Kolem patnácti milionů obětí si vyžádala nejstarší potvrzená epidemie salmonely v Americe. Zdecimovala dávné civilizace.
Španělským conquistadorům pomáhaly v dobývání Nového světa také choroby. Domorodé obyvatelstvo, jehož imunitní systém nebyl připraven na evropské mikroby, kosila jedna epidemie za druhou. Ta z největších, která proběhla v polovině šestnáctého století a které se v domorodém jazyce říkalo cocolitztli (mor) a španělsky pujamiento de sangre (hojné krvácení), byla donedávna považována za klasickou morovou ránu.
Odhaduje se, že jí padly za oběť až čtyři pětiny populace aztécké říše – kolem patnácti milionů lidí. Výzkumníci z Institutu Maxe Plancka nyní potvrdili, že chorobou, která pomohla zničit Aztéky, nebyl ani doposud domnívaný tyfus, ani spalničky či krvácivá horečka, ale salmonela.
Vědci provedli rozsáhlou analýzu DNA z ostatků tří desítek indiánů z hromadného pohřebiště v Oaxace. U 24 z nich přitom měli díky náhrobkům jistotu, že jsou to oběti cocolitztli. Po izolování DNA porovnali řetězce s databází více než 2700 bakteriálních genomů a našli mezi nimi kmen s mimořádně smrtícími účinky Salmonella enterica. V současnosti je to vzácný prastarý druh salmonely, který se čas od času objevuje v rozvojovém světě.
Příznaky infekce jsou totožné s dobovými popisy cocolitztli: horečka, zvracení, krvácivý průjem, delirium, otoky, zčernání jazyka a smrt. Ta dnes bez léčby nastává až v patnácti procentech případů. „Tvrdíme, že právě tento kmen salmonely měl na svědomí takzvanou morovou ránu cocolitztli v historickém Mexiku,“ píší vědci ve studii, jejíž závěry již loni předběžně publikoval portál BioRXiv.com. Správnost dat nyní potvrdil časopis Nature Ecology & Evolution.
Podívejte se na pozůstatky mayské civilizace z Mexika
