Poklesl naopak objem dosažený vydražením z téměř 1,4 miliardy korun na zhruba 990 milionů korun. Jedním z důvodů tohoto poklesu může být i to, že velké a složitější transakce jsou často realizovány jinak než dražbou, a to například formou výběrového řízení. „Je zřejmé, že trendem první poloviny letošního roku je zvyšující se počet malých dražeb, a to jak dobrovolných, tak nedobrovolných. Příčinou toho, že rozevírání se nůžek mezi počtem dražeb a objemem vydraženého majetku akceleruje, je především velký počet neúspěšných dražeb a nízká průměrná hodnota jejich předmětu,“ říká Libor Nevšímal, obchodní ředitel společnosti Naxos, největšího dražebníka v zemi. Podle jeho slov jsou nejčastějšími navrhovateli dražeb insolvenční správci. Ti samozřejmě veřejnou dražbu pro zpeněžení majetku zapsaného v majetkové podstatě dlužníka preferují, nicméně ne vždy je dražba nejefektivnější.
#####U složitých případů se osvědčuje soutěž
Naxos, který je rovněž specialistou na prodeje podniků, využívá často při těchto transakcích dvoukolové výběrové řízení. Je to transparentní způsob zpeněžení, v němž vyhlašovatel spolu s prodávajícím stanovuje soutěžní podmínky pro zájemce o předmět prodeje, kteří se v prvním kole s těmito podmínkami a s předmětem prodeje seznámí. A ti, kteří se chtějí stát účastníky druhého kola, musí nejprve uhradit kauci a parafují také kupní smlouvu v jejím finálním znění – tato smlouva má jediné prázdné místo, a to kupní cenu. Následuje druhé kolo, tedy samotná soutěž, kterou je možno realizovat dvěma variantami, a to buď obálkovou formou, nebo veřejně licitací, případně kombinací těchto metod, což se děje tehdy, když je výše nabídek v obálkách velmi blízká. Vítězí ten, kdo podá nejvyšší nabídku a splní všechny požadované podmínky.
„Při prodejích podniků v insolvenci obvykle figuruje velké množství aktiv, mezi která patří mimo jiné rozpracovaná i dokončená výroba. A právě tato aktiva se nejlépe obchodují formou výběrového řízení, v němž lze celou transakci důkladně ošetřit, aby proběhla podle všech pravidel a prodej byl bezpečný,“ uvádí Libor Nevšímal.
#####O výběrové řízení na týnecký Metaz byl velký zájem
Formu výběrového řízení zvolil Naxos na počátku léta mimo jiné při prodeji významného strojírenského výrobce a vývozce Metaz Týnec nad Sázavou, který se ocitl v insolvenci. Podnik zahrnoval četná aktiva a navíc stále vyráběl, a tak se tato cesta ukázala jako nejvhodnější. Vítězem soutěže a novým majitelem Metazu se stal český investor z oboru strojírenství. „Druhého kola výběrového řízení se zúčastnilo pět tuzemských společností podnikajících v oborech strojírenství a metalurgie,“ konstatuje Libor Nevšímal.
Na velmi dobré úrovni bylo uspokojení pohledávek především zajištěných věřitelů, navíc je velmi pravděpodobné, že výroba se bude v dohledné době zvyšovat a rozšiřovat a že tedy bude zachována zaměstnanost. Výběrové řízení dostalo přednost před původně zvažovanou dražbou při prodeji podniku PA EXPORT, dříve známého v tuzemsku i v zahraničí jako Škodaexport. Obzvlášť v tomto unikátním případě byla aktiva neobyčejně různorodá, a tak Naxos nakonec po dohodě se zástupci věřitelů a insolvenčním správcem zvolil jako formu prodeje právě výběrové řízení. Jeho vítěz za podnik zaplatil téměř 280 milionů korun.
#####Veřejná dražba se osvědčuje při insolvenci
Nejtransparentnější způsob zpeněžení představuje bezesporu veřejná dražba. Při ní dražebník v rámci přesně definovaných závazných pravidel plní veškeré úkony spojené s přípravou a realizací této transakce a odpovídá za ně. Je stanoveno nejnižší podání a celý proces vrcholí licitací, z níž má vzejít vítěz. Tento způsob se osvědčuje zejména při zpeněžování nemovitostí, jejichž majitelé se ocitnou v insolvenci. Jejich předmětem se tak často stávají byty či rodinné domky dlužníků, kteří nesplácejí hypotéku či spotřebitelský úvěr, ale mohou to být i výrobní haly, obchodní centra či jiné větší objekty. Veřejná dražba se ukázala jako nejvhodnější například nedávno při zpeněžení luxusní vily v Praze-Bubenči. Nejnižší podání činilo 33 milionů, Naxos nakonec vilu vydražil za 36 milionů korun.
Předmětem vůbec největší nedobrovolné dražby v České republice se loni stal obří tovární komplex v Brandýse nad Labem. Šlo o zpeněžení souboru budov a pozemků, nikoli celého podniku. Vyvolávací cena areálu byla 284 350 000 korun, Naxos jej zpeněžil za 340 milionů korun. Podle Libora Nevšímala se velmi pravděpodobně naplní prognóza Naxosu z počátku roku a počet nedobrovolných dražeb překoná v roce 2011 hranici jednoho tisíce. Další nárůst také zaznamená množství podniků prodaných v rámci výběrových řízení – v porovnání s předchozím obdobím zcela jistě několikanásobně. „Vracíme se postupně ke standardnímu ekonomickému cyklu, v němž je poslední čtvrtina roku výrazně silnější,“ dodává Nevšímal.
