Redaktor: „Jak se daří? Dlouho jsme se neviděli.“
Líba: „Pořád blbě, ale výborně to snáším.“
Redaktor: „Nepiješ?“
Líba: „Abstinuju šest let.“
Tohle je Libuše, Líba. Známe se pětadvacet let, jako malý kluk jsem si s ní hrával na zahradě. Tenkrát to byla normální ženská, která trávila hodně času se svým mužem, chodila do práce a občas na pivo. Žila úplně normálním životem v městečku u Budějovic.
Za tu dobu se toho hodně změnilo. Manžel umřel a Líbě bylo smutno, tak se propila až k Anonymním alkoholikům. Schází se s nimi každé úterý v pět hodin v azylovém domě v budějovické Riegrově ulici.
Líba: „Jsem Líba a jsem alkoholička.“
Ostatní: „Ahoj Líbo.“
Líba: „Kdo dnes začne mluvit? Vyprávějte, jaké to je bez chlastu.“
Skupinka mlčí. U stolu s krémovým dortem a svíčkou sedí šest lidí, čtyři ženy a dva muži. Jsou tu proto, aby si pomohli, navzájem se podrželi v boji proti alkoholu. Bez sebe by to nezvládli. Líba to ví moc dobře, proto v Budějovicích Anonymní alkoholiky založila. Tmavou neútulnou místností už prošly desítky lidí.
Redaktor: „Kolik jsi toho dokázala denně vypít?“
Líba: „Tři flašky vodky. Dneska si říkám, že to byla šílenost. Ráno jsem utíkala do obchodu, koupila tři vodky, dvě krabičky cigaret, doma jsem se zamkla a tak to bylo každý den.“
Redaktor: „Tomu se nedá skoro ani věřit.“
Líba: „Všude se mi doma válely flašky. Prázdný sklo, kam se podíváš.“
Alkoholik je mistr v hledání skrýší. Vedle rezerv na toaletách jsou oblíbené stoupačky, parapety za závěsem, ale taky třeba pračka – ženy počítají s tím, že se tam muž nikdy nepodívá. Lihoviny jsou ukryté v nádobkách na ústní vodu, ale i v kapsách kabátu ve skříni. Bez zajištěného přístupu k lihu alkoholik téměř neopustí domov.
Michal: „Jezdili jsme s manželkou na houby. Když jsme se dostali tak dvě stě metrů od auta, plácnul jsem se do čela a řekl: Já jsem ale hlupák! Zapomněl jsem v autě košík. Hledej houby, vrátím se do auta, hned jsem zpátky. V kufru jsem měl připravenou láhev, napil se a vzal košík, manželka neměla nejmenší tušení.“
Seznamte se, tohle je Michal. Michal, alkoholik. Pil hlavně vodku, protože byla nejméně cítit, a pil jí hodně. Před deseti lety se zranil, při změnách počasí se rána ozývala, nemohl spát. Tak si začal dávat „frťana“ a usínal lépe.
Jenže se to zvrhlo. Nakonec bez panáka neusnul, a dokonce se během noci budil, aby se mohl napít.
Propracoval se až k těžkému epileptickému záchvatu, který ho málem zabil. Když se probudil v nemocnici, uvědomil si, že takhle nemůže dál fungovat.
Redaktor: „Nikdo z tvého okolí nepoznal, že piješ?“
Michal: „Nepoznal, všichni se pak divili, když jsem jim to přiznal.“
Redaktor: „Jak dnes minulou dobu hodnotíš?“
Michal: „Nechápu, jak jsem to mohl zvládat. Ničil jsem svoje tělo, které mě nakonec zradilo. Nebýt záchvatu, asi bych pil dál. Člověk si vůbec neuvědomuje, kam se může dostat závislost z jedné malé, ale pravidelné sklenky.“
To potvrzuje Lukáš. Dřív pil jen o víkendech, ale pak ho začal bavit stav, kdy je opilý. Mezi pijany přitom vyrůstal a měl k nim odpor, své matce vyléval alkohol do záchodu, nadával jí a nenáviděl za to, že má alkohol radši než rodinu.
Když prožil pár vztahových krizí, ucítil, že mu alkohol pomáhá. Dva litry vína denně mu dávaly krásný pocit, že se všechny problémy jednou vyřeší.
Před čtrnácti dny se napil. Stydí se za to, ale dokázal to ostatním přiznat. Tvrdí, že už lahev do ruky nikdy nevezme. To je společný cíl všech. Musí si umět zorganizovat čas, víc volných chvil otevírá prostor pro černé myšlenky.
Líba: „Když se nudíš, chlastáš. Takže se nenudím.“
Redaktor: „Co děláš, aby ses nenudila?“
Líba: „Objevuju život. Nikdy nezapomenu, jak jsem si sedla na pařez a pozorovala mravence. Předtím by mě nenapadlo dát hlavu jen tak dolů a sledovat, co se děje v trávě nebo jehličí. Hledám si zábavu, jedna známá mi teď nabízela, abych šla studovat univerzitu třetího věku, tak o tom přemýšlím.“
Redaktor: „Chodíš někdy do hospody?“
Líba: „Jo, jde to. Ale kámoši musí vědět, že nepiju, dokonce mě teď před alkoholem chrání.“
Redaktor: „Máš pocit, že jsi svou závislost přesunula na něco jiného?“
Líba: „Hodně jsem se bála, abych nezačala polykat léky. To je časté, naštěstí se mi to vyhnulo a nemám pocit, že bych měla větší závislost na něčem jiném. Ale stává se to, někdo pak chce třeba pořád sex.“
Starší blondýna celou dobu mlčí. Hraje si s brýlemi, pozoruje ostatní, je tichá, nenápadná. I ona si musela uvědomit, že pije víc, než se sluší. Léčbu u odborníků zatím nezkusila, rodina ji ale přesvědčila, aby vyhledala Anonymní alkoholiky.
Poslední roky se stará o téměř devadesátiletou matku, která má deprese a tvrdí, že by už chtěla zemřít. Stavy přenáší na své okolí, dceru nevyjímaje.
Blondýna: „Roky vůči ní cítím povinnost. Musím jí uklidit, uvařit, jsem pořád na telefonu. Pokud je člověk slabší povahy, nedá se to zvládnout.“
Redaktor: „Proč to ale řešit alkoholem?“
Blondýna: „Protože byl po ruce. Měla jsem z maminky obrovské deprese, byla jsem z ní zničená.“
Redaktor: „Jak to jde dnes?“
Blondýna: „I bez alkoholu. Ale je to těžké.“
Lidé, kteří teď chodí do společenství Anonymních alkoholiků, mají pocit, že kus života prospali. V živé paměti mají situace, kdy nechtěli nic dělat, jen ležet na gauči a pít. Nestíhali běžné věci, ráno si nevzpomínali na to, co se stalo večer, moc nejedli, moc se nemyli, nechtěli chodit do práce. To všechno chtějí společně změnit. A ukázat, že nepít je normální.
Přestože je skupina anonymní, často se tu potkají staří známí. Líba už narazila na spolužáky ze školy. A taky na parťáky, se kterými si před lety do noci připíjela, a druhý den ráno utíkala do samoobsluhy pro tři nové vodky.
TEST: Máte problémy s pitím?
Kolik alkoholu jste naposledy vypili?
A) Takové množství, že jsem byl v náladě, nebo méně
B) Takové množství, že jsem se opil
C) Takové množství, že jsem byl v bezvědomí
Měli jste někdy delirium tremens, tedy cítili jste nebo viděli nereálné věci, byli jste velice úzkostní, neklidní a rozrušení?
A) Ne
B) Někdy
C) Několikrát
Měli jste někdy okno, ztrátu paměti bez omdlení?
A) Nikdy
B) Někdy
C) Často
Omdleli jste následkem pití v posledních 12 měsících?
A) Ne
B) Jednou
Cítili jste, že vaše srdce bije následkem pití mnohem rychleji?
A) Ne
B) Ano
C) Několikrát
Výsledky:
Nejvíc A: Na alkoholu nejste závislí
Nejvíc B: Zřejmě jste fyzicky závislí, zvažte ambulantní léčbu
Nejvíc C: Měli byste se léčit, vaše závislost je závažná.
