Z komínů se opět ozývá klapot zobáků

Čápi se po zimě vrací na Klatovsko. Některá hnízda ale zůstávají opuštěná.

Jsou symbolem jara a malým dětem se s oblibou o nich vypráví, že je jako miminko přinesl v zobáku. Čápů ale v posledních dvaceti letech v západních Čechách ubývá. Proto i některá čapí hnízda zůstávají celoročně prázdná.

„Vloni jsme na území Plzeňského a Karlovarského kraje napočítali devětapadesát čapích párů. To je ale o jedenáct párů méně než v roce 2008. Podobné je to s mláďaty. Vloni jsme jich napočítali sto dvacet dvě. O sedmačtyřicet méně než v roce předchozím,“ tvrdí Stanislav Beneda. Sledování hnízdění čápů v západních Čechách se Plzeňan věnuje už od roku 1966. Mapuje celé území bývalého Západočeského kraje. Na Klatovsku jsou ale počty tohoto druhu ptáků až na malé odchylky stejné. Dokonce v některých letech mají i vzestupnou tendenci.

„Hlavně v nížinách, kde byly vlhké louky a rybníky, v posledních padesáti letech se začali šířit do vyšších nadmořských výšek. Proto je jich na Klatovsku stále dost,“ tvrdí Beneda.

Co hnízdo, to list

V bytě Stanislava Benedy to na první pohled vypadá jako v lékařské ordinaci. Co čapí hnízdo, to jeden popsaný list. Přesněji řečeno popsaná takzvaná hnízdní karta. „V každé obci, kde čápi hnízdí, mám místní zpravodaje. Protože sám bych tolik míst nestihl pravidelně objíždět. Na jaře jim rozesílám hnízdní karty. Do nich mi zaznamenávají, kdy čápi přiletěli. Obvykle přiletí první samec, o několik dní později samice. Dále kdy dosedli na vejce, kdy byla poprvé vidět mláďata, kdy začala létat a kdy čápi z obce odlétli. Pro dlouhodobé sledování početnosti je důležité, kolik mláďat bylo na každém hnízdě úspěšně vyvedeno,“ říká Plzeňan.

Čápi jsou ptáci, kteří se jen málokdy vracejí po zimní pauze do původních hnízd. To, že si lidé často říkají – tak už se nám zase po zimě vrátili ti naši čápi – je podle Benedy mylná představa. Často totiž střídají hnízda i partnery a není výjimkou, že v některých letech zůstávají mnohá hnízda neobsazená. „Například čapí hnízdo v nedalekém Bezděkově. V letech 2001 se vylíhla dvě mláďata. Ale jedno vypadlo a museli jej dokrmit v záchranné stanici. V roce 2002 byla vyvedena dvě mláďata. V roce 2003 už jen jedno. O rok později se tu mládě narodilo, ale následně uhynulo. A v roce 2005 tu sice čápi snesli vejce, ale žádné mládě se nevylíhlo. V roce 2007 tu strhli původní hnízdo a nahradili ho novým. A už v roce 2008 se tu narodila dvě mláďata,“ dokládá Beneda příklad, že každý rok může být výsledek hnízdění jiný.

Podle čapího odborníka také rok od roku přilétají čápi do Čech časněji na jaře. Před lety bývalo pravidlem, že se dlouhonozí ptáci s červenými zobáky začali na hnízdech objevovat až na začátku dubna. Tedy v době, kdy už bylo skutečně teplé počasí. „Teď už je to mnohem dřív. První čápi dorazí už začátkem března a pak se postupně vracejí až do konce dubna,“ popisuje Beneda.

Ojediněle je možné pozorovat i přezimování čápů. Například od roku 2003 se pravidelně tito ptáci pohybují i v zimních měsících v údolí Otavy mezi Žichovicemi a Horažďovicemi. Tamní rybáři tu totiž mají rybí sádky a poskytují čápům přilepšení v podobě uhynulých ryb.

První letí samec

Hnízdo, neboli místo pobytu čápa, vybírá samec. S odstupem jednoho až dvou týdnů se v hnízdě objevuje samička. Na vejcích sedí čápi zhruba pět týdnů. Teprve pak přicházejí na svět mláďata. Čápi jsou úžasně pracovití. Své hnízdo si neustále vylepšují a dostavují. Zatímco pracovníci plzeňské záchranné stanice živočichů nasadí na komíny či stožáry jen základ hnízda, čápi na něj postupně nanášejí větvičky, trávu a nejrůznější materiál z přírody, a své hnízdo tak zvětšují a rozšiřují. Rekordně těžké bylo hnízdo na komíně v Nýrsku u Klatov.

Když jej záchranáři před lety strhávali a měnili za jiné, vážilo téměř dvě a půl tuny. Na Plzeňsku a Karlovarsku v současné době eviduje Stanislav Beneda šestadevadesát čapích hnízd. Dvaadvacet z nich bylo vloni neobsazených. Na čtyřech se zdržoval čáp sám. A jedenáct hnízd sice zjara čápy přivítalo, ale ptáci tu nevydrželi celou sezonu.