VIP, co pletla svetry po nocích | E15.cz

VIP, co pletla svetry po nocích

Pomník na hřbitově a pamětní deska na domku v Polance nad Odrou připomíná, že tu léta žila Helena Salichová.

Její jméno se spojuje se souborem lidových písní a tanců. Helena Salichová ale byla víc než sběratelkou lidové slovesnosti. Akademická malířka, sochařka, spisovatelka, ale hlavně statečná a obdivuhodná osobnost, která v mnohém předběhla svou dobu. Život se s ní příliš nemazlil.

Byla první ženou ze Slezska, která studovala na Akademii výtvarných umění. „Do roku 1926, kdy končila studium, patřila mezi sedmadvacet žen, které absolvovaly akademii,“ říká Petr Pavliňák, autor monografie o Salichové. „Studium si vyloženě vydupala. Její otec byl proti a chtěl, aby se stala učitelkou. Finančně ji podporoval jen do určité míry, tak se musela o sebe starat sama,“ dodává Pavliňák.

Život s alkoholikem

Za studií měla milostný vztah s dvěma muži. Jedním z nich byl malíř Vojtěch Sedláček. Max Švabinský, u něhož studovala, jí vztah rozmlouval a nabádal jí, ať chodí s Antonínem Hálou. To byl alkoholik a Švabinský chtěl, aby ho z této závislosti dostala. „Jejich milostné dopisy od začátku ukazovaly, že je to vztah o ničem,“ říká Pavliňák. Proti vůli rodičů se za Hálu tajně provdala, ale manželství skončilo rozvodem.

Syn Milan se narodil v době, kdy už s manželem téměř nežila. Rozvedená, s malým dítětem, na vesnici, v té době nic záviděníhodného. Její bývalý manžel měl psychické problémy a byl částečně zbaven svéprávnosti.

V témže roce, kdy se jí narodil syn, jí zemřel otec a nechal po sobě rozestavěný dům v Polance. Aby ho Salichová dokončila, přivydělávala si hraním na klavír v kině a po nocích pletla svetry. Dům nakonec dostavěla. Stojí dodnes, i když v poněkud nevzhledném stavu. „Nemáme,“ zněla stručná odpověď dnešního majitele domu na otázku Sedmičky, zda mají s Helenou Salichovou něco společného.

Psaly o ní noviny i časopisy

Dnešní představě VIP osobnosti asi neodpovídá někdo, kdo si přivydělává „vedlejšákem“ po nocích. Salichová jí byla. „Znala se s Janáčkem, Vojtěchem Martínkem či Petrem Bezručem. Psalo se o ní v tisku.

„Pro noviny a časopisy byla zajímavá jako první žena, která absolvovala akademii, ale také jako žena-umělkyně-matka. V mnoha směrech. Vzděláním byla výtvarnice, ale tvořila i grafiku, kresby, obrazy, ilustrovala knihy, byla spisovatelka,“ říká Petr Pavliňák.

O padesát let předběhla dobu, když psala články o barevné typologii a vizážistice. „V roce 1932 přednášela v Domě umění o barevném líčení, o přírodní a chemické dermatologii. To vše jsou zajímavé věci, o kterých se vědělo málo nebo vůbec. Také proto vznikla monografie o Heleně Salichové,“ říká Petr Pavliňák.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.