Zatím o něm hovoří jako o trapasu. Současná budova karlovarského Horního nádraží totiž něčím jiným není. Pouze nejhorším nádražím v zemi.
Už za dva roky touhle dobou však o něm bude mluvit docela jinak. Možná jako o nejlepším nádraží. Cestující vlakem Martin Kubinec říká: „Vypadá moc hezky,“ prohlíží si vizualizace budoucího Horňáku, které mu Sedmička ukázala. „Snad ho doopravdy postaví. Grandi Stazioni také slibovali, a jak všechno dopadlo.“
Čtyřiatřicetiletý Martin Kubinec je jen jedním ze zhruba dvou a půl tisíc cestujících, kteří Horním nádražím denně proběhnou. K ničemu jinému jim výpravní budova obvykle neslouží. Jen koupit lístek a pryč. Dát si tady pauzu u stolku v kavárně? U espressa a medovníku? Absurdní. Koupit puget karafiátů přítelkyni? Bláhové. Tady není kde.
„Aspoň že je tu na peronu stánek, kde si koupím cigára a noviny,“ dodává Kubinec. Víc nestihne, v 16.49 mu odjíždí rychlík na Klášterec.
Směrem na Chomutov jezdí i pětašedesátiletá servírka Vlasta Vaňková. Za sestrou. „Copak tohle je brána do města? Spíš ostuda,“ říká. „Mohu si jen přát, aby nové nádraží postavili co nejdřív.“
Zatímco z prvního nástupiště odjíždí vlak na Klášterec, zhruba ve stejnou dobu přijíždí na druhý peron vlak na Cheb. Vystupují z něj i muž a dvě ženy s kožešinami kolem krku. Mluví rusky. Karlovarské nádraží je poněkud překvapilo. „Izvinítě. Zděs Karlovy Vary?“ ujišťuje se na schůdkách vlaku muž. A jedna z žen se pak na to samé ptá znovu. Už venku na nástupiště někoho jiného. A nevěřícně se rozhlíží.
Pokud se do města vrátí za dva roky, bude se znovu nevěřícně rozhlížet. Jen pocit z toho bude mít jiný. Do Karlových Varů vstoupí reprezentující branou.
Historický okamžik
„Je to historický okamžik z pohledu Českých drah i z pohledu celé země,“ prohlašuje o připravované výstavbě nového Horního nádraží Milan Matzenauer, náměstek generálního ředitele Českých drah.
„Po republice máme 991 nádražních budov. Nové budovy ale nestavíme, pouze staré opravujeme,“ upozorňuje, že stavba nového Horního nádraží v Karlových Varech se zapíše minimálně do železničních dějin. „Ve 21. století je to zcela výjimečná událost,“ zdůrazňuje.
Nová budova nahradí tu, která vyrostla po válce na místě původního nádraží z konce 19. století. Už tenkrát se zřejmě počítalo s tím, že tady jednou někdo postaví nádraží honosnější. Proto se o ní mluvilo jako o dočasné. Doba změny právě přichází.
„Konečně. Nádraží je vstupní branou do města, které žije z turistického ruchu. Mělo to přijít už před pěti lety,“ reagoval Werner Hauptmann, dosluhující primátor města.
Karlovarské nádraží měli do 3. tisíciletí přivést původně Italové, nikoliv České dráhy. Společnost Grandi Stazioni představila svůj projekt v srpnu 2003 v Puppu.
„Netrpělivě jsme čekali na prezentaci i v našem kraji. Chvíli se totiž zdálo, že Grandi Stazioni bude výhradně propagovat jen pražské nádraží,“ radoval se tehdy z prezentace Římanů zástupce ČD pro Karlovarský kraj Jan Fišák.
A radost pak všem ještě chvíli vydržela.
„Doufám, že se společnosti Grandi Stazioni podaří projekt doladit,“ přál si ředitel odboru majetkového podnikání Českých drah Pavel Krejčí. Grandi Stazioni už ale v Karlových Varech nic nedoladila.
Brána s žebráky
Za kliku budovy Dolního nádraží bere třiadvacetiletá Dominika Lišková. „Strašně mi vadí bezdomovci,“ těká očima po muži nuzného vzezření. „Člověk neví, co od nich může čekat. Už několikrát u mě žebrali,“ upozorňuje na známý problém této městské brány. Dolní nádraží je poněkud zvláštní branou do Varů. Nalézá se totiž přímo ve městě. Dolňákem vstupují do Varů cestující meziměstskými autobusy nebo třeba motorovým vlakem z Mariánských Lázní. „Denně tam odbavíme několik stovek cestujících, další stovky pak vybaví jiní dopravci,“ říká Vladimír Omelka z Krajského centra osobní dopravy ČD.
Když Sedmička na nádraží zpovídala skupinku cestujících, napočítala čtyři bezdomovce. Zatímco jeden pochrupoval pod schodištěm, jiný u této městské brány žebral peníze.
Brána s azbukou
Vysochaný kosmonaut Gagarin před letištěm má možná jiný názor, ale ve Varech by rádi aspoň jednu pravidelnou linku na západ. Futuristicky vypadající brána do města, za jejíž kliku berou hlavně ruští turisté, by si prý zasloužila víc než jen odlety na východ. I proto si Karlovarský kraj jako vlastník letiště nechává zpracovávat analýzu od společnosti Lufthansa Consulting.
Přestože ale letiště odbavuje hlavně jen cestující z Ruska, dosáhlo za prvních osm měsíců letošního roku velmi mírného nárůstu jejich počtu. Na linkách do Moskvy a Petrohradu odbavilo k poslednímu srpnu 43 033 cestujících. O 1,9 procenta víc než vloni. „Dosáhli jsme toho i přes dubnovou výluku leteckého provozu, kterou způsobilo uzavření evropského vzdušného prostoru kvůli sopečnému prachu,“ upozorňuje jednatel společnosti Václav Černý.
Brána do pekel?
Vadou na kráse poslední z městských bran je její nedodělanost. Přestože ji využívá vůbec nejvíc lidí, rychlostní silnice R6 Cheb – Karlovy Vary – Praha vzniká mnohem pomaleji, než si řidiči představovali.
„Já už ani nevěřím, že se hotové ´šestky´ dožiju,“ mává rukou profesionální řidič Václav Hromada. „Jezdit kolem Černého Mlýna je peklo,“ hřímá sedmačtyřicetiletý muž.
Zatímco ale mezi Chebem a Karlovými Vary dálnice vzniká, směrem na Prahu je situace horší. Ministr dopravy tam všechny práce zastavil. Stát šetří, nejdůležitější z městských bran hotová hned tak nebude.
