Veslařky zbrzdila nemoc

Nikola Tajmlová z Hradce závodila na mistrovství světa ve veslování. Kvůli nemoci skončila její posádka devátá.

Dvanáct týmů, čtyři dny plné závodů a jen jeden vítěz. Tak vypadala dívčí kategorie juniorů na veslařském mistrovství světa v Račicích.
Závodů se zúčastnila i sedmnáctiletá hradecká hvězda Nikola Tajmlová. Její tým, čtyřka bez kormidelníka, však narazil na nečekané zdravotní problémy. Tři dny před vytouženým závodem postihla Tajmlovou střevní viróza. „Holky, co jely se mnou, to chytily dokonce den před rozjížďkami. Proto jsme je vzdaly,“ vypráví veslařka. Naděje na postup do finále skupiny A tak pohasla.
Opravných závodů další den se tým zúčastnil už s větším nasazením. Dívky se díky svému výsledku dostaly do finále skupiny B, kde soutěžily proti pěti dalším lodím. Skončily třetí, v celkových výsledcích se šesti veslicemi ve finále skupiny A tedy nakonec deváté.
Na špičku ve finále A se nakonec prodraly posádky z Nového Zélandu a ze Spojených států. Finále B pak ovládly Francie a Holandsko. „Čekaly jsme lepší výsledek, ale bohužel to dopadlo tak, jak to dopadlo. Nebylo to naší vinou,“ uznává Tajmlová. I přesto si ale už zdravý tým užíval dvoudenní oslavy v Praze.

Z jedné veslařky se stal čtyřčlenný tým

Cesta na vysněné mistrovství byla náročná. „Začínala jsem v dubnu jako jednotlivec na závodě na šest kilometrů v Hoříně,“ popisuje Tajmlová. Měla štěstí. Do cíle dojela jako šestá, a získala tak poslední postupující místo.
Poté následovaly kontrolní závody. „Syn mého hradeckého trenéra, Jan Navrátil, mě dal dohromady s jednou holkou z Prahy, která jela skif. Na kontrolkách jsme si tak vyzkoušely dvojku,“ říká Tajmlová. Za její vítěznou posádkou se umístil dívčí tým z Prahy, se kterým se pak děvčata spojila. I když bylo obsazení veslice na mistrovství světa vybrané, museli otestovat jeho souhru. Tu ověřily nominační závody, při kterých měly veslařky dojet co nejblíže zlatému času, tedy zprůměrovanému času prvních pěti posádek z loňského mistrovství světa. Podle výsledků pak pořadatelé týmům rozdělili peníze na závěrečná soustředění.
Příprava na Račice byla náročná. Dívčí tým měl před sebou měsíc dřiny. Jedno soustředění střídalo druhé.
„Nejhorší bylo trénovat na přehradě Slapy,“ vzpomíná hradecká veslařka. „Bylo vedro, a tak se u vody válela spousta lidí. Navíc tam jezdí hodně motorových člunů, které dělají vlny, a tak se nedá moc trénovat. Taky bezohledným plavcům se s dlouhou lodí dost těžko vyhýbám,“ zlobí se Tajmlová. Při posledních přípravách se juniorky musely hodně omezovat. „Měly jsme úzkou loď a nevešly se nám do ní zadky. Takže jsme nemohly jíst sladké, což pro mě bylo šílené, protože čokoládu miluju,“ směje se Nikola. Svou oblíbenou sladkost si mohla dát až před samotným mistrovstvím.
Veslařka popisuje, jak se český tým ještě před začátkem šampionátu spřátelil s ostatními posádkami. „Všichni byli dost nervózní a zdržovali se u lodí. Hodně jsme se skamarádily s Novozélanďankami a taky s týmem z Ameriky.“ Právě velký nával sportovců z různých koutů světa na jednom místě vedl podle Tajmlové k nečekaným indispozicím.
A co plánuje hradecká veslařka dál? „Teď jdu do třeťáku na Obchodní akademii v Hradci. Po maturitě to vidím na vysokou školu v Praze, kde jsou k veslování přece jen lepší příležitosti,“ uzavírá Nikola.