Ve Švédsku funguje samoobsluha bez zaměstnanců. K nákupu stačí mobil

ilustrační foto,

ilustrační foto, Zdroj: Anna Vackova

Byl to jeden z chaotických večerů, kdy Robert Ilijason byl doma se synem sám a poslední sklenice s dětskou výživou mu upadla na zem. Musel proto naložit křičícího hladového syna na zadní sedadlo a vyrazit na 20minutovou jízdu do nejbližšího otevřeného supermarketu. A tehdy dostal nápad, otevřít ve Švédsku první obchod se smíšeným zbožím, který bude bez zaměstnanců. Nyní 39letý IT specialista provozuje 24hodinový obchod bez pokladní.

Zákazníkům jeho obchodu stačí mobilní telefon, aby si odemkli dveře a naskenovali své nákupy. Jediné, co musí předem udělat, je zaregistrovat se a stáhnout aplikaci. Jednou za měsíc pak dostanou fakturu s vyúčtovanými nákupy.

Obchod nabízí základní zboží, jako mléko, chléb, cukr, konzervy, pleny a další zboží, jaké očekáváte, že naleznete v malém obchodu se smíšeným zbožím. Aby předešel krádežím, nenabízí Ilijason v obchodě tabák ani léky. A alkohol se ve Švédsku nesmí v obchodech se smíšeným zbožím prodávat.

„Mým cílem je rozšířit tento nápad do dalších vesnic a malých měst,“ říká Ilijason. „Je neuvěřitelné, že to nikoho dřív nenapadlo.“

Doufá, že úspory za personál pomohou vrátit na venkov malé prodejny. Za poslední desetiletí byly tyto malé obchody nahrazeny většími supermarkety vzdálenými často mnoho kilometrů.

Ilijason přebírá dodávky do obchodu a umísťuje produkty do polic. Pak už nechává vše na zákaznících. V obchodě o rozloze 45 metrů čtverečních má nainstalováno šest monitorovacích kamer, které mají odradit od krádeží.

Větší výzvou bylo seznámit s technologií některé starší obyvatele Vikenu, města se 4200 obyvateli

Také pokud zůstanou přední dveře otevřené déle než osm sekund, nebo pokud se někdo pokusí násilně dveře otevřít, dostane textovou zprávu. „Bydlím blízko a sem mohu kdykoliv doběhnout s páčidlem,“ žertuje Ilijason. Dodává ale, že od lednového otevření obchodu to zatím nebylo nutné.

Větší výzvou bylo seznámit s technologií některé starší obyvatele Vikenu, města se 4200 obyvateli. Pětasedmdesátiletý Tuve Nilsson pamatuje od roku 1976, kdy se s rodinou do Vikenu přestěhoval, ve městě mnoho obchodů.

Ilijasonův nový obchod vítá a říká, že je výhodou pro starší lidi, kteří žijí sami. Zda však budou schopni používat tuto technologii, zatím neví. Přiznává, že on sám ji občas nerozumí.

Ilijason zvažuje i jiné možnosti, jak odemknout dveře, které by nevyžadovaly použití aplikace. Vyloučil rozeznávání obličeje nebo otisky prstů. Uvažuje ale o instalaci čtečky kreditních karet, jaké používají některé banky. Zvažuje také, že by měl v obchodě jednu osobu, která by na několik hodin denně pomáhala zákazníkům, kterým nevyhovují moderní technologie.

Ostatní zákazníci milují rychlost nakupování v obchodě. Raymond Arvidsson, přítel Ilijasona, nakoupí za méně než minutu. „Žádné fronty,“ říká s úsměvem. „Rychle dovnitř, rychle ven. To se mi líbí.“