Vysočina dostala svůj vlastní perník | E15.cz

Vysočina dostala svůj vlastní perník

Na Vánoce peče a zdobí perník kdekdo. Stejná činnost se ale dá povýšit na umění.

Tak silnou perníkářskou tradici, jaká se udržela ve východních Čechách, Vysočina nemá. Zato v Jihlavě žije žena, o níž se dá říci, že téměř od základů tradici typického perníku z Vysočiny vytvořila.
Sníst perníkové srdce nazdobené rukou Evy Řezníčkové by se rovnalo barbarství. „Ozdobné motivy, takzvané dekory, přebírám hlavně z lidových výšivek z Vysočiny. Jinak nebylo z čeho vycházet, perník se tu moc nezdobil,“ vysvětluje perníkářka.
Léty si vytvořila styl, který zasvěcení kolegové dokážou spolehlivě rozpoznat. Její ozdobné linky jsou velmi tenké a elegantní. Typické je pro ni kladení linek na plochy předem souvisle pokryté cukrovou polevou. Říká tomu zdobení „bílé na bílé“. „Je ale potřeba perník jako základní materiál přiznat, úplně ho nepotlačit,“ vysvětluje Eva Řezníčková. V rodině se včelařilo, a tak bylo o jednu ze základních
surovin postaráno. „Když si tatínek bral mámu, vyženil s ní padesát včelstev,“ usmívá se jihlavská perníkářka Řezníčková. Její babička Božena Pivničková byla dokonce učitelkou medového pečiva. Vnučka se ale ke zdobení a pečení dostala až v roce 1976, kdy se v Jihlavě konal první včelařský ples a bylo třeba napéct perník pro jeho účastníky.
„Uchvátila mě preciznost Marie Šmídové z Valašských Klobouků, jíž si včelaři na ples kvůli napečení perníků pozvali. Sama jsem pak začala péct. Babička už bohužel nežila, aby mi mohla předat zkušenosti,“ vzpomíná Eva Řezníčková. Využila ale formy na vykrajování těsta, kterých jí po babičce zůstala celá krabice.

Formy po babičce „U některých z forem jsem dodnes nepřišla na to, co má jejich tvar znázorňovat. Příkladem jsou dvě kolečka, menší a větší, která se prolínají. Snad to má být miminko, už jsem ten tvar ale nazdobila i jako
hodinky,“ říká perníkářka. Po sedmi letech od chvíle, kdy se začala perníku věnovat, přišly první úspěchy v soutěžích. A po nich pozvánky na reprezentaci republiky v zahraničí.
„Nejvíc si cením zkušenosti z přehlídky evropského obřadního pečiva Le Diable Sucré, Sladký ďábel,“ hodnotí autorka. Na této pařížské přehlídce se její perník dostal třeba do sousedství figurín z těsta, pomocí kterých vesničané na Sicílii vysvětlují dětem, jak se plodí další děti.

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!