Vědci vytvořili opičí chiméry, tvory složené z vícera zárodků | E15.cz

Vědci vytvořili opičí chiméry, tvory složené z vícera zárodků

Opičí  chiméry
Opičí chiméry
• 

Kristina Blümelová

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Biologům se podařilo opičí chiméry - tvory, které se vyvinuly z vícera zárodků. Zepředu se podobají spíše lvu, zadní část připomíná draka. Každý z těchto podivných makaků pochází ze šesti různých zárodků. Píše o tom slovenský server Sme.sk.

S chimérami vědci pracují už od 60. let, většinou šlo ale o myši, potkany či králíky. Vytvořit ale takovouto opici se zatím nikomu nepodařilo. Až nyní vědcům z oregonského národního střediska pro výzkum primátů, pod vedením Masahita Tačibana.

Týmu se podařilo vytvořit tři makaky - Chimera, Hexe a Roka, kteří jsou biologicky samci. Roku má však jak samčí, tak i samičí pohlavní buňky. Všichni v sobě ale mají tkáně a orgány, které se vyvinuly z různých zárodků. Prakticky tak všichni tři nesou šestici geonomů.

Opičí chiméra Autor:
Opičí chiméra

„Buňky však nikdy nesplynuly. Pouze spolupracovaly na formování tkání a orgánů, což otevírá obrovské možnosti pro vědu“ řekl deníku Guardian spoluautor studie Šouchart Mitalipov.

U primátů se užíval jiný postup, než u hlodavců

U primátů nefungoval postup, který se před lety osvědčil u hlodavců. Tam totiž stačilo do embryí vložit embryonální kmenové buňky z jiného zárodku. V případě primátů (a zřejmě i lidí) však nefungují pluripotentní kmenové buňky na sto procent. Přestože se dokáží změnit na buňky jakékoliv tkáně či orgánů v těle, nedokáží vytvořit placentu, nebo celého jedince.

Vědci se proto museli obrátit na ještě dřívější stádium vývoje a použili tzv. totipotentní buňky. To jsou například oplodněná vajíčka a buňky, které vznikají po prvním dělení. Až když biologové vzaly takovéto buňky z několika (zhruba čtyři dny starých zárodků), postup začal fungovat. Buňky spolupracovaly a vznikla embrya, která se dala donosit náhradním samicím. Po čase se pak narodily tři opičí chiméry.

Tyto chiméry se používají pro lepší pochopení raných stádií organizmu. Vědci díky jejich pomoci dokáží lépe sledovat, jak se embryo vyvíjí, jak vznikají tkáně, orgány a jaká je při tom všem úloha genů.

„Pokud chceme dostat metodu léčby pomocí kmenových buněk z laboratoří do opravdových klinik a posunout se od myší k lidem, musíme pochopit, co buňky primátů dokáží a co ne,“ dodal Mitalipov.

Podle serveru BBC ale vědci zdůrazňují, že neexistuje žádný důvod, proč by měl někdo vytvářet lidské chiméry.

Autor: Kristina Blümelová

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video