Malé obce v okolí bývalého planského letiště spojuje jeden prvek. A tím je klid. Stačí se ve všední den projít po návsi v Mokrém, v Homolích anebo přímo v Plané. Kromě pár projíždějících aut anebo nějakého náklaďáku tamní obyvatele neruší prakticky nic. Jenže je tady jeden háček, a to dost podstatný.
Letiště. Jihočeský kraj plánuje, že z bývalého areálu vzdušné obrany v Plané udělá civilní dopravní uzel. Nad hlavami lidí z okolních obcí by tak měla přistávat letadla s cestujícími, což samozřejmě znamená vyšší hluk. I když už v současné době do Plané přilétají malé stroje či odtud odlétají, není jich moc.
Vedení Jihočeského kraje se musí rozhodnout, jak bude pokračovat s letištěm dál. Protože Evropská komise nechce, aby se rekonstrukce platila přes dotace z regionálního operačního fondu. Projekt tak přišel o téměř půl miliardy korun.
„Moderní veřejné mezinárodní letiště je pro region důležité, ať už se to týká rozvoje podnikání, nebo cestovního ruchu. Proto navrhnu aktivně vstoupit do jednání s potenciálními strategickými partnery, kteří se nám nabízí, a výstavbu terminálu dokončit i s využitím soukromých peněz,“ komentuje komplikaci první muž Jihočeského kraje Jiří Zimola.
Menší úpravy?
Hejtman na druhou stranu upozorňuje, že v žádném případě nemohou jít pouze z krajské pokladny stovky milionů korun pro letiště. „Od našeho záměru i přes nepřízeň komise rozhodně ustupovat nechceme, jen je třeba se vážně zamyslet nad tím, jak nákladná by měla být investice a zda ji v této situaci neomezit,“ uvedl k nadcházejícím krokům hejtman.
Stopkou od Unie se nic nemění ani pro lidi poblíž přistávací dráhy. „Na jednu stranu mě mrzí, že letiště peníze nedostane. Ale pak mě spíš bude zajímat, kdo to zaplatí a kolik budou investice stát. Myslím si, že v době šetření by do toho neměl investovat jen kraj,“ říká starosta Plané Tomáš Pintér.
Podle prvního muže obce je celý projekt ztrátový. „A právě proto nevím, jestli je dobré do takové věci dávat stovky milionů. Dokázal bych tyto peníze rozhodně využít lépe,“ podotkl starosta s tím, že obci letiště jako takové nevadí, když s jeho představiteli bude fungovat dobrá spolupráce a domluva.
Na letadla si zvykli
Podobně mluví i Pintérova kolegyně z Homol Marie Štěpánková. „V zásadě proti letišti nejsme, ale vlastně ani jeho rozsah neznáme. Nevíme, jak by se mělo rozšiřovat,“ říká Štěpánková.
Někteří lidé si už na představu letadel nad svými hlavami zvykli. „Od dětství nám nad barákem přistávaly vojenské stíhačky. Takže jsem to bral jako samozřejmost, prostě si zvyknete. Hukot pak byl, když tehdy nad Rožnovem prolétla dvě letadla v nadzvukové rychlosti, to byl šílený rachot. A také se říká, že civilní letouny nedělají snad tak velký hluk jak ty vojenské. Uvidíme, jak to všechno dopadne,“ směje se jeden z obyvatel Včelné.
Ani dvacetiletá Denisa Štěpánková z Mokrého není proti letišti. „Dívám se na to pozitivně, souhlasila bych. Aspoň by se nemuselo jezdit daleko k odletům. A proč ne, nejsme tak malé město, aby tu něco takového nemohlo být. Takže by mi to nevadilo, i když teď bydlím blíž k letišti než dřív,“ míní vysokoškolačka. Souhlasí s ní i její přespolní sousedka z Litvínovic Veronika Jakschová.
„Jsem pro. Kvůli pracovním příležitostem a taky proto, že když poletím na dovolenou, nebudu muset do Prahy či Lince, ale budu to mít pěkně za rohem. Ale zase nevím, jak moc by to bylo hlučné. Kdyby to bylo moc, asi by mi to vadilo,“ říká Jakschová.
I když bydlí blízko přistávací dráhy, letadla ji moc neruší. „Skoro nevíme, že tu letiště je. Ale ono to stejně v tak velkém rozsahu, jako jsou velká mezinárodní letiště, být nemá, takže to nebude snad tak hrozné,“ doplnila žena z Litvínovic.
Nebyl by klid
Naopak striktně proti civilnímu letišti je třiadvacetiletá Nikola Vlásková z Mokrého. „Nesouhlasím s tím vůbec. České Budějovice už takhle mají ve tři hodiny odpoledne problémy s příliš hustou dopravou a tvoří se všude kolony, směr Český Krumlov nevyjímaje. A to už vůbec nemluvím o hlučnosti, poškození životního prostředí, vykácení lesů v okolí a podobně. Lidé se nastěhovali na vesnice především proto, aby měli klid, a ne, aby jim nad hlavou létala letadla,“ zlobí se Vlásková.
Podle ní je plán udělat z vojenského letiště civilní nesmysl. „Jediná výhoda je v jeho dostupnosti. Bůh ví, jaký by byl letový plán. Snad kompetentní lidé zohlední názory lidí, než se do toho někdo pustí. Sice do toho nevidím, ale myslím, že to je zbytečná ztráta peněz, které by se mohly využít na něco jiného a mnohem užitečnějšího,“ je přesvědčená žena z Mokrého.
PŘESTAVBA LETIŠTĚ
* První etapu modernizace zahájila firma Jihočeské letiště v prosinci roku 2009. Zahrnovala zasíšování areálu, rekonstrukci jednoho z bývalých armádních objektů na administrativní budovu a opravu řídící věže.
* Investorem stavby byl Jihočeský kraj, který je spolu s městem České Budějovice zakladatelem společnosti Jihočeské letiště České Budějovice a také vlastníkem celého areálu.
* Stavba stála více než 60 milionů korun. První etapu modernizace dokončili stavaři v červnu 2010.
