Vidět a nebýt viděn aneb Krycí barvy pro maskování i ochranu

maskování, ilustrační foto

maskování, ilustrační foto

Maskování je jedním z nejdůležitějších prostředků k přežití. Téměř všechna zvířata využívají ochranného zbarvení, aby splynula se svým okolím. Některým druhům toto zbarvení slouží čistě k ochraně, pro jiné je to prostředek k úspěšnému lovu. Jejich zbarvení se dokonale hodí k prostředí, ve kterém žijí. Jen lidská krycí schopnost je téměř nulová. Kůže člověka se pouze přizpůsobila prostředí svým odstínem. Již od počátku lidské společnosti však lidé používali k maskování různé prostředky.

Především průzkumníci na nepřátelském území se museli dokázat dokonale maskovat, aby nebyli odhaleni a zabiti. Od prvotního užívání bahna však již člověk dávno pokročil. Dnes se k maskování užívají speciální krycí barvy. Jejich účinnost je však stále omezena jen na krytí. Kam dál vlastnosti těchto barev posunout?

Chameleon, ilustrační fotoChameleon, ilustrační fotoNěkterá zvířata mají vyvinuté téměř dokonalé maskovací schopnosti. Člověk ve své přirozenosti nic takového nedokáže a musí si proto pomáhat jinými prostředky. Barva mu umožňuje splynout s daným prostředím, ale nedokáže jej ochránit před opravdovým nebezpečím (například žárem)

Hraní s barvami

Barvy, které dnes vojáci používají při vojenských misích, jsou dokonalé po stránkách odstínu a přilnavosti na kůži. Pokud se však vojáci dostanou do nebezpečí, barevný obličej jim nijak nepomůže. Naopak jim například při výbuchu bomby může uškodit. Barvy totiž obsahují hořlavé látky.

Barva, kterou vyvíjí vědci z Univerzity v Jižní Mississippi, se však od ostatních krycích barev naprosto liší. Kromě toho, že splňuje maskovací požadavky, dokáže kůži ochránit před vlnou tepla, které se uvolní při výbuchu bomby.

Podle jednoho z vědců, Roberta Lochheada, probíhá výbuch bomby ve dvou vlnách. První se rozprostře vlna extrémně vysokého tlaku, který může způsobit vnitřní zranění nebo smrt. Téměř současně se do okolí dostane teplo z výbuchu. Tato vlna může přesahovat až 600 stupňů Celsia, a přestože na tělo působí pouhé dvě sekundy, zanechá i tak vážné popáleniny na nechráněných místech kůže. Právě popáleninám od tepelné vlny by měla barva zabránit.

Zabránit shoření s hořlavou látkou v sobě

Vědci při vývoji barvy nejdříve stanovili, kterým materiálům se při výzkumu musí vyhnout. Vyloučili využití minerálních olejů, mastných látek a dalších látek na bázi oleje. Tyto látky vyřadili kvůli jejich hořlavosti. Jedinou látkou olejovité struktury, přidanou do nové barvy, byl DEET (Diethyltoluamid), který je vojenským řádem nařízenou složkou všech maskovacích barev. A to v nejméně 35procentech.

Na videu zde je vidět ukázka použití nové maskovací barvy. Letovací lampa vystavuje teplu dva panely. Jeden je natřen novou látkou, druhý je bez jakékoliv ochrany. Panel chráněný barvou se zahřívá viditelně pomaleji než druhý panel Problémem bylo, že DEET je také hořlavá látka. Vědci tedy měli před sebou výzvu, jak vytvořit materiál, který by byl lehce roztíratelný jako krém, lehce snímatelný a nemusel by být nanesený ve větší vrstvě, než je tloušťka listu papíru. Dále také aby odolal vysokému žáru a přitom v sobě měl hořlavou látku.

Prvním úkolem bylo tedy zneutralizování hořlavosti DEETu. Toho se docílilo zapouzdřením látky do hydrogelu (látky bohaté na vodu). Dalším krokem bylo nahrazení uhlíkového základu klasických maskovacích barev silikonem, jelikož je to nehořlavá látka absorbující teplo.

Využití nejen pro vojenské účely

Vědci látku otestovali a zjistili, že barva poskytuje ochranu až na 15 sekund. V prvních několika sekundách chrání kůži nejúčinněji a s narůstajícím časem se ochranné účinky v teple snižují. Přesto by však vojákům poskytla dostatečný čas k tomu, aby se dostali co nejdále od výbuchu.

Tým vědců se nyní zabývá bezbarvou verzí této látky, která by byla vhodná pro použití u hasičů. Dále by chtěli látku přizpůsobit k použití na ohnivzdorných oděvech či stanech.