Z Faměry je Slovák. Kvůli olympiádě

Vodní pólista Martin Faměra je v současnosti jediným českým profesionálem. Sportem si vydělává ve slovenských Košicích a přijal i slovenské občanství.

Jsou to tři roky, co mi v rozhovoru Martin Faměra říkal, že by se jednou chtěl vodním pólem živit. Teď mu bude dvaadvacet let a už druhým rokem je jediným českým profesionálem, kterého tenhle sport má.
„Dá se říct, že se mi splnil můj sen,“ vypraví Faměra. Ovšem v jeho odpovědi je jedno velké ale. Slovenské Košice, za něž v současné době hraje, mu začínají být totiž trochu těsné. Mladý Čech by se rád podíval dál a zkusil ještě kvalitnější zahraniční soutěž.
Přestože je už dva roky na Slovensku, získal v červnu i titul mistra České republiky. Na dva zápasy si odskočil z Košic, když dohrály sezonu. „Využili jsme chybu v pravidlech, která umožňuje přestup hráče jen na jeden zápas. Předseda strakonického klubu Marek Fügner udělal rychle přestupy a mohli jsme hrát,“ vysvětluje Faměra, který s sebou přivedl ještě další dva spoluhráče ze slovenského týmu.
„V Praze se to dozvěděli jen pár dní před zápasem. Chtěli podávat protesty, ale mají smůlu. Dokud to někdo v pravidlech neopraví, nic se s tím dělat nedá,“ dodává hráč. Fezko mělo finále mizerně rozehrané, ale příchod tří posil z Košic mu pomohl. Zbylé dva zápasy strakonický tým vyhrál a získal další titul díky lepšímu skóre.
Dva dny před zápasy byla na internetových stránkách konkurenční Slavie pozvánka na to, aby se příznivci přišli podívat právě na Martina Faměru. Takový kredit už v tuzemském pólu mladík má.
Dva tituly – jeden český a jeden slovenský. Pro dvaadvacetiletého Strakoničáka je to trochu symbolické, protože před pár týdny se stal oficiálně Slovákem.
„Přišli za mnou, jestli bych si nechtěl vzít slovenské občanství a hrát za reprezentaci. Naštěstí jsem se narodil před rokem 1993, a proto můžu mít obě,“ vypráví. Kdyby se měl vzdát toho českého, asi by nabídku slovenského svazu nepřijal.
Být Slovákem pro něj skýtá jednu výhodu. Zatímco s českým národním výběrem by se na žádný evropský ani světový šampionát nedostal, ve slovenské reprezentaci o tyto akce nepřijde. Navíc může pomýšlet i na olympiádu. Tam má tým našeho východního souseda o hodně blíž. A to je pro mladého vodního pólistu velká motivace.
Dva roky strávené v Košicích jsou pro něj velká škola. V první sezoně se probojoval do základní sestavy a v té letošní už byl jednou z opor celku a zároveň i jediným cizincem.
„Máme ještě jednoho Poláka v našem béčku, jinak jsou tam jen Slováci,“ popisuje Faměra. Až teď v létě mají přijít další hráči ze zahraničí. Košice se totiž chtějí dostat ještě na vyšší úroveň.
Během sezony naskočil Faměra do pěti soutěží. Vedle dvou zápasů v české lize hrál celý rok slovenskou ligu, potom Eurointerligu, kterou si mezi sebou založili Maďaři, Rumuni a Slováci. Dále mezinárodní Euroligu, což je soutěž mezi předními celky z celé Evropy. Další mezinárodní soutěží je Len Trophy, kde hrajou ti, kteří v Eurolize nepostoupí mezi nejlepší.
„Celkem to dává dohromady asi osmdesát zápasů. Byly i týdny, kdy jsme hráli třeba pět zápasů,“ přibližuje svůj nabitý program.
Do toho má trojfázové tréninky. Ráno jde s týmem do posilovny, dopoledne na hodinu a půl do bazénu a večer už je tam znovu. Ale je to právě tvrdá příprava a těžká utkání, která mladého Jihočecha posunují stále výš.
„I přesto, že si volna moc neužiju, jsem rád, že jsem do toho šel,“ vypráví student univerzity v Košicích. Vysoká škola a program profesionálního pólisty však moc dohromady skloubit nejdou.
Ovšem Košice by neměly být pro Faměru vrcholem. „Už v minulé sezoně se o mě několik dobrých týmů zajímalo, ale Košice mě nechtěly pustit,“ dodává. Nadcházející sezona by proto měla být klíčová a měla by rozhodnout, kam bude dál směřovat jeho kariéra. Na Slovensku je jeden zcela profesionální tým, který platí všechny hráče v kádru. Zbytek pak všechny profesionály nemá. Celková úroveň vodního póla je však mnohem vyšší než v Čechách.
„Chorvatsko nebo Španělsko. Bylo by to hlavně o platu. Tyhle ligy se nedají moc srovnávat ani s Košicemi,“ vysvětluje, podle čeho se bude v nadcházejícím období orientovat.
Teď ho čeká minimálně rok na východě Slovenska, kde už od pondělí znovu trénuje. „Budeme hlavně hodně plavat. To je základ. A pak se soustředíme na Euroligu, kde chceme uspět,“ uzavírá.