Následky silného stresu z dětství přetrvávají do dospělosti a poznamenají spermie mužů. Tyto pohlavní buňky mají pozměněný rejstřík molekul řídících aktivitu genů. Následky jsou patrné ještě u potomků.
Jean-Baptiste Lamarck by možná bral novou studii týmu Larryho Feiga z Tufts University jako satisfakci. Představy francouzského vědce, že rodiče předají vlastnosti získané během života dalšímu pokolení, byly dlouho zesměšňovány jako naprosto naivní. Moderní výzkumy ale jako kdyby Lamarckovy teorie potvrzovaly.
Neznamená to, že bychom měli zavrhnout Darwinovu teorii přírodního výběru a genetiku založenou Gregorem Johannem Mendelem. Jen se nám obrázek dědičnosti a evoluce zase o něco zpestřil. Tým Larryho Feiga přidal do této stále různorodější mozaiky další dílek.
Vědci nechali dobrovolníky vyplnit dotazník ACE (Adverse Childhood Experiences). Ten se skládá z deseti otázek, na něž lze odpovědět buď „ano“ nebo „ne“. Otázky se týkají traumatických zážitků z dětství, jako je fyzické týrání, pohlavní zneužívání, zanedbání péče ze strany rodičů či pěstounů apod.
Lidem, kteří zaškrtli čtyři a více kladných odpovědí, hrozí s výrazně vyšší pravděpodobností vážná onemocnění (rakovina, infarkt, mrtvice) nebo duševní poruchy (deprese, úzkostné stavy, schizofrenie aj.).
Feig a jeho kolegové prověřili sperma dobrovolníků a zjistili překvapivou věc. Muži, kteří prožili v dětství těžká traumata a byli na základě odpovědí v ACE dotazníku zařazeni do rizikové skupiny, měli ve spermiích silně snížený obsah dvou různých molekul RNA. V obou případech jde o tzv. mikroRNA čili miR, konkrétně o miR-449 a mi-R34. Rozhodně se nejednalo o úbytek symbolický. Hladiny obou miR klesly ve spermiích na 0,3% obvyklého množství. Prakticky tedy zmizely.
Čím jsou mikroRNA významné?
MikroRNA sehrávají významnou roli při regulaci genů a jejich absence dokáže razantně rozhodit rovnováhu organismu. U spermií představuje změna spektra mikroRNA zvláště závažný problém, protože tyto miR se podílejí po oplození vajíčka na regulaci genů vyvíjejícího se embrya a předznamenávají aktivitu genů budoucího jedince.
Z pokusů na potkanech je například známo, že tlustí samci mají pozměněnou skladbu mikroRNA ve spermiích a jejich potomci pak trpí narušenou regulací genů. Rozhozené geny postrkují potomky tlustých otců k obezitě, i když konzumují přiměřené množství potravy a podstupují adekvátní tělesnou námahu.
Feig a spol. nemohli prověřit potomky dobrovolníků, protože ti dospělé syny neměli. Proto provedli experiment na myších. Myšáky vystavili v raném věku silnému stresu a v dospělosti u nich pozorovali stejně pozměněné zastoupení miR-449 a miR-34 ve spermiích, jaké zjistili u mužů s vysokým skóre ACE. Synové těchto myšáků měli ve spermatu rovněž jasný úbytek obou typů mikroRNA. Výsledky experimentů nás staví před znepokojivou možnost přenášení následků stresů z generace na generaci.
Feigův tým už rozjel mnohem rozsáhlejší studii na mužích, v které bude možné sledovat i zdraví potomků. Vědci se obávají, že se zvýšená náchylnost k psychickým poruchám a vážným onemocněním projeví nejen u mužů, kteří sami prošli v dětství silnou stresovou zátěží, ale také u dětí těchto mužů, i když ty vyrůstaly v bezproblémovém prostředí.
„Do budoucna bychom chtěli najít způsob, jak obnovit nízké hladiny mikroRNA ve spermatu mužů, kteří prodělali jako děti silná traumata. Na rozdíl od poškození DNA jsou tyto změny reverzibilní,“ nastiňuje plány výzkumného týmu jeho člen David Dickinson.
Výsledky Feiga a spol. by ale mohly najít praktické uplatnění mnohem dříve. „Děti, které byly zneužívány nebo prodělaly jiná psychická traumata, čelí v dospělosti zvýšenému riziku mnoha různých chorob a poruch,“ vysvětluje Larry Feig. „Tito lidé jsou také vysoce náchylní k posttraumatické stresové poruše. Proto by se mělo skóre ACE sledovat a vytipované rizikové osoby chránit.“
Někteří lidé ale nevyplní dotazník popravdě. „Buď si už trauma pořádně nepamatují, nebo je to pro ně až příliš osobní záležitost, nebo se obávají, že to na ně vrhne špatné světlo a zabrání jim to třeba v profesním postupu. My jsme objevili v hladinách dvou mikroRNA ve spermatu spolehlivý marker. Předpokládáme, že o něj doplníme vyšetření dotazníkem ACE a využijeme ho k prevenci problémů, jímž trpí zvýšenou měrou právě lidé, kteří prožili v dětství velká traumata,“ uzavřel Feig.
