucí výnosy. Výmluvy o nedostatku financí se často používají k ospravedlnění nezavádění inovací, přičemž potenciální přínosy pro firmu nejsou dostatečně oceňovány. Změna firemní kultury na „kulturu změny“ by mohla českým podnikům pomoci rychleji reagovat na globální trendy.

Česká ekonomika potřebuje posun od výrobního modelu k moderní, na služby orientované ekonomice, kde zákaznická zkušenost, inovace a investice do lidského kapitálu hrají zásadní roli. Firmy musejí investovat nejen do výroby, ale i do zákazníků a zaměstnanců, což zvýší produktivitu a zlepší konkurenceschopnost na mezinárodním trhu. Změna myšlení směrem k růstové orientaci a přijetí moderních technologií jako AI by měly být spolu s inovativními investičními plány prioritou.

Autorka je hlavní ekonomkou Raiffeisenbank a nezávislou členkou NERV. Její komentář je součástí zprávy SAP „Budoucnost českého byznysu v éře AI“. V jejím rámci významné osobnosti z oblasti byznysu a technologií hodnotí výsledky průzkumu mezi 206 vrcholovými manažery českých firem. Celou zprávu si můžete přečíst zde.

Vstoupit do diskuze (1)