Když se František Plášil nedávno procházel po sídlišti na pelhřimovském Pražském předměstí, napadlo ho při pohledu do oken desítek paneláků: „Jestlipak vy se k nám, lidé, ještě někdy vrátíte?“ A pak sám sobě odpověděl: „Určitě se vrátíte.“
Čtyřiašedesátiletý Plášil je dlouholetým starostou obce Vysoká Lhota nedaleko Pacova.
Vesnici nyní mimoděk proslavili statistici. Zveřejnili totiž první závěry loňského celostátního sčítání lidu, domů a bytů. A ze sčítání vyplynulo, že Vysoká Lhota je nejmenší samostatnou obcí nejen na Vysočině, ale zřejmě i v celé České republice. Teď ve vísce žije osmnáct lidí. „A není tam ani jedno dítě do črnácti let věku,“ upozornila ředitelka krajské pobočky Českého statistického úřadu Jitka Číhalová.
Ale nebylo tomu tak vždycky: za první republiky měla obec 170 obyvatel. Jenže smrtelnou ránu jí zasadila v padesátých letech kolektivizace zemědělství, která sedláky ze vsi vyháněla z jejich statků za prací do továren ve městech.
A druhá éra vylidňování Vysoké Lhoty přišla v šedesátých letech po zavedení statutu střediskových obcí. Tehdy patřila pod Kámen, později pod Obrataň. Ve vesnici se prakticky nesmělo stavět, takže malá obec byla odsouzená k neprostému útlumu a lidé znovu odcházeli za bydlením a prací jinam.
A tak je tam dnes věkový průměr 66 let, nejmladšímu místnímu obyvateli je 27 let. „Nemáme tady obchod ani hospodu, to tady nakonec nebylo nikdy.“ míní starosta Plášil, který věří, že se jednou do vsi její bývalí obyvatelé vrátí.
Z dvaceti místních chalup žijít trvale lidé jenom v polovině z nich. Zbylých deset usedlostí si lidé dál drží, ale bydlí jinde. „Říkám si: až nebude ve městech práce, lidé se vrátí na vesnici. Tady si vypěstují brambory, na hospodářství je práce pořád, takže by tady život vlastně mohl být snazší. Ale nevím, nakolik je to jenom moje víra spíš, než realita,“ říká Plášil.
V obci je kaplička sv. Jana Nepomuckého, všechny cesty jsou vyasfaltované. A starosta si dělá legraci, že Lhota je sice nejmenší obec v republice, ale má vlastní obchvat. „Je fakt, že to není obchvat, jen obyčejná veřejná cesta, máme ji kolem obce kvůli půdní erozi. Ale aspoň jsme něčím zajímaví. A obec máme pěknou,“ říká se smíchem Plášil.
Nedostatek obyvatel ve Lhotě dělá problém jen při obecních volbách. Když totiž obec sestaví sedmičlennou kandidátní listinu, tak už není z koho sestavit tříčlennou volební komisi.
Takže si ve Lhotě lidi do komise musí půjčovat z okolních vsí. „A při parlamentních volbách, kdyby bylo osm kandidátek, tak bude každý z nás volit jinou z nich. V tom jsme tady taky unikátní, skoro každý tady volí jinou stranu, než ostatní,“ dodává Plášil.
Úsloví, že v takové obci musí každý každému vidět do talíře, ale starosta odmítá. „Spíše je to tak, že se nevidíme vůbec, protože je nás málo a jsme staří. A tak je náves prázdná,“ konstatuje Plášil.
Osud Vysoké Lhoty odráží stav celého kraje
Statistici shrnuli hlavní zjištění do charakteristik a některé z nich nejsou pro Vysočinu zrovna pozitivní.
Počet obyvatel se v kraji během deseti let od minulého sčítání mírně zvýšil díky porodnosti, a to o 584 na 512 727 lidí. Porodnost však rostla do roku 2008, pak se zpomalila.
Žilo tam loni třikrát více cizinců než v roce 2001, nyní jich je 7607. Ale i tak je regionem, kde je cizinců z tuzemských krajů nejméně.
Současně kraj trpí odlivem mladých lidí a jeho populace stárne rychleji, než je republikový průměr. „Během deseti let ztratila prvenství mezi kraji v největším podílu dětí v populaci,“ řekl Jiří Teplý, který byl na jihlavské pobočce Českého statistického úřadu pro sčítání lidu ragionálním garantem.
V uplynulém desetiletí i na Vysočině vzrostl podíl svobodných a rozvedených, ubylo lidí žijících v manželství. Ve srovnání s jinými kraji je tam však nejnižší podíl rozvedených mužů (7,3 procent) a žen (8,5 procent). „Je to dobrá známka, že tu stále funguje rodinný život, to ze sčítání jednoznačně vyplývá,“ řekl Teplý.
I v tomto regionu ale počet rozvedených vzrostl přibližně o padesát procent. Nejvíce rozvedených je na Jihlavsku, nejméně na Novoměstsku, Velkomeziříčsku a na Pacovsku.
Vzdělanost obyvatel se zvyšuje. Přestože je podíl vysokoškoláků na Vysočině se svými deseti procenty čtvrtý nejnižší v republice, nejrychleji jich tam přibývá. Diplom získalo od minulého sčítání patnáct tisíc lidí.
Lidé se hlásí mnohem více k Moravě
Pozoruhodný je pokles počtu lidí, kteří se přihlásili k české národnosti. Naopak moravskou národnost uvedlo nyní 36 tisíc lidí, což je o polovinu více, než v roce 2001. Nejvíce lidí se k ní přihlásilo na Třebíčsku a Žďársku. Současně ale také desetkrát přibylo lidí, kteří se na dobrovolnou otázku o národnosti rozhodli neodpovědět.
Jihlavský sociolog Daniel Hanzl vidí několik vysvětlení tak výrazného nárůstu počtu lidí, kteří se cítí být Moravany. Podle něj se v něm projevuje inklinace lidí z východních částí Vysočiny spíše k jižní Moravě.
To by ukazovalo na trvající vnitřní nesoudržnost regionu, vzniklé spojením tří různých krajů. „Značnému procentu lidí se stále nedaří identifikovat se s Vysočinou a protože mají potřebu inklinovat k něčemu jasnému, tak se jim nabízí přihlásit se k identifikaci, založené na místě, kde žijí. To znamená na historickou tradiční kontinualitu, kterou moravanství nabízí od Velké Moravy po současnost. Souvisí s tím i to, že v těchto částech kraje je vyšší nezaměstnanost a současně i vyšší sklon lidí k tradici,“ míní Hanzl.
Obyvatelé kraje věří, ale často bez církve
Ředitelku jihlavské pobočky Českého statistického úřadu Jitku Číhalovou překvapilo, že lidé se na sčítacích arších velmi často sice přiznali k víře, ale nepřihlásili se k žádné církvi ani náboženské organizaci. Takových bylo v kraji 33 tisíc.
„I v celé republice bylo to číslo vysoké. Je otázka pro sociology k dalšímu bádání, proč tomu tak je, protože jde o zajímavé zjištění,“ řekla Číhalová. Otázku na svou náboženskou víru nechalo na Vysočině bez odpovědi celých 45 procent obyvatel.
I přes pokles zůstává oblast svým podílem věřících mezi kraji na druhém místě hned po tom Zlínském. Přibližně pětina lidí se přihlásila k římskokatolické církvi. Nejvíce věřících je i nadále na Žďársku a Třebíčsku, nejméně na Jihlavsku a Havlíčkobrodsku.
Podle statistiků je desetiletí 2001 až 2011 dekádou s největším nárůstem počtu obydlených domů, a to od šedesátých let minulého století. V kraji vzniklo v tomto desetiletí šest tisíc nových obytných domů, většinou rodinných.
Zdroje tepla pro domácnosti
Lidé při sčítání odpovídali také na otázku, jaký druh vytápění upřednostňují. Z výsledků vyplynulo, že klesá zájem o uhlí, současně stagnuje topení elektřinou a lidé se stále více přiklánějí k otopu dřevem a plynem. Podíl dřevem vytápěných bytů je na Vysočině mezi tuzemskými kraji druhý největší.
Zatímco však domácností vytápěných plynem přibylo za deset let jenom o pět procent, o 55 procent přibylo těch, kteří topí dřevem. „Souvisí to zřejmě s venkovským charakterem regionu, kdy stále více topí dřevem lidé, kteří se stali vlastníky lesa,“ míní garant Teplý.
V šedesáti procentech bytů v kraji je počítač, v pětapadesáti procentech bytů mají připojení k internetu.
Z kraje pomalu odcházejí i cizinci
Sčítání potvrdilo, že z Vysočiny vytrvale odchází mladí lidé do jiných regionů, nejvíce z Třebíčska. „Lidé se stěhují za zaměstnáním, přírůstek obyvatel měla Vysočina v letech ekonomického růstu 2005 až 2008, potom nastal odliv. Odcházeli nejen Češi, ale i cizinci, kteří tady nenašli práci. Lidi bude v kraji držet zázemí: nepříliš drahé bydlení, možnost zaměstnání v rozumné dojížďkové vzdálenosti. Pokud to tady nebude, budou odcházet. Odpovídá tomu i míra nezaměstnanosti, která od konce roku 2008 přeskočila republikový průměr,“ řekla Číhalová.
K nejpočetnější skupině cizinců na Vysočině patří Ukrajinci, kterých je v regionu 2474, dále je tady 1825 Slováků, více než tisíc Vietnamců, 440 Mongolců, 269 Moldavanů a téměř dvě stovky Němců.
Tři čtvrtiny z celkového počtu Mongolců žijí na Havlíčkobrodsku a Jihlavsku. Nejvíce cizinců je v Jihlavě, jde o více než tři procenta z počtu jejích obyvatel.
Lidí ubývá ve všech bývalých okresních městech, odkud se lidé zpravidla vystěhovávají do okolních obcí. Toto číslo stagnovalo v Jihlavě. Nejvíce obyvatel za posledních deset let přibylo ve Ždírci nad Doubravou, ve Štokách a v Polné. Nejvíce lidí ubylo ve Žďáru nad Sázavou (2014), v Třebíči (1240) a v Ledči nad Sázavou.
Děti, domy, věk a vzdělání
Tomu víceméně opdovídá i výstavba obytných domů v minulém desetiletí, kterých nejvíce přibylo v okolí velkých měst, nejméně se jich stavělo v okrajových částech kraje.
V obcích na Vysočině žije téměř 53 procent rodáků, podíl rodáků je mezi kraji čtvrtý nejvyšší, více jich mají tři moravské kraje.
Největší podíl dětí do čtrnácti let věku mají ve Slavníči (27,6 procenta), v Panenské Rozsíčce a v Hroznatíně. „V těchto obcích počet dětí odpovídá intenzitě zdejší výstavby nových rodinných domů,“ řekla Číhalová.
Naopak nejnižší podíl dětí mají ve zmíněné Vysoké Lhotě na Pelhřimovsku (0), v Nejepíně a v Chýstovicích. Nejvyšší podíl obyvatel nad 65 let věku je v Čáslavsku, kde je jich skoro polovina, pak v Líšné a v Hojovicích.
Nejméně lidí nad 65 let s ohledem na počet obyvatel mají v Menharticích (7,6 procenta), v Rančířově a v Bílém Kameni.
Zatímco v roce 2001 bylo v kraji 28 500 vysokoškoláků, nyní jich je 43500. Podíl vysokoškoláků roste s velikostí obce: v Jihlavě je jich téměř třináct procent z počtu obyvatel nad patnáct let.
Rytířové Jedi, Svědci Jehovovi a Islám
Dobrovolné odpovědi na otázku národnosti přinesly ještě jedno zajímavé zjištění Zatímco kupříkladu k polské národnosti se v kraji přihlásilo 197 lidí, k romské národnosti na celém Vysočině pouze 129 osob, což je navíc o polovinu méně, než před deseti lety.
V kraji se přihlásilo 431 lidí k nové víře Rytířů Jedi, je zde 484 Svědků Jehovových a 34 vyznavačů islámu. V kraji je 132 tisíc bezvěrců. K víře, ale bez konkrétmního náboženského vyznání se přihlásilo celkem 33 tisíc lidí.
Trocha historie, nikoho nezabije
Historicky první sčítání se v Čechách a na Moravě uskutečnilo v roce 1869. S výjimkou druné světové války jej úřady opakují každých deset let. Rozhodujícím datem pro loňské sčítání byla půlnoc na 26. března 2011. Na Vysočině dali statistici do distribuce jeden milion sčítacích formulářů.
Poprvé mohli loni lidé využít elektronické fomuláře. Na Vysočině této možnosti využila čtvrtina lidí, což odpovídá republikovému průměru.
Garanta sčítání na Vysočině Teplého kromě některých odpovědí nepříjemně překvapil přístup lidí. „Zklamala mě míra nezodpovězených dotazů ve formulářích a to nejen na dobrovolné otázky na národnost a náboženství, ale i na mnohé jiné,“ posteskl si jihlavský statistik Teplý.
SČÍTÁNÍ LIDU - kraj Vysočina:
Obyvatelstvo celkem 512 727
- z toho: muži 254 394, ženy 258 333
Rozdělení podle věku:
0–14 let - 75 006
15–64 let - 354 336
Cizinci - 7 607
Ekonomicky aktivní - 252 540
Domy celkem - 136 612
- z toho obydlené - 107 914
Zdroj © Český statistický úřad, Veřejná databáze
