Zuzana Müllerová, která stála modelkou pro tento ZENový článek i titulní stranu, trénuje v kyšickém Jim Archery Clubu. Ten založil Miroslav Dušek se svou ženou. „Dřív jsem závodil na horském kole,“ říká, „ale jednou jsem se v Itálii při sjezdu šeredně rozbil a už to dál nešlo. Hledal jsem tedy jiný sport, a tak jsem se dostal k lukostřelbě, která mě nadchla.“ Dnes je mu sedmapadesát, soutěžně střílí pět let a na mistrovství republiky se umístil jako osmý. „Líbí se mi, že jde o řízenou činnost, na kterou se musíte stoprocentně koncentrovat a hodně trénovat, abyste se zlepšoval. Rád se snažím být lepší, a další rok třeba zase o jeden stupínek. Je to především zápas se sebou samým,“ vysvětluje lukostřelec a trenér, který pracuje nejraději s dětmi a mladými: „Vidíte na nich, jak chtějí být lepší, jak chtějí překonat sebe i vás. A nejvíc jim dáte dobrý příklad tím, když se v té které věci snažíte sám být dobrý. Také je fajn, že přes děti se zapojují i rodiče, což je celkově pozitivní.“
Miroslav Dušek měl původně elektroinstalační firmu, ale podnikání utlumil ve prospěch lukostřeleckého klubu, kterému věnuje většinu času, energie i peněz. Zjara a v létě se střílí na venkovní střelnici, v chladném období pak v hale příkladně zrekonstruované sokolovny. „Na začátku to spolklo prakticky veškeré rodinné úspory,“ říká vedoucí klubu v Kyšicích, jehož členové už o sobě dávají vědět na republikových závodech. Aby vaše šípy létaly tam, kam potřebujete, tedy pokud možno do žlutého středu terče, musíte být na střelnici aspoň třikrát týdně. „A Zuzka? Zuzka je takový naše sluníčko,“ směje se Miroslav Dušek, když rovná do přihrádek zásilku nových chráničů. „A je moc šikovná.“
Amazonka z Kyšic
Sedmnáctiletá studentka gymnázia Zuzka v Kyšicích kousek za Prahou bydlí, a když před časem končila s jiným sportem, zlákal ji právě lukostřelecký klub, který tu založil pan Dušek. A luku brzy propadla: „Lukostřelba vás naučí soustředění; při výstřelu nemůžete myslet na nic jiného, musíte se soustředit na práci svého těla, na cíl, a ne přemýšlet o tom, jestli jste nezapomněli zaplatit složenky. A je to sport se vším všudy – když poctivě trénujete, cítíte zdravou únavu, což je pocit, na kterém jsem jako aktivní sportovkyně skoro závislá.“
Věc stará jak lidstvo samo
Lukostřelba se podle vědeckých odhadů začala vyvíjet od starší doby kamenné, takže stáří luku a šípu je asi 50 000 let. Z hlediska zachování a vývoje lidského rodu je objev luku a šípu řazen na třetí místo za objev řeči a ohně. Luk se jako zbraň rozšířil po celém světě, hodně prosluli například angličtí lučištníci (a to nejen díky zřejmě jen bájné postavě Robina Hooda). Oddíly lučištníků například roku 1346 vyhrály králi Edwardovi III. bitvu u Kresčaku nad francouzským králem Filipem VI. Přesnou střelbou rozvrátily neukázněnou francouzskou jízdu, v jejíchž řadách padl i český král Jan Lucemburský. Historické prameny uvádějí, že lukostřelci ve středověku dokázali s velkou přesností střílet na několikasetmetrové vzdálenosti z až „stoliberních“ luků (tedy napínaných silou, které je třeba k uzvednutí klasického „pytle cementu“).
Před tréninkem je samozřejmostí rozehřátí a rozcvičení, aby se předešlo zranění svalů a kloubů. Samotný trénink pak může mít řadu podob, přičemž asi nejvíc záleží na tom, jakou disciplínu střelec trénuje. Jako trénink se ale bere i posilovací cvičení či aerobní aktivita, která by měla zčásti vyvažovat poněkud jednostranně orientovanou lukostřelbu. „Střílím sportovním reflexním lukem – terčovou a terénní lukostřelbu, při níž se střílí na terče v členitém terénu ze známých i neznámých vzdáleností. Tímto typem luku se taky střílí terčová lukostřelba na olympiádě,“ říká Zuzka.
Na otázku, zda by se uživila lovem s lukem, kdyby to bylo třeba, odpoví bez váhání: „Myslím, že kdyby to bylo nutné, lovem bych se uživila. Ale jinak nehodlám střílet na živé tvory. Záleželo by na konkrétní situaci, luk jako lovecká zbraň poslouží určitě velmi dobře a při troše šikovnosti by neměl být problém zajistit si obživu.“
A jaký je zájem o moderní podobu dávné lovecké i bojové disciplíny, která člověka provází už od raného věku jeho historie? „Než jsem sama začala s lukostřelbou, v podstatě nic jsem o ní nevěděla. Proto se mi to možná jen zdá, ale pozoruji větší zájem o tenhle sport. Do našeho klubu se neustále hlásí noví zájemci. Dospělí, kteří chtějí závodit nebo si jen vyčistit hlavu a odpočinout od všedních starostí. A přicházejí i děti různého věku.“
Vybavení začátečníka, tedy cvičný luk, sada šípů, chrániče prstů a předloktí, toulec a případně taška, ve které se dá luk přenášet, se dá pořídit do pěti tisíc korun. S lepší výstrojí se náklady samozřejmě zvyšují. „Špičkové soutěžní luky začínají na padesáti tisících,“ říká Miroslav Dušek a ještě ukazuje na rysa ve skutečné velikosti, zhotoveného ze speciální hmoty, který číhá opřen o stěnu haly. „Ten slouží k takzvané 3D střelbě, kdy se střílí na trojrozměrné modely zvířat. Stojí sedmnáct tisíc a za chvíli bude jako řešeto…“
Disciplíny sportovní lukostřelby
Terčová lukostřelba je olympijským sportem. Soutěž probíhá obvykle pod širým nebem na travnaté ploše. Střílí se na vzdálenosti 30 až 90 metrů. V halové variantě se střílí na 18 nebo 25 metrů. Závodníci střílejí po sadách, které se skládají ze tří nebo šesti šípů. Na vystřelení každé sady je omezený časový úsek. Terče tvoří 11 soustředných kruhů, které mají hodnotu od 1 do 10. Jedenáctý čili nejmenší kruh je tzv. X, má hodnotu 10 a vyšší počet X rozhoduje při shodném nástřelu. Průměr terče je závislý na vzdálenosti, pohybuje se od 40 cm do 122 cm.
Terénní lukostřelba je disciplína spočívající ve střelbě na terče rozmístěné na různé vzdálenosti v přírodě. Jednou z hlavních výzev tohoto sportu je schopnost dobře odhadnout vzdálenost. Obvykle je závod dvoukolový, na 2 x 12 stanovišť. Na každém terči lukostřelci vyšlou k terči tři šípy.
3D lukostřelba je druhem sportovní lukostřelby, v němž se střílí na 3D figuríny zvířat. Soutěží se v přírodě, často v náročném terénu. Střelci se pohybují po trati sestavené z jednotlivých stanovišť. Většinou má střelec na terči jen jeden výstřel. Vždy se střílí na neznámou vzdálenost.
