Věk nezastavíš. Ale na kole jde přibrzdit

Když v roce 1955 zakládal František Mudřík ve Zlíně oddíl sálové cyklistiky, těžko mohl počítat s tím, že víc než padesát let poté bude v klubu stále aktivně působit. Ke kolům měl odjakživa blízko, věnoval se totiž od mládí silniční cyklistice. „Když jsem dostal doporučení, že bych mohl dělat sálovou cyklistiku, zkusil jsem to a založil rovnou oddíl,“ vzpomíná na rychlé začátky osmdesátiletý Mudřík.
Do sokolovny v Prštném chodí čtyřikrát týdně. Kromě středy tam každý všední den trénuje nové adepty sportu, jemuž zasvětil život. A mezi nimi vidí nové talenty. „Nejlépe se zatím jeví Sabina Martincová, která závodí v kategorii žaček. Je zvláštní, že se u nás krasojízdě vždycky věnovalo víc holek, ale ona je v současnosti jediná. Kromě ní jsou tu ještě čtyři kluci,“ podivuje se Mudřík.
Mrzet ho může jen to, že řada jeho svěřenců, kterým věnoval stovky hodin volného času, většinou v pubertě skončí. „V kategoriích dorostenců a juniorů teď nemáme ani jednoho závodníka. Kolem patnáctého roku to začne s každým šít a málokdo vydrží dál chodit na tréninky. Ale už jsem si na to za ty roky celkem zvykl,“ říká trenér.
Kdo by si myslel, že při tréninku jen sedí a diriguje, co mají děti dělat, hodně by se pletl. „Ve svém věku už samozřejmě nemůžu dělat žádnou akrobacii, ale základní věci ještě stále můžu předvést. Už tu ale mám i nástupce. Je to tatínek jednoho kluka, kterého trénuji,“ vysvětluje aktivní osmdesátník.
Zkušený a trpělivý Přístup velezkušeného odborníka si pochvalují i rodiče, jejichž děti v oddíle vede. „Pan Mudřík je stále neuvěřitelně vitální. Je to vynikající trenér, který má s dětmi obrovskou trpělivost. Je vidět, že své práci rozumí a dělá ji s láskou. Kluci se na tréninky pokaždé těší,“ chválí sportovní legendu Milan Koplík, který vodí do klubu své dva syny.
Zkušeností má Mudřík vážně na rozdávání. Ze silničního bicyklu se už v mládí rychle přeškolil na sálové kolo a spolu s Lubomírem Fialou si zahrál tehdejší druhou nejvyšší československou soutěž kolové. Současně se věnoval právě krasojízdě, která u něj nakonec zvítězila.
Od začátku se ujal i role trenéra. Prvními úspěchy jeho svěřenců byly tituly krajských přeborníků. „Na začátku sedmdesátých let už jsme měli špičkové závodníky. V roce 1971 se můj bratr Jindřich, kterého jsem trénoval, probojoval na mistrovství světa. Skončil tam sedmý a kromě toho získal i tituly mistrů republiky v kategoriích juniorů i mužů,“ bilancuje Mudřík.
Trénoval i mladšího bratra Jiřího, který se v osmdesátých letech také zúčastnil několika světových šampionátů. Na jednom z nich skončil těsně pod medailovými pozicemi. Na mistrovství světa se probojovaly i Mudříkovy svěřenkyně Vlasta Baťová a Katka Prekopová v krasojízdě dvojic na konci devadesátých let.
Největší současnou hvězdou klubu je sedmadvacetiletý Ludvík Písek, který ještě před pár lety zvládal kromě krasojízdy bravurně i kolovou. V tomto sportu dokonce vybojoval mládežnický titul mistra republiky. Dnes už se ale věnuje jen krasojízdě, v níž startoval třikrát na mistrovství světa. Jeho nejlepším výsledkem je páté místo.
„Letos v listopadu se bude světový šampionát konat v Japonsku. Ludvík se o účast teprve musí poprat ve čtyřech nominačních závodech. Je v nejlepších krasojezdeckých letech, dalo by se říct, že je na vrcholu, proto věřím, že to zvládne,“ míní šéftrenér zlínských krasojezdců.