„Jako otec nemohu dostat z hlavy záběr muže, který drží v náručí své mrtvé dítě, zatímco kolem něj vládne chaos,“ prohlásil americký ministr zahraničí John Kerry pět dní po chemickém útoku, za kterým zřejmě stojí syrské vládní jednotky. Při stejné příležitosti zdůraznil, že Washington předloží přesvědčivé důkazy o vině režimu prezidenta Bašára Asada.
Sociální sítě při zhodnocení útoku hojně využívaly i britské zpravodajské služby. „Lze těžko popřít, že došlo k chemickému útoku, který způsobil masové oběti,“ mohl díky bohatému důkazovému materiálu napsat předseda parlamentního výboru pro zpravodajské služby v dopise pro premiéra Davida Camerona.
Místním aktivistům, kteří tato videa natočili, se tak možná podaří něco, o co vůdci povstaleckých skupin usilovali od začátku nepokojů v zemi – přimět svět k zásahu proti Asadovu režimu.
Záběry poskytly jedinečné informace
Autoři videí za to ovšem zaplatili nejvyšší možnou cenu. Razan Zaitouneh z Centra pro dokumentaci porušování zákonů popsala časopisu Foreign Policy, že hned po začátku útoku 21. srpna na předměstí Damašku vyrazilo několik kameramanů organizace, následné útoky ale přežil jen jeden.
Díky tomu, že videa zachytila oběti útoku, které se třásly a měly potíže s dýcháním, mohli odborníci dospět k závěru, že útočným plynem byl zřejmě sarin. Záběry zbytků raket, které mají téměř nepoškozené hlavice, pak dokazují, že střely nemohly obsahovat výbušnou munici. Tyto důkazy by se jinak syrské armádě nejspíše podařilo odstranit.
Syrští aktivisté nejsou prvními, kteří se skrze Youtube pokoušejí ovlivnit světové veřejné mínění. Během války v Gaze v roce 2009 zaměstnala izraelská armáda kameramany, jejichž záběry měly prokázat, že vojáci útočili pouze na pozice hnutí Hamas a vyhnuli se mešitám či školám. Youtube ale už „objevil“ i syrský režim, který na něm upozorňuje na excesy povstalců.
Zpravodajci využívali i amatérská videa z Libye
Také opoziční aktivisté se od začátku občanské války profesionalizovali. „Na počátku bylo vše založeno na jednotlivcích. Těmito mediálními kanály nebyly nějaké kanceláře, ale prostě kluci s laptopy,“ popsal vývoj syrský novinář a aktivista Rami Jarrah. Dnes má řada opozičních skupin tiskové kanceláře, které disponují satelitním připojením na internet a sítí příznivců v zahraničí.
Podle bývalého zaměstnance americké vojenské zpravodajské agentury DIA Jeffa Whitea, který nyní působí v Institutu pro blízkovýchodní politiku, se aktivistická videa stala „klíčovým zdrojem“ informací. Amatérské záběry šířené po internetu zpravodajové poprvé využili během bojů v Libyi, teprve s eskalací syrského konfliktu ale nabyly na významu. „Dříve jsme kvůli získání podobných dat museli vysílat naše agenty či průzkumné jednotky,“ vysvětlil pro Foreign Policy.
Využívání aktivistů má ale své nevýhody. Analytici videí zachycujících chemický útok upozorňují, že na většině záběrů jsou ženy a děti. Jejich autoři se tak zřejmě pokoušel vyprovokovat emotivnější reakci diváků.
