Projekt CRAB začal v roce 2008, kdy byl schválen projektový záměr na zavedení centrálního registru administrativních budov státu. Vytvoření a provoz CRABu má českou státní pokladnu přijít podle údajů neziskové organizace Kverulant do konce roku 2019 na více než 1,6 miliardy korun. S DPH to činí téměř dvě miliardy.
Kritici registru od počátku namítali, že jeho bezmála dvoumiliardová cena je tunelem na veřejné peníze. Například experti ze zmíněné organizace Kverulant odhadli skutečnou cenu na maximálně desítky milionů korun, a to včetně provozu.
Skutečné náklady měl prověřit audit, který zadalo ministerstvo financí Andreje Babiše. Zabýval se částí projektu, který byl financován z evropských peněz.
Auditní zpráva, konstatovala, že ze 254 milionů korun bylo v souladu se zákonem utraceno jen 73 milionů korun. Hlavním chybou bylo, že na zakázku nebylo vypsáno výběrové řízení.
Dodávku registru si bez soutěže zadal Úřad pro zastupování státu (ÚZSMV) ve věcech majetkových u firmy IBM. Podle názoru ÚZSMV proto, že soupiska budov majetku státu je nadstavbou už staršího elektronického systému, k němuž se IBM dostalo v řádné soutěži v roce 2004.
Zatím bez sankcí
Otázkou je, zda 181 milionů korun, které byly utraceny v rozporu se zákonem, bude muset stát vrátit EU. „Žádná sankce ÚZSVM dosud nebyla udělena. Po zprávě auditního orgánu bude následovat další šetření a o případném odvodu by musel rozhodnout příslušný finanční úřad,“ odpověděla na dotaz E15.cz mluvčí ministerstva financí Kateřina Vaidišová.
Kverulant: Auditovaných 254 milionů je část z celkových 1,6 miliard. Apelujeme na ministra Babiše, aby se kauzou dál zabýval.
„Auditovaná částka ve výši 254 milionů korun je jen část z celkových 1,6 miliard korun. Apelujeme na ministra Babiše, aby se kauzou dál zabýval a nechal provést další audit, který se bude zabývat celkovými náklady projektu a pojmenuje viníky této situace. Zatím nebyl nikdo ani obviněn, natož potrestán,“ není spokojen s reakcí na audit ředitel Kverulantu Vojtěch Razima.
Devět kontrol proběhlo
Ministerstvo financí vidí situaci jinak. „Je třeba vyčkat na výsledky šetření finančního úřadu. Zprávě auditního orgánu předcházelo devět jiných kontrol a auditů, na jejichž základě nebyla udělena žádná sankce. Pořízení systému prověřovala také policie, vždy bez zjištění spáchání jakéhokoliv trestného činu, přičemž se zaměřila i na to, zda nebyly vynaloženy nepřiměřené finanční prostředky,“ uvedla Vaidišová.
Současně mluvčí ministerstva financí upozornila, že audit se týkal období 2010 až 2012, tedy bývalých vedení ministerstva financí i ÚZSVM. Ministry financí tehdy byli Eduard Janota (nestraník navržený ODS, do 13. července 2010) ve vládě Jana Fischera a Miroslav Kalousek (TOP 09) v kabinetu Petra Nečase. Generálním ředitelem ÚZSMV byl v uvedeném období Miroslav Vaněk.
Samotný ÚZSVM čísla od Kverulanta na celkové náklady CRAB zpochybňuje, jsou podle něj stoprocentně nadhodnocená. „Veškeré náklady na pořízení i provoz systému CRAB za celou dobu trvání smlouvy, tedy od roku 2010 do roku 2019, jsou přibližně 800 milionů korun včetně DPH, tedy nikoliv uváděných 1,6 nebo dokonce dvě miliardy korun,“ uvedl mluvčí ÚZSVM Radek Ležatka.
Nové vedení ÚZSVM nepovažuje smlouvy za adekvátní. Jednáme s dodavatelem o poskytnutí slevy v řádech několika desítek procent.
I Ležatka zdůraznil, že smlouvy na provoz systému uzavřela ještě předchozí vedení ÚZSVM.
„Nové vedení ÚZSVM je nepovažuje za adekvátní. Oblast nákladů na provozování systému proto aktivně řešíme a jednáme s dodavatelem o poskytnutí slevy v řádech několika desítek procent. Dosavadní jednání bohužel zatím ztroskotává na argumentu dodavatele, že existuje podepsaná smlouva, která je platná do konce roku 2019, a nic ho k poskytnutí slevy nenutí,“ dodal Ležatka.
Cílem registru administrativních budov CRAB je optimalizovat obsazenost budov ve vlastnictví ministerstev, porovnávat náklady na jednotlivé objekty a na umístění úředníků mezi institucemi. Systém byl spuštěn v říjnu 2012.
Naplňování registru základními údaji bylo v principu dokončeno až loni. Předtím systém čelil kritice kvůli neefektivnosti a neochotě úřadů dodat do něj potřebné informace.
