Wright: Spontánní průvodce světem | E15.cz

Wright: Spontánní průvodce světem

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Zaujmout v televizi dobrým cestopisem je čím dál těžší. Rozenému showmanovi Ianu Wrightovi se to daří už patnáct let.

Postavou nevelký, postavením mezi filmovými průvodci po světě velikán. Hlavní předností muže sršícího energií je humor. Díky němu před patnácti lety začal cestopisy natáčet a už spoustu let se drží na špici svého oboru. A díky němu také změnil tvář televizních cestopisů.
Ian Wright, hlavní hvězda letošního Tourfilmu, září v britském televizním programu Globe Trekker (původně se jmenoval Lonely Planet, v USA a Kanadě se vysílá pod názvem Pilot Guides), jeho seriály vidí týdně na satelitních kanálech (Discovery Channel, Travel Channel) padesát milionů lidí na celém světě.
Neformální přístup, neočekávatelná interaktivita s místními lidmi, vtipné postřehy a v neposlední řadě sympatická osobnost. To jsou vlastnosti, s nimiž vítězí.
Jeho pořady jsou v současné době nejoblíbenější a po celém světě nejvíce distribuované. Pro Globe Trekker jich za posledních sedm let natočil přes padesát z celého světa, včetně extrémních oblastí jako je například ruská Sibiř, arktická Kanada nebo australská buš.

Spontánně a s humorem

„Součástí úspěchu je spontánnost. Člověk, který takový pořad uvádí, by měl být spontánní. Pro mě je důležité, aby dovedl konkrétní zemi vnímat a aby to celé byl skutečný zážitek – pro mě i pro diváka. Můžete si samozřejmě před odjezdem přečíst spoustu knih, ale podle mne nejde až tak o to, co dopředu znáte, ale jak budete na konkrétní zážitek a setkání reagovat. Když někam přijedu, nevím, co udělám a jaká bude reakce,“ vypráví Wright.
Pro takový přístup je humor důležitý. Vlastně nevyhnutelný. „Humor vám umožní vyzkoušet, kam až můžete zajít, co kdo vydrží. Když máte v záběru na setkání s někým minutu, můžete prostřednictvím humoru jít až na dřeň. A když reakce nevyjde, víte, že ten člověk je jinde. Když se takhle minete, musíte zmírnit a snažit se k tomu člověku přiblížit z druhé strany,“ odhaluje svou „pracovní metodu“.
Cestopisy, které tímto způsobem dělá, jsou na první pohled odlehčené, ale přitom naplněné spoustou informací. „Divák se je dozvídá jakoby náhodou právě přes různé situace a spontánní chování,“ vysvětluje cestovatel.
Právě touto svojí metodou natáčení a provádění diváků po jednotlivých zemích napomohl Ian Wright změnit tvář cestopisů. V době, kdy začínal, se Globe Trekker a Lonely Planet rozhodly dělat cestopisy jinak, než bylo do té doby obvyklé. Žádný seriózně vyhlížející průvodce s odříkáváním načtených znalostí. A právě v té době se Wright se svým showmanským a pro někoho možná lehce potrhlým stylem rozhodl zkusit štěstí.
Nebyl jediný a hlavně se vynořila řada následovníků tohoto přístupu. „Dneska to možná zase až přehrávají do extrému a všichni jsou až moc lážo plážo,“ poznamenává Wright.

Nejlepší job na světě

Způsob, jakým se živí, označuje jako nejlepší práci na světě. „Na celé zeměkouli je pětadevadesát procent lidí, kteří ani nedoufají, že by se jim někdy podařilo nastoupit do letadla a někam odletět. Moje práce je skvělá, protože vidím úžasné věci, které bych nikdy nespatřil, mám úžasné zážitky, potkávám se se spoustou úžasných lidí. A i když jsem samozřejmě jsem také někdy úplně vyždímaný, tak tohle všechno mi dodává energii,“ vypráví.
Suvenýry si z cest nevozí. „Člověk by si tím zahltil byt.“ Výjimku tvoří dárky. „To je něco jiného, k takové věci mám vztah. Například v Thajsku jsem se setkal se ženou, která mi vyprávěla, že ležela v nemocnici s rakovinou, na pokoji měla televizi a dívala se na mé pořady. Říkala mi, že jí dodávaly sílu. A na památku mi věnovala kamínek. Ten pro mě něco znamená,“ líčí Wright.
Ale jako člověk s darem humoru, který téměř každou vážnější situaci potřebuje nakonec odlehčit, dodává: „Když jste na konci života a máte jen televizi a z ní kouká můj obličej, to je opravdu kruté.“

Pomoc dětem

Není ale v jeho životě všechno jen cestování a humor. Se svou manželkou se věnuje komunitním programům pro děti ze slabších sociálních vrstev. Dělali to už předtím, než se Ian Wright stal slavným cestovatelem, dnes leží hlavní část práce především na jeho jeho ženě.
„Velmi si jí vážím a obdivuji ji, protože je to spousta práce a energie. Ale těmto dětem je potřeba pomoci, aby měly stejné šance jako ostatní. Byl jsem nedávno na pohřbu kamaráda, který se předávkoval heroinem. Byla tam i řada lidí, kteří prošli našimi komunitními centry. Říkali mi, že díky tomu směřovali v životě po jiné cestě a že je naše centra zachránila.“
V tu chvíli je výraz ve tváři Iana Wrighta vážný. Žádné posunky, žádné opičky nebo vtípek. To zase až za chvíli.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.