Vědci vyvinuli nový typ HD videokamery, která nepotřebuje žádnou baterii

Vytvořený prototyp kamery

Vytvořený prototyp kamery Zdroj: VTM.cz

Detail prototypu kamery a jednotlivé vrstvy
Standardní kamera se skládá ze tří hlavních částí – samotného senzoru, který snímá analogové pixely, dále pak procesoru, který převádí analogový signál senzoru na digitální data a v poslední řadě antény, která pak daný signál bezdrátově vysílá do externího zařízení.
Vědci tak vymysleli novou architekturu, která odstraní tyto dva komponenty s vysokou spotřebou mimo kameru přímo do „hubu“, neboli externího zařízení, které je například připojené do elektřiny nebo má k dispozici velkou baterii.
Ukázky přenášeného obrazu a ztráta kvality dle vzdálenosti od vysílače.
Získaná energie v mikrowattech dle vzdálenosti a z toho plynoucí možnosti rozlišení a snímků za sekundu při streamování obrazu.
6
Fotogalerie

Vědci vytvořili novou kameru, která nepotřebuje baterii ani běžné napájení. Kamera dokáže plynule přenášet video v rozlišení HD. Technologie by mohla vyřešit použití kamery například v budoucích brýlích pro rozšířenou realitu.

Vědci z Washingtonské univerzity představili nový typ kamery, která dokáže streamovat HD video bez toho, aniž by byla napájená standardní cestou nebo obsahovala baterii. Nový přístup k řešení problémů totiž přinutil inženýry změnit běžnou architekturu, kterou kamery používají a řádově snížit spotřebu na straně samotné kamery.

Minulý týden jsme psali o miniaturní kameře, která v rámci snímacího čipu obsahuje i solární články, díky kterým dokáže fungovat bez baterie. Rozlišení je ale zatím extrémně nízké a obraz je zatím pouze černobílý. Tentokrát se ale podíváme na jiný typ kamery, která funguje mnohem lépe a nepotřebuje ani žádné světlo pro napájení.

Překopaná architektura

Standardní kamera se skládá ze tří hlavních částí – samotného senzoru, který snímá analogové pixely, dále pak procesoru, který převádí analogový signál senzoru na digitální data a v poslední řadě antény, která pak daný signál bezdrátově vysílá do externího zařízení.

Zatímco snímací senzor je velmi úsporný a jeho spotřeba je v oblasti mikrowattů, část převaděče a antény je na tom výrazně hůře – spotřeba je v oblasti wattů. Vědci tak vymysleli novou architekturu, která odstraní tyto dva komponenty s vysokou spotřebou mimo kameru přímo do „hubu“, neboli externího zařízení, které je například připojené do elektřiny nebo má k dispozici velkou baterii. Ve finální fázi tak dochází k přímému propojení analogových pixelů přímo do antény.

Systém tak funguje podobně jako třeba pasivní RFID/NFC čip a kamera si vystačí s energii vysílaných elektromagnetických pulzů z hubu, které následně odrazí zpátky s obrazem ze snímacího senzoru.

Pro HD video stačí stovky mikrowattů

Pomocí simulace s čipem ASIC, bylo dosaženo bezdrátového přenosu obrazu 60 snímků za sekundu v rozlišení 720 a 1080p se spotřebou 321 mikrowattů, respektive 806 mikrowattů. Dle tvrzení se jedná o tisíckrát až 10 000× nižší spotřebu, než je u videopřenosu této kategorie běžné. Právě díky tomu stačí i minimální energie z odrazených elektromagnetických pulzů.

Vědci ale nezůstali jen u simulaci, vytvořili totiž i základní funkční prototyp, který jim fungoval v rozlišení 1080p s 30 fps na vzdálenost až 2,4 metru. Při rozlišení 720p a 10 fps bylo možné obraz streamovat až na vzdálenost téměř 5 metrů.

Řešení pro rozšířenou realitu?

I když si lze toto řešení představit na mnoha místech, kde je například špatná dostupnosti elektřiny nebo nechcete po stěně v místnosti tahat napájecí kabely, největším lákadlem je rozhodně rozšířená realita.

Právě u brýlí pro AR se řeší hlavní problém – jak udělat tak tenkou konstrukci, aby ale zároveň bylo možné napájet integrovanou kameru, kerá by zajišťovala nejen třeba natáčení videa, ale hlavně snímání obrazu pro následné zpracování a chytré rozpoznávání objektů, tváří a podobně.

Baterie jsou stále velké a při natáčení videa by se miniaturní baterie v brýlích vybila během pár minut. Zmíněné řešení by ale poskytovalo skvělý způsob k tomu, aby se minimálně o napájení „hladové“ kamery staral třeba mobilní telefon. Právě ten by sloužil jako „hub“, protože zároveň obsahuje i efektivní výkonný procesor pro zpracování videa a má velkou baterii. Jeho umístění od brýlí není přitom obvykle větší než jeden metr.

Uvidíme, jestli podobný systém nakonec najde v této oblasti uplatnění. Tvůrci upřesňují, že je ještě nutné dořešit řadu věcí – ať už z pohledu šifrování přenášených dat nebo přenáší dat z více kamer najednou a spojeného rušení. Tyto problémy lze ale vyřešit pomocí současných nástrojů, které se v bezdrátové komunikaci už běžně používají.

Článek vyšel na serveru VTM >>>