Na první pohled běžný nákup v lékárně. Muž vytáhne recept a požaduje léky proti nachlazení. Málokdo ze zákazníků stojících v tu chvíli ve frontě může tušit, že medikamenty nebudou pomáhat při chřipkovém pocení, ale stanou se pomůckou k výrobě drogy.
Právě takovými případy se v posledních týdnech zabývali olomoučtí policisté, kterým se částečně podařilo rozplést síť distributorů pervitinu a samotných narkomanů. Jeden z nich padělal recepty, které pak umožnili vařičům pervitinu získat požadovanou látku. Policisté ale obvinili také lékárníka, jehož podezírají, že o zfalšovaných receptech věděl a s padělateli spolupracoval.
Devět kilo pervitinu
Podle policistů je jejich poslední „úlovek“ výrazným zásahem do olomoucké drogové scény. Případ je ojedinělý nejen v kraji, ale nemá obdoby na celé Moravě. „Samozřejmě se vyskytovaly i jiné případy, které souvisely s prodejem léků a falšováním receptů. Ale nikdy to nebylo v takovém masivním množství,“ tvrdí zástupce vedoucího olomouckého policejního odboru Jiří Musil.
Podle policejní verze se nitky případu, který nedávno vyřešili, sbíhaly do olomoucké lékárny U Růže. Právě tam získávali výrobci pervitinu léky na falešné recepty. Policisté prozkoumali recepty z období, které zasahuje do předchozích dvou let.
„Jde o zhruba sedm a půl tisíce receptů, které prošly jednou jedinou prodejnou a na které lékárník vydal více než deset a půl tisíce léků,“ řekl Musil. Podle něj bylo zfalšovaných receptů na Nurofen či Paralen Plus nepoměrně více než těch „pravých“, kterých byla prý jen hrstka. „Z toho se dá usuzovat, že výtěžnost pro pachatele byla obrovská a zisky půjdou do milionů korun,“ uvedl Musil.
Jedna krabička Paralenu Plus může podle policistů posloužit k výrobě až půl gramu pervitinu. „Ze zakoupených léků mohli vyrobit zhruba devět kilogramů pervitinu, což na černém trhu dnes představuje hodnotu kolem osmnácti milionů korun,“ uvedl vrchní olomoucký komisař Jiří Kubák.
Podle policistů využíval služeb lékárny celý řetěz lidí. „Ta v podstatě fungovala jako ráj pro narkomany z Olomouce. Chodili tam všichni takzvaní vařiči,“ tvrdí Kubák.
Smyšlená razítka
Vedoucí lékárny přitom podle všeho nebyl sám přímo do kšeftování s drogami zapojený a jediný zisk, který paradoxně mohl z celé transakce mít, je jen nepatrná marže z prodaných krabiček léků.
Policisté se domnívají, že lékárník musel tušit, že recepty nepocházejí z lékařských ordinací, ale z počítače padělatele.
„Pan lékárník se zákazníky jednal po vzájemné dohodě. Jako odborník musel velice dobře vědět, co prodává a komu to prodává. A že recepty neodpovídají standardnímu vzhledu. I laik na první pohled v devadesáti procentech nepravých receptů pozná, že nejsou v pořádku. Jsou tištěné na obyčejné inkoustové počítačové tiskárně. Takže si dokážete představit, jaká je asi jejich kvalita,“ řekl Kubák s tím, že podnikavci vyplňovali na recepty jména smyšlených lékařů.
Padělatel byl podle policistů sice jeden, zákazníků, kteří si na ně vybírali léky, ale bylo více. „Ti spolupracovali a vzájemně si radili. Výrobce recepty za úplatu nebo dávku pervitinu distribuoval dál mezi narkomany, takže byly rozhozené po celém drogovém prostředí v Olomouci,“ popsal policejní komisař.
Při domovní prohlídce u distributora policisté našli varnu pervitinu i samotnou drogu.
„Našli jsme i injekční jehly, takže je jednoznačně vidět, že ten člověk byl sám také narkoman,“ zdůraznil Kubák.
Podle vyšetřovatele vedlo odhalení policistů k velké změně. „Kolem lékáren teď chodí více bezradných lidí, kteří náhle nevědí, co s těmi recepty mají dělat, protože jsou velice pečlivě kontrolované. A jezdit nakupovat do Polska tak jako dříve už pro ně taky nemá smysl, protože tam nastaly velké zásahy od státu,“ vysvětlil policista.
Presumpce neviny
Také Pavla Coufalová ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv tak rozsáhlou spolupráci jejího úřadu s policií, která trvala od poloviny loňského roku, už dlouho nepamatuje.
„Veškeré informace jsme předávali policii. Z našich kontrol vzešlo podezření, že je porušován zákon. V takovém případě obvykle zahájujeme správní řízení. Stane se tak v nejbližších dnech,“ informovala Coufalová.
Okolnosti případu rozzlobily kolegy obviněného lékárníka z jeho profesní komory. „Je to velmi závažný případ. Tím spíš, že se ho dopustil zdravotník. Z mého pohledu praktikujícího lékárníka je takové jednání s výkonem tohoto povolání neslučitelné. Porušování právních předpisů i stavovské etiky je tady zřejmé,“ řekl Aleš Krebs z České lékárnické komory.
Provinění by podle něj nemělo zůstat bez trestu. „Orgány komory už se věcí zabývají a dá se očekávat, že ortel by mohl padnout brzy. Proti rozhodnutí komory ale existuje soudní opravný prostředek, to znamená, že rozhodnutí nemusí být konečné a může mít dohru u soudu,“ připomněl Krebs.
On sám rozhodnutí lékárníků předvídat nechce. „Pokud se mě zeptáte, jaký bude trest, tak vám to neřeknu. Nechci celý proces zmařit,“ reagoval Krebs.
Obviněný muž není ani majitelem lékárny. „Obecně je poměrně složité nějakou lékárnu zavřít. Musí se na něj také hledět z hlediska presumpce neviny. Situace se výrazně mění, pokud je někdo pravomocně potrestaný. Nejvyšším trestem je vyloučení z komory, což znamená i zákaz výkonu povolání. Toto vyloučení by platilo pět let,“ objasnil Krebs.
Obviněného lékárníka čeká soud. Do té doby se o případu bavit nechce. „Teď k tomu opravdu nic říkat nebudu, nezlobte se,“ řekl lékárník Sedmičce.
Jednání obou obviněných mužů policisté zatím navrhují posuzovat podle paragrafů trestního zákoníku, podle kterých jim hrozí až pět let vězení. „Nicméně předpokládáme, že po zjištění dalších skutečností můžeme sazbu překvalifikovat na přísnější,“ dodal Musil.
Netradiční suvenýry
Dalším výrazným případem v Olomouckém kraji spojeným s drogami byly obchody Amsterdam shop, které se loni objevily nejprve na severní Moravě a posléze i v Olomouci. Oficiálně v nich prodávali suvenýry. Účinek takzvaných design drugs, obsahujících látky podobné nelegálním drogám, ale mírně se lišících svou strukturou, může ovšem být podle odborníků stejný, nebo dokonce ještě silnější.
„Na každého mohou určité substance působit jiným způsobem, ale budou podobné běžným drogám,“ uvedla krátce po otevření obchodu na Masarykově třídě šéfka olomouckého P-Centra Dagmar Krutilová. P-Centrum nyní pomáhá asi dvěma stovkám lidí zbavit se drogové závislosti. Po Amsterdam shopu otevřel ještě další podobný obchod s názvem Kokoland.
Znalci u soudu s majitelem obchodu uvedli, že tyto sběratelské předměty obsahovaly návykové látky. Jejich účinky přirovnali k pervitinu, extázi či marihuaně.
Majiteli sítě Amsterdam shopů v Česku hrozilo původně za šíření toxikomanie až pět let vězení. Žalobce jej vinil z prodeje syntetických drog pod zástěrkou obchodu se suvenýry. Muž ale argumentoval tím, že šlo o sběratelské předměty, které se nemají konzumovat.
Okresní soud nejprve muže poslal na dva roky do vězení, krajští soudci ale v neveřejném zasedání na konci loňského roku rozhodli, že případ se má vrátit zpátky na „okres“ a začne tak od nuly. Obviněného propustili z vazby.
„Zjistili jsme procesní závady, věc jsme vrátili okresnímu soudu. Řízení bylo nezákonné, soud se tím musí zabývat znovu od začátku,“ zdůvodnil soudce krajského soudu Bohuslav Mierva.
Majitele Amsterdam shopů tak čeká další soud. Jeho obhájce tvrdí, že muž je nevinný a chce to dokázat.
Nastavovat podmínky v zákonech tak, aby nedocházelo k prodeji drog, je podle odborníků velmi obtížné. „Legislativa bude vždy o pár kroků za laboratořemi a aktivitami narkomanů, kteří vyvíjejí pořád nové látky,“ okomentoval dění pro Sedmičku již dříve toxikolog Peter Ondra z olomouckého Ústavu soudního lékařství a medicínského práva.
V loňském roce ale nakonec přece jen došlo k uzavření obchodů se syntetickými drogami. Záležitost se totiž přesunula na parlamentní půdu a do seznamu zakázaných látek přibylo v zákonu upravujícím drogovou problematiku více než třicet nových položek.
